Indický oceán

Indický oceán
	Mapa Indického oceánu mimo antarktickou oblast
Poloha
Zeměpisné souřadnice	20° j. š., 80° v. d.
Rozměry
Rozloha	70 560 000
Délka	9 600 km
Šířka	7 600 km
Objem	264 000 000 km³ a 282 650 000 km³
Max. hloubka	7 258 m (Jávský příkop) m
Prům. hloubka	3 741 m m
Ostatní
Typ	oceán
Pobřeží	66 526 km
Sídla	Jižní a jihovýchodní Asie, západní Asie, severovýchodní, východní a jižní Afrika a Austrálie
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Indický oceán je třetí největší oceán na Zemi. Nachází se mezi Afrikou, Asií, Austrálií a Antarktidou. Celý leží na východní polokouli a velkou většinou jižně od rovníku.

Geografie

Batymetrická mapa Indického oceánu

Maledivy

Jeho rozloha je 73,556 milionu km², což představuje přibližně 20 procent povrchu světového oceánu. Obsahuje 292,131 milionu km³ vody.

Na západě (20° východní délky) přechází volně do Atlantského oceánu, na jihu (60° jižní šířky) do Jižního ledového oceánu a na východě (146°55' východní délky) do Tichého oceánu. Ze severozápadu a severu je přirozeně uzavřený, na severovýchodě je mnoha průlivy (např. Malackým, Sundským) ve Východoindickém souostroví (Indonésie) propojen s okrajovými moři Tichého oceánu (Jihočínské, Jávské, Arafurské). Na severozápadě je Suezským průplavem uměle propojen se Středozemním mořem.

Klimatické podmínky

Vzhledem ke své poloze je Indický oceán v průměru nejteplejším světovým oceánem. Podstatná část jeho plochy se nachází v tropickém nebo subtropickém podnebném pásu. Pro oblast na sever od rovníku je charakteristické monzunové podnebí. V tropech jižně od rovníku jsou větry mírnější. Na jižním okraji oceánu vane chladné vlhké západní proudění doprovázející Západní příhon.

Indický oceán v číslech

Rozloha:
- 73,440 milionu km² (pokud sahá až k Antarktidě, tj. např. podle definice Národní zeměpisné společnosti)^[1]
- 68,556 milionu km² (pokud je na jihu omezen 60. rovnoběžkou, za níž navazuje Jižní oceán, tj. podle definice Mezinárodní hydrografické organizace)
Nejhlubší místo: Jávský příkop 7 725 m
Podíl na rozloze Země: 14,9 %
Největší záliv: Bengálský záliv 2,172 milionu km² (největší na Zemi).

Okrajová moře a zálivy

Andamanské moře Arabské moře Rudé moře Timorské moře	Adenský záliv Bengálský záliv Ománský záliv Perský záliv Velký australský záliv

Ostrovy a souostroví

Negritové jsou původními obyvateli Andaman

Hvězdičkou vyznačeny ostrovy na hranici Indického oceánu.

Největší přítoky

z Afriky	z Asie	z Austrálie
Zambezi Limpopo Džuba	Ganga/Brahmaputra Indus Šatt al-Arab Iravádí Salwin Narmada Gódávarí Krišna	Murray

Ekonomické charakteristiky

Vzhledem k absenci významných studených proudů (kromě Západního příhonu na jihu) dochází v Indickém oceánu pouze nízkému výlovu ryb (zejména krevety a tuňák).

Podél pobřeží Afriky, Arabského poloostrova a Asie vedou důležité námořní trasy po nichž je přepravováno zboží mezi Evropou a východní Asií a více než 40 % světové produkce ropy (z oblasti Perského zálivu). Kolem somálského pobřeží a v Malackém průlivu trvá nebezpečí námořního pirátství.

Přístavy

Afrika	Asie	Austrálie
Beira Dar-es-Salaam Durban Džibuti Maputo Mogadišo Mombasa Port Elizabeth Port Louis Port Sudan Suez Toamasina	Aden Akaba Bandar Abbás Belawan (Medan) Bombaj Čennaí Čitágáon Dammám Dauhá Džebel Ali (Dubaj) Džidda Ejlat Karáčí Kalkata Kolombo Kuvajt Padang Port Klang Rangún	Adelaide Fremantle (Perth) Melbourne Port Hedland

Fauna a flóra

Korálový útes u Malediv

V Rudém moři a kolem souostroví Lakadivy a Maledivy se nachází množství korálových útesů. Oceán je také domovem mnoha druhů želv, velryb, ploutvonožců a vodních savců (např. Dugong indický). Problém znečištění moře ropou a lodní dopravou je aktuální zejména pro Rudé moře, Arabské moře a Perský záliv.

Odkazy

Reference

↑ Ocean: Major subdivisions of the oceans. Encyclopædia Britannica

Literatura

Moře a oceány, Editions Atlas 2006

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Indický oceán na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Indický oceán ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Pohyb světadílů a jejich desek

1100–750

miliony let zpět

600–550

200

0

Světadíly: