Indický oceán je třetí největší oceán na Zemi, nachází se mezi východním pobřežím Afriky, jižní částí Asie, západním pobřežím Austrálie a Antarktidou.

Přehled oceánů
Mapa Indického oceánu (mimo antarktickou oblast)
Batymetrická mapa Indického oceánu
Maledivy

Obsah

Geografické charakteristikyEditovat

Jeho rozloha je 73,556 milionu km², což představuje přibližně 20 procent povrchu světového oceánu. Obsahuje 292,131 milionu km³ vody. Na západě (20° východní délky) sousedí s Atlantickým oceánem, na jihu (60° jižní šířky) s Jižním ledovým oceánem a na východě (146°55' východní délky) s Tichým oceánem. Se Středozemním mořem jej spojuje Suezský průplav. S Jihočínským mořem je spojen Malackým průlivem.

Klimatické podmínkyEditovat

Vzhledem ke své poloze je Indickým oceán nejteplejším světovým oceánem. Velká část jeho plochy se nachází v tropickém nebo subtropickém podnebném pásu. Pro oblast na sever od rovníku je charakteristické monzunové podnebí. Jižně od rovníku jsou větry mírnější.

Indický oceán v číslechEditovat

Významné ostrovyEditovat

Ekonomické charakteristikyEditovat

Vzhledem k absenci významných studených proudů dochází v Indickém oceánu pouze nízkému výlovu ryb (zejména krevety a tuňák). Podél pobřeží Afriky, Arabského poloostrova a Asie vedou důležité námořní trasy po nichž je přepravováno zboží mezi Evropou a východní Asií nebo více než 40% světové produkce ropy z oblasti Perského zálivu. Kolem somálského pobřeží a v Malackém průlivu trvá nebezpečí námořního pirátství.

Významné přístavyEditovat

Fauna a flóraEditovat

 
Dugong s mládětem

V Rudém moři a kolem souostroví Lakadivy a Maledivy se nachází množství korálových útesů. Oceán je také domovem mnoha druhů želv, velryb, ploutvonožců a vodních savců (např. Dugong indický). Problém znečištění moře ropou a lodní dopravou je aktuální zejména pro Rudé moře, Arabské moře a Perský záliv.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ocean: Major subdivisions of the oceans. Encyclopædia Britannica

LiteraturaEditovat

  • Moře a oceány, Editions Atlas 2006

Externí odkazyEditovat

Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování