Otevřít hlavní menu

Kuvajt, oficiálním názvem Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu. Jeho sousedy jsou Irák a Saúdská Arábie. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Failaka. Země se řadí k hlavním světovým producentům ropy; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % zásob této suroviny.

Stát Kuvajt
Dawlat al Kuwayt دولة الكويت
vlajka Kuvajtu
vlajka
znak Kuvajtu
znak
Hymna: لله فليهاراكن سلطن (Al-Nasheed Al-Watani)
Geografie

KWT orthographic.svg Poloha Kuvajtu

Hlavní město: Kuvajt
Rozloha: 17 818 km² (157. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: bezejmenné místo (306 m n. m.)
Časové pásmo: +3
Poloha: 29°10′ s. š., 47°36′ v. d.
Geodata (OSM): OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 2 335 648 (139. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 131 ob. / km² (80. na světě)
HDI: 0,771 (vysoký) (29. na světě, 2007)
Jazyk: arabština (úřední), angličtina
Náboženství: muslimové 85 % (sunnité 70 %, šíité 30 %), křesťané, hinduisté, pársové, a jiní 15 %
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 19. června 1961 (nezávislost na Velké Británii)
Hlava státu: emír Sabah al-Ahmad as-Sabah (od 30. ledna 2006)
Hlava vlády: premiér Džábir Mubárak Hamad Sabah (od 4. prosince 2011);
první vicepremiér Sabah al-Chálid as-Sabah
Měna: kuvajtský dinár (KWD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 414 KWT KW
MPZ: KWT
Telefonní předvolba: +965
Národní TLD: .kw
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

HistorieEditovat

 
Kuvajtský tank M-84 během operace Pouštní štít

Území dnešního Kuvajtu (výraz Kuvajt v arabštině znamená „pevnůstka“) bylo lidmi osídleno již tisíce let př.n.l. V 18.století začínají přicházet osadníci z Arabského poloostrova a vlády se ujímá jedna z příchozích rodin – Sabahové. Hospodářství té doby bylo založeno na lovu perel a obchodu s dalekými zeměmi.

Koncem 19. století začali Sabahové navazovat úzké vztahy s Velkou Británií, od čehož si slibovali prosazení nezávislosti na Otomanské říši. Roku 1899 podepsal Murabak ibn Sabah as-Sabah smlouvu s Británií, Kuvajt se stal britským protektorátem s tím, že Britové se postarají o obranu a zahraniční věci, zatímco přenechají Sabahům vládu nad vnitřními záležitostmi. Ropa objevená roku 1930, ve velkém vyvážená od roku 1945, znamenala naprostou změnu společnosti. Po vyhlášení nezávislosti Kuvajtu roku 1961 prohlásili iráčtí představitelé Kuvajt nedílnou součástí Iráku, pod tlakem ostatních arabských států a Velké Británie se však svých nároků vzdali. V témže roce se uskutečnily první volby. Moc sice zůstala pevně v rukou Sabahů, lid však získal ve vládě také svou roli. Během 60. a 70.let se stal Kuvajt vedoucím, ale ne radikálním, hlasem podporujícím arabský nacionalismus a právo Palestinců na svoji zemi.

V Irácko-íránské válce 1980-88 podporoval Kuvajt Irák, ale po skončení války se vzájemné vztahy obou zemí zhoršily. Irák požadoval smazání svého dluhu, který měl u Kuvajtu za pomoc poskytnutou během Irácko-íránské války a obvinil Kuvajt, že překračuje kvóty OPECu a krade tak ropu ze zásob ležících pod oběma zeměmi. Roku 1990 došlo k obsazení Kuvajtu iráckými jednotkami. Koaliční ofenziva vedená ze Saúdské Arábie následujícího roku vytlačila Iráčany ze země, naprostá většina průmyslu, infrastruktury a budov však byla zničena a sbírky muzeí, knihoven a laboratoří byly odvezeny do Iráku. Od té doby byla země znovu vybudována a je pod ochranou USA.

Přírodní podmínkyEditovat

Většinu země pokrývá plochá pouštní krajina, mírně se svažující k severovýchodu. Stálé vodní toky neexistují, na ostrovech při severovýchodním pobřeží se prostírají solné bažiny. Ostrovy představují významné útočiště tažného ptactva; těžké škody na životním prostředí však napáchalo zapálení 749 ropných vrtů ustupující iráckou armádou v lednu 1991. Podnebí je suché, roční srážky dosahují sotva 75 až 150 mm, z čehož většina spadne v zimě a na jaře. Průměrné denní teploty se pohybují od 13 °C v lednu po 35 °C v červenci (odpolední maxima v létě vystupují ke 45 °C). Nedostatek sladké vody znemožňuje rozvoj zemědělství. Dodávku vody menším dílem zajišťují omezené podzemní zdroje (zčásti brakické), hlavním způsobem jejího získávání je však odsolování vody mořské nebo dovoz. Ne náhodou jsou vodárenské věže dominantou kuvajtské metropole.

ObyvatelstvoEditovat

 
Obyvatelstvo během nákupu

Přes 80 % obyvatel představují etničtí Arabové, z toho ovšem jen necelá polovina jsou vlastní Kuvajťané, větší část představují tzv. Bidunové, přistěhovalci z jiných arabských zemí (ponejvíce Egypta), kteří nemají kuvajtské občanství. Velké skupiny přistěhovalců se rekrutují z Pákistánu, Indie, Bangladéše (dohromady 9 %), Íránu (4 %), Sýrie či Filipín.

Kuvajtská vláda se zatím bez valného úspěchu pokouší snížit podíl přistěhovalců na obyvatelstvu země (55 % v roce 2005). Úředním jazykem je arabština, široce užívána je i angličtina, lze se setkat i s perštinou. Míra gramotnosti dosahuje 84 %. Kuvajtští občané mají zajištěno bezplatné vzdělání, od základního až po univerzitní; děti přistěhovalců nárok na tyto výhody nemají.

EkonomikaEditovat

 
Dominanta Kuvajtu – Kuvajtské věže v hlavním městě

V 70. a 80. letech 20. století byl Kuvajt centrem, obchodu, překládky a distribuce zboží do zemí Perského zálivu. Až do irácké okupace byl nejbohatší zemí v oblasti. Kuvajtská ekonomika však dodnes trpí následky onoho brutálního přepadení a také současné situace v sousedním Iráku. Zahraniční obchodníci se velmi rozmýšlejí, než tu něco začnou – investice váznou, nejezdí sem turisté. Ani nejbohatší rodinné klany neinvestují peníze do své země, ale ukládají je v zahraničí. Ekonomický úpadek nelze přehlédnout – šetří se např. v péči o zeleň. HDP na obyvatele je v současnosti 19 200 USD (v roce 2005, zdroj: CIA - The World Factbook), což Kuvajt řadí až na 4. místo v oblasti (za Spojené arabské emiráty, Katar a Bahrajn).

Ropný průmyslEditovat

Těžba, zpracování a vývoz ropy a zemního plynu je základem kuvajtské ekonomiky.

  • 1934 – udělena koncese na těžbu ropy
  • 1938 – první ropný vrt
  • 1946 – první komerční vývoz ropy
  • 1975 – znárodnění ropného průmyslu

Kuvajtský ropný průmysl ovládá státní firma Kuwait Petroleum (5. největší v muslimském světě), která investuje i v jiných oborech - je největším akcionářem francouzského farmaceutického koncernu Aventis.

Z ostatních odvětví jen stavebnictví tvoří důležitou položku průmyslové produkce.

Zemědělství je silně limitováno nedostatkem vody. Proto se uplatňuje jen chov dobytka, pěstování obilnin, datlí a zeleniny.

Sídla a správní členěníEditovat

Země se člení na šest provincií (guvernorátů, arabsky muhafazat). Hlavní město Kuvajt se rozkládá na poloostrově, vybíhajícím od jihu do Kuvajtské zátoky. Přestože samo má jen asi 60 tisíc obyvatel, v jeho aglomeraci žije přes 2 miliony lidí, tj. 94 % obyvatel země.

KulturaEditovat

 
Kulturní centrum šejka Džabera Al-Ahmada

Kuvajtský televizní průmysl je špičkou v Perském zálivu. Zásobuje televizní trh v celé oblasti minimálně patnácti telenovelami ročně. Ačkoli jsou obvykle v kuvajtském dialektu, promítají se s úspěchem i v jiných arabských zemích, například v Tunisku. Kuvajtu se proto někdy přezdívá "Hollywood zálivu". K nejznámějším kuvajtským hercům patří Abdulhussain Abdulredha. Kuvajt je též jedinou zemí v Perském zálivu, která má divadelní tradici, ta existuje od 20. let 20. století. V roce 1973 vláda založila Vysoký institut divadelního umění. Divadlo je podporováno vládou jako specifická kuvajtská kulturní tradice, podporuje ho vládní Národní rada pro kulturu, umění a literaturu.

Výjimečnou v oblasti je též podpora výtvarného umění. Sultánova galerie byla první profesionální uměleckou galerií v Perském zálivu. V současnosti se jich na území Kuvajtu nachází třicítka. Jako první stát v oblasti také Kuvajt začal roku 1936 udělovat umělecká stipendia.

Kulturní centrum šejka Džabera Al-Ahmada nabízí největší operní scénu na Středním východě. Výstavba tohoto paláce umění byla součástí širšího projektu vybudování celé umělecké čtvrti. Vláda do tohoto projektu investovala miliardu amerických dolarů. Součástí čtvrti je i Kulturní centrum Abdullaha Salema, které je největším muzejním komplexem na Středním východě, i Kuvajtské národní muzeum, založené roku 1983.

V Kuvajtu byla postavena řada unikátních moderních staveb, k takovým patří i nejvyšší budova Kuvajtu, Al Hamra Tower.[1] Budova navržená americkým architektonickým studiem Skidmore, Owings and Merrill byla dokončena roku 2011. Stavba je zahalená do skleněného pláště a stoupá do výšky jako šroubovice okolo centrálního jádra. Nejikoničtější stavbou Kuvajtu jsou ovšem proslulé Kuvajtské věže (de facto vodojemy) postavené roku 1976 jugoslávskými stavbaři.[2]

Kuvajt se od roku 1968 zúčastňuje olympijských her. Střelec Fehaíd Al Díhání pro něj vybojoval dvě bronzové olympijské medaile, jednu v double trapu roku 2000 v Sydney, druhou v trapu v Londýně roku 2012. Má dokonce i olympijské zlato, které získal v roce 2016 v Rio de Janeiru, avšak toto vítězství získal pod olympijskou vlajkou, protože Mezinárodní olympijský výbor před hrami suspendoval Kuvajt kvůli zákonu umožňujícímu státní zásahy do fungování národního olympijského výboru.[3] Al Díhání je též dvojnásobným mistrem světa. Nejpopulárnějším sportem v Kuvajtu je ovšem fotbal. Kuvajtská fotbalová reprezentace se jednou probojovala na mistrovství světa, v roce 1982, kde sice nepostoupila ze základní skupiny, ale připsala si úspěch v podobě remízy s mužstvem Československa.

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Světové mrakodrapy: Al Hamra Tower v Kuvajtu – „Spirála do nebes“. www.lifestyle.luxusni-bydleni-praha.com [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. (česky) 
  2. Město Kuvajt: z trosek k luxusu | Noviny. Lidovky.cz [online]. 2010-11-03 [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. Fehaid Al-Deehani Bio, Stats, and Results. Olympics at Sports-Reference.com [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuvajt ve Wikimedia Commons
  •   Slovníkové heslo Kuvajt ve Wikislovníku
  •   Kategorie Kuvajt ve Wikizprávách
  • Kuwaiti-Slovak Archaeological Mission (KSAM)
  • Country of Origin Information Report - Kuwait [online]. UK Border Agency, 2011-03-29, rev. 2011-04-04 [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Kuwait - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Kuwait (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Kuwait Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of Near Eastern Affairs. Background Note: Kuwait [online]. U.S. Department of State, 2011-03-07 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Kuwait [online]. Rev. 2011-07-12 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu. Souhrnná teritoriální informace: Kuvajt [online]. Businessinfo.cz, 2011-05-19 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. (česky) 
  • ANTHONY, John Duke, a kol. Kuwait [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)