Basra
Basra (arabsky البصرة, Al-Basra) je třetí největší město v Iráku (po Bagdádu a Mosulu). V metropolitní oblasti Basry počátkem roku 2024 žilo téměř 1,5 milionu obyvatel. Basra je hlavním městem stejnojmenné provincie a leží 545 km jižně od hlavního města Bagdádu.
Basra البصرة | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 30°30′54″ s. š., 47°48′36″ v. d. |
Nadmořská výška | 5 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+03:00 |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Basra | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 181 km² |
Počet obyvatel | 1 326 564 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 7 329,1 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 638 |
Oficiální web | basra |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha a přírodní podmínky
editovatBasra leží v ploché krajině jižního Iráku na řece Šatt al-Arab asi 110 km od jejího ústí do Perského zálivu. Podnebí je pouštní, kontinentální s výraznými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. Spadne tu více srážek (182 mm), než ve vnitrozemí díky blízkosti pobřeží. Do města mohou po řece vplout i oceánské lodě.
Basra spolu s dalšími městy v Perském zálivu má jedny z nejteplejších lét na celé planetě, kdy denní teploty vzduchu se pohybují kolem 50 °C a nejnižší teploty v noci málokdy klesnou pod 30 °C.
Historie
editovatMěsto bylo založeno již v roce 636 chalífem Umarem ibn al-Chattábem jako opěrný bod arabské expanze do oblasti Mezopotámie a sehrálo důležitou roli v historii Islámu. Roku 772 obyvatelé povstali proti chalífovi Umajjádovců. V roce 1258 dobyli Basru Mongolové pod vedením Čingischánova vnuka Hülegüho. Situaci města ve 14. století popsal arabský cestovatel a kartograf Abú Abdallah ibn Battúta. Portugalští kolonisté postupovali v 16. století do vnitrozemí, roku 1523 se dostali do Basry a začali s námořním obchodem a zakládáním plantáží. V letech 1532–1555 zde probíhala persko-turecká válka. Od roku 1595 se Portugalci stali vojenskými ochránci Basry a v roce 1624 pomáhali osmanskému pašovi odrážet perskou invazi. Za to jim byl přiznán podíl na celních výnosech a osvobození od mýtného. Asi od roku 1625 do roku 1668 byly Basra a delta bažiny v rukou místních náčelníků nezávislých na osmanské správě v Bagdádu. V letech 1697–1701 Basru znovu okupovali Peršané. Hospodářství a kultura vzkvétaly i za politicky nepříznivé situace.
Tureckou nadvládu definitivně ukončila britská armáda na počátku první světové války v roce 1914. V bitvě o Basru padlo nejméně 5000 britských vojáků a dalších 40 000 nezvěstných má na zdejším hřbitově památník. Během druhé světové války (1939–1945) byla Basra důležitým přístavem, kterým proudily zásoby Spojenců do Sovětského svazu.
V roce 1947 měla Basra 101 535 obyvatel, o deset let později to bylo již 219 167 lidí.
Během operace Pouštní bouře v roce 1991 se Basra stala dějištěm povstání proti vládě Saddáma Husajna, které bylo krvavě potlačeno. Na jaře 2003 se během spojenecké invaze odehrála bitva o Basru.
Ekonomika
editovatMěsto je největším průmyslovým a obchodním centrem země. Profituje z těžkého průmyslu a z námořního obchodu. Je zde nejdůležitější irácký přístav, ropný terminál je čtvrtý největší na světě.
Památky
editovat- Mešita imáma Alího – stojí na základech nejstarší mešity, založené roku 635, opakovaně pobořené ve válkách 20. století
- Minaret zbořené mešity
- Chrám arménské církve
Vzdělání
editovatUniverzita v Basře byla založena roku 1964 jako pobočka Bagdádské univerzity, po deseti letech se první fakulty osamostatnily, nyní má 16 fakult. Ženy na ní vyučují a jsou také studentkami.[2]
Slavní rodáci
editovat- Rabia z Basry (714/718–801) – islámská mystička a světice
- Alhazen (965–1040? Káhira) – matematik
- Reham Jacoub (1991–2020) – irácká lékařka, aktivistka za ženská práva, (zavražděna v Basře na ulici neznámým střelcem)
Související články
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Basra na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ https://en.uobasrah.edu.iq/ web v angličtině
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Basra na Wikimedia Commons
- Mapa v Battlefield Play4Free