Basra

irácké město
Možná hledáte: irácká provincie Basra.

Basra (arabsky البصرة, Al-Basra) je třetí největší město v Iráku (po Bagdádu a Mosulu). V metropolitní oblasti Basry počátkem roku 2024 žilo téměř 1,5 milionu obyvatel. Basra je hlavním městem stejnojmenné provincie a leží 545  km jižně od hlavního města Bagdádu.

Basra
البصرة
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška5 m n. m.
Časové pásmoUTC+03:00
StátIrákIrák Irák
Basra
Basra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha181 km²
Počet obyvatel1 326 564 (2018)[1]
Hustota zalidnění7 329,1 obyv./km²
Správa
Vznik638
Oficiální webbasra.gov.iq
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a přírodní podmínky

editovat

Basra leží v ploché krajině jižního Iráku na řece Šatt al-Arab asi 110 km od jejího ústí do Perského zálivu. Podnebí je pouštní, kontinentální s výraznými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. Spadne tu více srážek (182 mm), než ve vnitrozemí díky blízkosti pobřeží. Do města mohou po řece vplout i oceánské lodě.

Basra spolu s dalšími městy v Perském zálivu má jedny z nejteplejších lét na celé planetě, kdy denní teploty vzduchu se pohybují kolem 50 °C a nejnižší teploty v noci málokdy klesnou pod 30 °C.

Historie

editovat
 
Pevnosti a portugalské plantáže, kresba z konce 16. století
 
Mešita Imáma Alího po rekonstrukci (2016)

Město bylo založeno již v roce 636 chalífem Umarem ibn al-Chattábem jako opěrný bod arabské expanze do oblasti Mezopotámie a sehrálo důležitou roli v historii Islámu. Roku 772 obyvatelé povstali proti chalífovi Umajjádovců. V roce 1258 dobyli Basru Mongolové pod vedením Čingischánova vnuka Hülegüho. Situaci města ve 14. století popsal arabský cestovatel a kartograf Abú Abdallah ibn Battúta. Portugalští kolonisté postupovali v 16. století do vnitrozemí, roku 1523 se dostali do Basry a začali s námořním obchodem a zakládáním plantáží. V letech 1532–1555 zde probíhala persko-turecká válka. Od roku 1595 se Portugalci stali vojenskými ochránci Basry a v roce 1624 pomáhali osmanskému pašovi odrážet perskou invazi. Za to jim byl přiznán podíl na celních výnosech a osvobození od mýtného. Asi od roku 1625 do roku 1668 byly Basra a delta bažiny v rukou místních náčelníků nezávislých na osmanské správě v Bagdádu. V letech 1697–1701 Basru znovu okupovali Peršané. Hospodářství a kultura vzkvétaly i za politicky nepříznivé situace.

Tureckou nadvládu definitivně ukončila britská armáda na počátku první světové války v roce 1914. V bitvě o Basru padlo nejméně 5000 britských vojáků a dalších 40 000 nezvěstných má na zdejším hřbitově památník. Během druhé světové války (1939–1945) byla Basra důležitým přístavem, kterým proudily zásoby Spojenců do Sovětského svazu.

V roce 1947 měla Basra 101 535 obyvatel, o deset let později to bylo již 219 167 lidí.

Během operace Pouštní bouře v roce 1991 se Basra stala dějištěm povstání proti vládě Saddáma Husajna, které bylo krvavě potlačeno. Na jaře 2003 se během spojenecké invaze odehrála bitva o Basru.

Ekonomika

editovat

Město je největším průmyslovým a obchodním centrem země. Profituje z těžkého průmyslu a z námořního obchodu. Je zde nejdůležitější irácký přístav, ropný terminál je čtvrtý největší na světě.

Památky

editovat
  • Mešita imáma Alího – stojí na základech nejstarší mešity, založené roku 635, opakovaně pobořené ve válkách 20. století
  • Minaret zbořené mešity
  • Chrám arménské církve

Vzdělání

editovat

Univerzita v Basře byla založena roku 1964 jako pobočka Bagdádské univerzity, po deseti letech se první fakulty osamostatnily, nyní má 16 fakult. Ženy na ní vyučují a jsou také studentkami.[2]

Slavní rodáci

editovat
  • Rabia z Basry (714/718–801) – islámská mystička a světice
  • Alhazen (965–1040? Káhira) – matematik
  • Reham Jacoub (1991–2020) – irácká lékařka, aktivistka za ženská práva, (zavražděna v Basře na ulici neznámým střelcem)

Související články

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Basra na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat