Investice

Jako investice se v ekonomii označuje ta část příjmu (důchodu), která je vložena do kapitálu. Tedy do dlouhodobých statků, které nepřinášejí okamžitý prospěch, ale umožní zvýšení produkce statků v budoucnosti. Ekonomický subjekt (stát, podnik, jednotlivec) tak odloží část své současné spotřeby (úspor) za účelem získání budoucího užitku. Budoucí užitek či výnos může být peněžního nebo nepeněžního charakteru.[1][2]

Takový je spíše makroekonomický pohled na investice. Z pohledu podniku jsou to rozsáhlejší jednorázově nebo krátkodobě vynaložené zdroje či peněžní výdaje (kapitálové výdaje), u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí výnosy či peněžní příjmy během delšího časového období přesahujícího jeden rok.[2][3]

Syrový přirovnává investice (v kontextu finančních trhů) ke konzervování masa či ovoce za účelem odkladu na pozdější užití, tak říkajíc „na horší časy“, aby o ně lidé nepřišli. Nebo k pšenici, u níž lidé měli na výběr buď její okamžitou spotřebu, nebo setbu s očekáváním budoucí mnohonásobné sklizně.[4] Investování má tedy za cíl odložit současné prostředky tak, aby přinejmenším neztratily svou hodnotu nebo aby v lepším případě jejich hodnota časem ještě vzrostla. Podobně v případě požadavku na jakýkoli budoucí cíl, který nelze pořídit z běžného objemu prostředků („z jedné výplaty“), je nutné si odkládat peníze stranou; v takovém případě se hovoří o úsporách.[4]

Dvojí význam v ekonomiiEditovat

V běžné řeči se slovem investice označuje jakýkoli vklad, např. „Investoval do toho hodně času." "Investujeme do akcií té společnosti.“

To je tedy "suché ekonomické" vyjádření pojmu "investice".

Praktická alokace důchodu ovšem nespočívá jen ve vkladu kapitálu do výrobních prostředků a statků. Investicí v běžném denním rozhodování o volné části kapitálu myslíme především vložení aktuálního přebytku (zisku, úspory) do statků, u nichž předpokládáme nejen návratnost, ale i kladné zhodnocení.

Typické investiceEditovat

  • akcie
  • podílové listy podílových fondů
  • dluhopisy
  • deriváty
  • komodity ve formě burzovních kontraktů
  • nemovitosti
  • obrazy a jiná umělecká díla

Jednou z důležitých vlastností každé investice je – vedle očekávané míry zisku – také míra rizika, to jest ztráty. Přitom se investice do hmotných cenných předmětů často považují za méně rizikové než cenné papíry. Vedle nemovitostí a uměleckých děl mezi ně patří:

  • investiční zlato
  • investiční stříbro
  • investiční diamanty

Investiční zlaté mince v České republice od roku 1993 emituje Česká národní banka, ražbu provádí na základě pětiletých emisních plánů Česká mincovna v Jablonci nad Nisou.[5]

Investováním není výměna jedné měny za jinou měnu, i když si někdy lidé myslí opak (forex, kryptoměny).

Psychologie v investováníEditovat

Řada investorů podléhá při investování různým psychologickým předsudkům jako přehnaný optimismus, nadměrné sebevědomí nebo averze k nejistotě. Tímto tématem se zabývají takzvané behaviorální finance. Těmto investičním chybám, a možnostem, jak se jim vyhnout, se věnuje například kniha Investor 21. století.

ReferenceEditovat

  1. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 8086929019. S. 16. 
  2. a b BEDNAŘÍK, Jan. Hodnocení efektivnosti investičního projektu a jeho financování. Brno: ESF MU, 2012. Dostupné online. Kapitola 1.1 Investice, s. 1-2. Diplomová práce. 
  3. KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. Dostupné online. ISBN 8-0740-0194-6. Kapitola 5.3 Fáze investičního procesu, s. 283-286. 
  4. a b SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2., přepracované vyd. Praha: Grada, 2005. 105 s. ISBN 8-0247-3486-9. Kapitola 1.1 K čemu jsou investice, s. 13-17. 
  5. Pamětní mince, Česká mincovna. Citováno: 14. září 2015.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat