Otevřít hlavní menu

Kokosové ostrovy

souostroví a australské teritorium v Indickém oceánu

Kokosové ostrovy (též Keelingovy ostrovy) tvoří dva atoly a 27 korálových ostrovů. Nachází se v Indickém oceánu 1100 km jihozápadně od Sumatry, 2200 km severozápadně od Austrálie a 2600 km jihovýchodně od Srí Lanky. Ostrovy jsou integrální součástí Australského společenství, tektonicky však patří k asijskému kontinentu.

Teritorium Kokosových (Keelingových) ostrovů
Territory of Cocos (Keeling) Islands
vlajka Kokosových ostrovů
vlajka
znak Kokosových ostrovů
znak
Geografie

Australia on the globe (Cocos (Keeling) Islands special) (Southeast Asia centered).svg Poloha Kokosových ostrovů

Hlavní město: West Island
Rozloha: 14 km²
Nejvyšší bod: bezejmenné místo (5 m n. m.)
Časové pásmo: +6:30
Poloha: 12°7′ j. š., 96°54′ v. d.
Geodata (OSM): OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 666
Hustota zalidnění: 45 ob. / km²
Jazyk: angličtina (úřední)
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Správce: Barry Haase
Měna: australský dolar (AUD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 166 CCK CC
MPZ: AUS
Telefonní předvolba: +61891
Národní TLD: .cc

Obsah

HistorieEditovat

Ostrovy byly objeveny v roce 1609 britským kapitánem Williamem Keelingem, neobydlené zůstaly až do 19. století, kdy je získala skotská rodina Clunies-Ross. V roce 1955 byly ostrovy přeneseny pod australskou správu, v roce 1978 je Austrálie od Clunies-Rossů odkoupila. V roce 1984 se obyvatelé ostrovů v referendu rozhodli pro plnou integraci s Austrálií.

GeografieEditovat

 
mapa Kokosových ostrovů

Kokosové ostrovy jsou složeny ze dvou korálových atolů o rozloze 14,2 km2, s pobřežím o délce 26 km a s nejvyšším bodem ve výšce 5 metrů. Jsou hustě porostlé kokosovými palmami a jinou vegetací. Klima je příjemné, ovlivněné jihovýchodním prouděním během devíti měsíců v roce a s mírnými srážkami. Začátkem roku se mohou objevit i tropické cyklony.

Severní Keelingův ostrov je atol tvořený pouze jedním ostrovem ve tvaru písmene C, tvořící téměř uzavřený kruh a jen s malým otevřením v laguně. Ostrov má rozlohu 1,1 km2 a je neobydlený. Laguna má pak 0,5 km2. Ostrov tvoří spolu s okolním mořem (až do hloubky 1,5 km) Pulu Keeling National Park, založený 12. prosince 1995. Ten je domovem ohroženého endemického poddruhu chřástala páskovaného.

Jižní Keelingův ostrov je atol tvořený 24 ostrůvky, které jsou téměř ve tvaru kruhu. Zabírají rozlohu 13,1 km2. Obydlené jsou pouze dva: Home Island („Domácí ostrov“) a West Island („Západní ostrov“).

Na atolech se nenachází žádná řeka či jezero. Jediné zdroje pitné vody jsou na větších ostrovech, kde se spodní voda akumuluje po deštích a vzlíná k povrchu, kde je dostupná převážně studnami.

ObyvatelstvoEditovat

 
Pláž na ostrově Direction

K roku 2010 obývalo ostrov okolo 600 lidí. Populace je zčásti tvořena bělochy na West Islandu (asi 100 osob) a Malajci s domovem na Home Islandu (asi 500 osob). Hlavními jazyky jsou angličtina a dialekt malajštiny. 80 % obyvatel Kokosových ostrovů jsou sunnitští muslimové.

Znečištění plastyEditovat

V roce 2019 byla zveřejněna studie týmu australských vědců, kteří se zabývali znečištěním Kokosových ostrovů plastovým odpadem.[1] Vědci prozkoumali celkem 26 atolových ostrůvků a na základě svých zjištění vypočetli, že ostrovy jsou zavaleny nejméně 238 tunami odpadů, což by úhrnem mělo představovat kolem 414 miliónů kusů plastů, mezi nimiž mají značný podíl například plastové boty či kartáčky na zuby. Pokud by takové množství odpadu měli vyprodukovat pouze obyvatelé Kokosových ostrovů, trvalo by jim to nejméně 4000 let. Podle vyjádření Jennifer Laversové z Tasmánské univerzity (University of Tasmania), vedoucí výzkumného týmu, se až 93% všeho odpadu, který sem byl zanesen mořem a návštěvníky, nachází zhruba do 10 centimetrů pod povrchem zdejších pláží.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Significant plastic accumulation on the Cocos (Keeling) Islands, Australia. Scientific Reports [online]. 2019-05-16 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Tropický ráj je zavalený plastovými sandály a kartáčky na zuby. novinky.cz [online]. Seznam, 2019-05-18 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat