Mersin

Mersin
Poloha
Souřadnice	36°48′ s. š., 34°37′ v. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Časové pásmo	EET (UTC+2); EEST (UTC+3)
Stát	Turecko
provincie	Mersinská provincie
	Mersin Mersin, Turecko
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	955 106 (2015)
Správa
Starosta	Vahap Seçer
Oficiální web	www.mersin.gov.tr
Telefonní předvolba	(+90) 324
PSČ	33XXX
Označení vozidel	33
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mersin, dříve İçel, je přístavní město v jižním Turecku na pobřeží Středozemního moře západně od Adany. Má přibližně 895 565 obyvatel (2008) a je správním střediskem provincie Mersin, která do roku 2002 nesla jméno İçel. Mersinský přístav s 23 moly na ploše 78 ha a přilehlou bezcelní zónou je nejvýznamnější v celé jihovýchodní Anatolii.

Historie editovat

Již od počátku svých dějin se Mersin rozvíjel jako přístavní město. První zmínky o souvislém osídlení pochází z doby od 7. století př. n. l. V antice se nazýval Zephyrion (řecky Ζεφύριον). Zhruba někdy okolo roku 4500 př. n. l. zde existovalo již opevnění. Díky svojí strategické poloze byl předmětem zájmu všech tehdejších středomořských říší. Římané město přejmenovali na Hadrianopolis. Později byl součástí Byzantské říše, často se zde potom střídali vlastníci (např. v 7. století sem pronikli Arabové), a to až do doby, než ho definitivně obsadili osmanští Turci.

Jako obchodnímu městu centralizace obchodu do Istanbulu po jeho obsazení uškodila Merisnu nejvíce, jeho význam upadl. Až v 60. letech 19. století, kdy blokáda jižních států během americké občanské války způsobila nedostatek bavlny, staly se plantáže okolo Mersinu novým důležitým dodavatelem. V roce 1886 sem byla zavedena železnice a vývoz bavlny odstartoval pozdější rozkvět města. Po první světové válce byl obsazen francouzskými a britskými vojsky, turecká armáda ho obsadila až roku 1920. Mezi lety 1987 a 2000 měl Mersin nejvyšší výškovou budovu, kterou je Mersinské obchodní centrum (turecky MERsin TIcaret Merkezi). Má celkem 52 pater. Dnes je město významné v Turecku především jako jeden z hlavních přístavů. Ten má celkovou rozlohu 785,000 m²

Administrativní dělení editovat

Město se dělí do čtyř obvodů: Akdeniz, Mezitli, Toroslar a Yenişehir.

Významné stavby editovat

Střed města tvoří Náměstí republiky (turecky Cumhuriyet Meydanı) s radnicí a ortodoxním chrámem. Z jižní strany k němu přiléhá také Atatürkův park, který tvoří nábřežní promenádu ve městě.

Mezi další významné stavby v Mersinu patří:

Státní opera
Soloi-Pompeiopolis, historické římské město nedaleko Mersinu
Atatürkův dům

Ekonomika editovat

V Mersinu stojí jedna z několika tureckých zón volného obchodu, historicky je jednou z prvních. Objem obchodu svobodné zóny byl v roce 2002 51,8 miliard USD. Ve městě mimo jiné stojí velká ropná rafinerie. Hlavní ekonomický význam má místní přístav. Vyplouvají odsud také trajekty na Kypr (Severní Kypr).^[zdroj?]

V blízkosti města byla plánována první turecká jaderná elektrárna.