Tento článek je o řeckém ostrovu. Další významy jsou uvedeny na stránce Kréta (rozcestník).

Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři. Zahrnuje více než 99 % rozlohy stejnojmenného kraje a nacházejí se na něm čtyři řecké regionální jednotky - Iraklio, Chania, Rethymno a Lasithi. Podle starořeckých mýtů je Kréta považována za místo zrození Dia - vládce olympských bohů. Hlavní město je Iraklio, dalšími významnějšími městy jsou Chania, Rethymnon a Ágios Nikólaos, která zároveň představují centra jednotlivých prefektur.

Kréta
Κρήτη (řecky)
Kriti in Greece.svg
Lokalizace Egejské moře, Libyjské moře
Stát ŘeckoŘecko Řecko
• kraj Kréta (kraj)
• reg. jednotka 4
• obec 23
• obecní jednotky 71
• sídla 626
Topografie
Rozloha 8 261 km²
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrchol Psiloritis  (2456 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel 622 911[1] (2011)
Největší sídlo Iraklio
Používané jazyky Řečtina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Geografické údajeEditovat

 
Nejužší místo soutěsky Samaria měří pouhých 2,5 m
 
Topografická mapa Kréty

Rozloha ostrova činí 8261 km². Ze severu ho omývá Krétské moře (jižní část Egejského moře) a z jihu Libyjské moře. Kréta je hornatý ostrov, nejvyšší hora Psiloritis v pohoří Idi Ori má 2456 m n. m., druhá nejvyšší hora Páhnes v pohoří Levka Ori má 2453 m n. m. Severní pobřeží je pozvolné, na jihu však je strmé a jsou tam útesy. Krétu tvoří vápencová kra, která byla vytvořena při stejném vrásnění jako Balkánské pohoří. Výjimku tvoří Mesarská nížina, která je největší v celém Řecku.

KlimaEditovat

Počasí na ostrově Kréta je typicky středozemní a patří k nejteplejším z Řecka, jeho ostrovů i celé Evropy. Léta jsou zde horká a suchá, zimy mírné se sněhem v horských oblastech a deštěm v nížinách. Za celý rok tu spadne pouze 500 mm srážek. Teploty na pobřeží zřídkakdy klesnou pod 10 °C, zatímco na horách může ležet sníh až do konce května.

V zimě a v jarních měsících je Kréta vzhledem k vysokým teplotám, dostatku srážek a vysoké vlhkosti jeden z nejzelenějších ostrovů ve Středozemním moři. Hornatost Kréty dává jejímu počasí nevyzpytatelný charakter. Jeho změny mohou být velmi náhlé. V létě je ale téměř vždy slunečnost a jasno s vysokými teplotami, které činí snesitelné jen severní vítr Meltemi, také nazýván Etesian. Teploty mají své maxima mezi 35 a 40 °C ve dne a mezi 25 a 30 °C v noci.

Podzim je nejmírnější ze všech ročních období, teploty jsou vyšší než na jaře, ale není tak nesnesitelné horko jako v létě, a slunce svítí ještě poměrně dlouho. Déšť hrozí již od půlky října, ale s větší pravděpodobností spíše až od listopadu.[2]

Díky výšce pohoří, až 2453 m. n. m., které vytváří bariéru mezi jižní a severní Krétou, se v obou částech vyskytují jiné povětrnostní a teplotní podmínky. Turista by si měl být těchto rozdílů vědom. Lépe si pak bude schopen vybrat oblast Kréty pro ubytování i návštěvu z dostupných turistických lokací.[3] Teplotní rozdíly mezi severní a teplejší jižní Krétou jsou asi 3 °C, přičemž teplota vody je podobná. Jednotlivé části ostrova Kréta mají ale i další rozdíly.[2]

VýchodEditovat

Východní část Kréty (oblast okolo městečka Sitia) je spíše sušší s menším množstvím srážek. Krajina je vyprahlá, některá území mají jen řídký porost nebo připomínají poušť (například Karoumbes). Teplota je celkově vyšší než ve střední a západní části. Mnoho koryt potoků a říček je kvůli tomu vyschlých a používají se jen jako cesty ke skrytým krásám pobřeží (například kaňon Hohlakies nebo Údolí mrtvých u Kató Zakros).

ZápadEditovat

Pro oblast okolo města Chania a západní Kréty je typických více srážek a vlhkosti. Tato část ostrova je mnohem zelenější než východ. Průměrné teploty jsou o trochu nižší než ve východní části. Některé potoky a říčky jsou zavodněné celoročně, což podporuje větší hustotu keřů a stromů.

Jižní pobřežíEditovat

U jižního pobřeží bývají teploty vzduchu vyšší než na severu. Voda je však mnohem hlubší a rychleji se svažuje, proto bývá o jeden až dva stupně studenější.

Severní pobřežíEditovat

Na severním pobřeží jsou teploty vzduchu o trochu nižší než na jihu, pobřeží se ale naproti tomu svažuje postupně, proto je teplota vody vyšší a pro mnohé jsou zde celkově lepší podmínky ke koupání.

HoryEditovat

V horách je obecně chladněji než v nížinách nebo na pobřeží. V létě se pohybuje teplota okolo 15 - 20 °C. Všude je sucho a prameny a říčky jsou bez vody. Horské oblasti jsou často úplně vyprahlé a ve vyšších polohách bez vegetace. V zimě na horách sněží a v horních partiích pohoří Lefka Ori (White mountains, Bílé hory), Psiloritis nebo Ida se sníh drží často až do května či června.[2]

Fauna a flóraEditovat

Původní porost Kréty tvořily cypřišové a cedrové lesy, jejichž počet však značně poklesl kvůli hospodářství a kácení. V pobřežních oblastech roste nízká borovice halepská, mezi horami a přímořskou rovinou houštiny tvořené například vřesovcem, zakrslými duby nebo myrtou. Tyto porosty se nazývají macchie nebo garrigues. Pro Krétu jsou typické olivovníky, kterých tu roste kolem 25 miliónů. Na jaře je ostrov přímo zasypán květinami, především vlčím mákem, kopretinami, divokými tulipány nebo orchidejemi. Údajně tu roste přes 2000 různých druhů bylin a rostlin, 160 z nich se pak nevyskytuje nikde jinde na Zemi. Z bylin zde roste např. levandule, majoránka, oregano, rozmarýn, tymián, šalvěj a mnoho dalších. Na ostrově se pěstují ovocné stromy, vinná réva a mnoho druhů zeleniny a květin. Na suchých místech rostou agáve, rohovníky a fíkové kaktusy.[4] I skrze rostlinstvo je vidět velká pestrost Kréty, která ještě více vynikne z mnoha volně dostupných fotek.[5]

Fauna svou rozmanitosti za flórou zaostává. Na ostrově žije jen jeden druh vysoké zvěře, divoká koza kri-kri. Z menší zvěře zde pobývají jezevci, lasičky a často je slyšet cvrkot cikád.[4]

HistorieEditovat

 
Mínojský palác Knóssos
Související informace naleznete také v článcích Mínojská civilizace, Byzantská Kréta, Krétský emirát, Království Kandia, Řecko-turecká válka (1897), Krétský stát a Invaze na Krétu.

V době neolitu, tj. v 3. a 2. tisíciletí př. n. l., byla Kréta jedním z center velmi vyspělé mínojské civilizace. Ta po sobě zanechala ruiny svých paláců, z nichž největší je Knóssos. Znalost výroby bronzu, rozvoj hrnčířství a kovotepectví, obchodní styky způsobily, že se mínojská civilizace rozvinula ve významnou námořní velmoc. Původní písmo minojců zatím nebylo zcela rozluštěno. Někdy mezi lety 1470 až 1450 př. n. l. říše náhle zanikla. Spekuluje se o následcích erupce sopky Thera (Santorini) kolem roku 1550 př.n.l., silném zemětřesení v uvedených letech. Po pádu této civilizace, která na Krétě žila přes 1500 let, se ostrova postupně zmocňovaly jiné kultury - mykénská, dórská. V roce 67 př. n. l. ovládli ostrov Římané -Římská říše, za níž ostrov poměrně prosperoval, ačkoliv se dostal na periferii dění. V letech 395823 a 9641204 vládla ostrovu říše Východořímská, později Byzantská, v mezidobí roků 823961 ostrov ovládli Arabové. Od konce roku 1204 město spravovala Benátská republika, která zde vytvořila svou kolonii Království Kandia. Následovala vláda Osmanská říše od roku 1669, která po dvaadvacetiletém obléhání dobyla Iraklio. V 19. století probíhal boj za připojení Kréty k Řeckému království, v roce 1898 dostal ostrov díky intervenci Velké Británie vlastní samosprávu (tehdy klesl podíl muslimů z asi 45 % na 11 %), roku 1913 byl ostrov oficiálně postoupen Řecku Na základě smlouvy z Lausanne byl i zbytek muslimské populace repatriován do Turecka, ačkoliv to de facto byli místní islamizovaní Kréťané. V roce 1941 byl ostrov obsazen nacisty při první parašutistické výsadkové vojenské akci v dějinách, ale nacisté při této vzdušné operaci utrpěli poměrně značné ztráty asi 4000–7000 vojáků. Po osvobození byl ostrov navrácen Řecku a dodnes je jednou z nejosobitějších oblastí Řecka s vlastním dialektem a uvědoměním.

Památky a turistické cíleEditovat

 
Rethymnonský přístav v noci
  • Samaria – nejdelší soutěska v Evropě
  • Gortyn – první evropský zákoník vytesaný do kamene
  • Spinalonga – ostrovní pevnost chránící přístav Elounda
  • Rethymno - přístav v benátském slohu
  • Vai - jediná palmová pláž na Krétě
  • Ierapetra - největší osada na jižním pobřeží
  • Agia Marina, Platanias- nejznámější tur. oblasti

Mínojské paláceEditovat

LetištěEditovat

Kréta má dvě mezinárodní letiště:

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. počet obyvatel obce dle [1] - od počtu obyvatel regionální jednotky Kréta jsou odečteni obyvatelé obce Gavdos a ostrova Chrysi
  2. a b c Kréta - počasí obecně | Kréta - počasí a klima | Užitečné informace | Kréta | Oblasti | Řecko v detailech. www.reckovdetailech.cz [online].  [cit. 2017-09-12]. Dostupné online.  
  3. Recenze hotelů Kréta, Řecko (495x), nejlepší hotely. Cestolino [online].  [cit. 2017-09-12]. Dostupné online.  (česky) 
  4. a b Řecko. Orbion.cz. . Dostupné online [cit. 2017-09-12]. (česky) 
  5. Fotogalerie Kréta, Řecko - fotky návštěvníků. Cestolino [online].  [cit. 2017-09-12]. Dostupné online.  (česky) 

LiteraturaEditovat

  • DIBELKOVÁ, Irena; ZÍKOVÁ, Marcela. Kréta: nejen po stopách mínojské civilizace. Historický obzor, 2000, 11(9/10), s. 194-201. ISSN 1210-6097.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kréta ve Wikimedia Commons
  •   Slovníkové heslo Kréta ve Wikislovníku
  • kreta.rovnou.cz, popisy jednotlivých míst na Krétě a všeobecné informace
  • nakrete.cz, historie, mytologie, tradice, pláže, města, místa a spousta dalších užitečných informací
  • kreta.jkweb.info - Cestopis z Kréty, tipy kam se podívat. Kempy, hory, Psiloritis.
  • kreta.czhannes.com - web o Krétě
  • www.kretavdetailech.cz, Zdroj informací o ostrově Kréta, fotografie a další informace
  • Kréta - informace pro všechny o Krétě
  • Kréta - Historie, města, vesničky, pláže, kláštery, tipy na výlety.