Olymp

řecké pohoří
Tento článek je o pozemském pohoří. O vulkánu na Marsu pojednává článek Olympus Mons.

Olymp (řecky Όλυμπος) je pohoří nacházející se v Řecku. Nejvyšší horou pohoří je Mytikas (2917.727 [1] m). Tyčí se nad Soluňským zálivem mezi údolími řek Pinios a Aliákmon. V řecké mytologii bývá označován za sídlo bohů.

Olymp
Όλυμπος
Vrchol Olympu (Mytikas)
Vrchol Olympu (Mytikas)

Nejvyšší bod2917.727 [1] m n. m. (Mytikas)
Poznámkanejvyšší pohoří Řecka

Nadřazená jednotkaHelenidyŘecké hory
Sousední
jednotky
Pieria, Chasia, Ossa, Soluňský záliv
Podřazené
jednotky
Olympos, Kato Olympos, Titaros

SvětadílEvropa
StátŘeckoŘecko Řecko
Map
Horninyvápenec, žula, břidlice
PovodíMavroneri, Pinios - Xinias, Siliani
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Satelitní snímek Olympu
Olymp a město Litochoro
Pohoří Olymp s obcemi Elassona a Tsaritsani

Poloha editovat

Severní a západní hranici pohoří vymezuje tok řeky Mavroneri, která tak odděluje Olymp od masivu Pieria. Na jihu tvoří hranici pohoří údolí řeky Pleria, dělící nižší část pohoří – Kato Olympos – od skupiny Ossa. Soluňský záliv ohraničuje Olymp od východu.

Geologie editovat

Složení horstva je tvořeno několika plášti. V jádru se nacházejí krystalické horniny (žula, břidlice), jež jsou ve vnějších vrstvách obaleny vápencovými usazeninami. Na pohoří je dodnes patrno původní zalednění, ač se nachází na jihu Evropy. Výrazné jsou zejména stopy ve formě silného zvětrávání hornin a svahů, nápadné věže a skalní útvary.

Geografie editovat

Geograficky je masiv řazen do Thrácko-makedonské soustavy. Pohoří je tvořeno jediným, vějířovitě tvarovaným hřebenem skládajícím se ze sedmi vrcholů. Tento hřeben výrazně převyšuje blízké údolí Kania, kterému tvoří dominantu.

Vrcholy editovat

Hlavní hřeben je tvořen sedmi nejvyššími vrcholy:

Dalších 46 vrcholů v pohoří Olymp převyšuje hranici 2000 metrů a 47 má výšku mezi 1000–2000 metry.

Ochrana přírody editovat

Okolí hory bylo již v roce 1938 prohlášeno za národní park z důvodu bohaté fauny (vlk, dravci) a flory, v níž jsou zastoupeny i endemické druhy (borovice černá, druhy alpínek aj.). Od roku 1981 je toto území o rozloze 4 000 ha zapsáno na seznam biosférických rezervací UNESCO.[3]

Mytologie editovat

Pro většinu Řeků má Olymp až posvátný význam. Je také znám z řecké mytologie. Když zuřila válka mezi bohy a Titány, bohové se usadili na hoře Olymp a Titáni na hoře Othrys. Olymp se tak stal sídlem dvanácti nejvýznamnějších řeckých bohů: Dia, jeho sourozenců Poseidóna, Háda, Héry, Hestie (která své místo přenechala Dionýsovi) a Démétér, a jeho potomků Athény, Apollóna, Artemidy, Héfaista, Herma a Area. Další tam byli přivedeni a přijati později, např. Afrodíté, Dionýsos a jiní.[4]

Historie editovat

První novodobý zdokumentovaný výstup na nejvyšší bod masivu Olympu Mytikas uskutečnili v roce 1913 Švýcaři Daniel Baud Bovy a Frédéric Boissonas, doprovázení Řekem Christosem Kakalosem. Poslední ze čtyř olympských štítů, Stefani, zdolal v roce 1921 švýcarský topograf M. Kurz, doprovázený opět Christosem Kakalosem.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b AMPATZIDIS, Dimitrios, Moschopoulos, Georgios; Mouratidis, Antonios; Styllas, Michael; Tsimerikas, Alexandros; Deligiannis, Vasileios-Klearchos; Voutsis, Nikolaos; Perivolioti, Triantafyllia-Maria; Vergos, Georgios S.; Plachtova, Alexandra. Revisiting the determination of Mount Olympus Height (Greece). Journal of Mountain Science 20(4). 2023. Dostupné online. DOI 10.1007/s11629-022-7866-8. (anglicky) 
  2. AMPATZIDIS, Dimitrios, Moschopoulos, Georgios; Mouratidis, Antonios; Styllas, Michael; Tsimerikas, Alexandros; Deligiannis, Vasileios-Klearchos; Voutsis, Nikolaos; Perivolioti, Triantafyllia-Maria; Vergos, Georgios S.; Plachtova, Alexandra. Revisiting the determination of Mount Olympus Height (Greece). Journal of Mountain Science 20(4). 2023. Dostupné online. DOI 10.1007/s11629-022-7866-8. (anglicky) 
  3. Mount Olympus [online]. UNESCO [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 4. vyd. Praha: Brána, 1996. 454 s. ISBN 80-85946-29-7. S. 313–314. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

  Řecké hory

Dikti | Giona | Grammos | Helmos | Hory poloostrova Chalkidiki | Hory řeckých ostrovů | Idi | Kyllini | Lefka Ori | Olymp | Parnon | Pindos | Rodopy | Taygetos | Verno | Vardusia