Olivovník

rod rostlin

Olivovník (Olea) je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi olivovníkovité (Oleaceae). Jsou to stromy a keře s jednoduchými vstřícnými listy a drobnými čtyřčetnými květy. Olivovníků je přes 40 druhů a jsou rozšířeny od Afriky a jižní Evropy přes Asii až po Austrálii. Nejznámější je olivovník evropský, strom pěstovaný v jižní Evropě pro plody zvané olivy.

Jak číst taxoboxOlivovník
alternativní popis obrázku chybí
Jihoafrický olivovník Olea capensis subsp. macrocarpa
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďolivovníkovité (Oleaceae)
Rodolivovník (Olea)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Olivovník evropský jako bonsaj

Olivovníky jsou stálezelené keře a stromy s jednoduchými vstřícnými řapíkatými listy. Čepel listů je celistvá, celokrajná nebo zubatá. Květenství jsou nejčastěji úžlabní či vrcholové laty, řidčeji hrozny nebo okolíky. Květy jsou malé, čtyřčetné, jednopohlavné nebo oboupohlavné. Kalich je drobný, zvonkovitý, se 4 cípy. Koruna je se 4 cípy a krátkou či dlouhou korunní trubkou. Tyčinky jsou 2, řidčeji až 4, přirostlé na bázi korunní trubky. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů a se 2 pouzdry. Každé pouzdro obsahuje 2 vajíčka. Čnělka je krátká nebo je blizna přisedlá. Blizna je hlavatá nebo mírně dvoulaločná. Plodem je peckovice obsahující nejčastěji jedno tvrdé semeno.[1]

Rozšíření

editovat

Rod zahrnuje více než 40 druhů. Je rozšířen v Africe, Asii, jižní Evropě, v Austrálii a na tichomořských ostrovech.[1] Poddruh olivovníku evropského Olea europea subsp. guanchica je endemit Kanárských ostrovů. V Austrálii je původní jediný druh olivovníku, Olea paniculata.[2] Tento druh má široký areál sahající od Indie a jižní Číny po Austrálii a Novou Guineu. V Číně je původních 12 druhů olivovníku.[1] Na Madagaskaru rostou 4 původní druhy.[3]

Zástupci

editovat

Význam

editovat

Olivovník evropský (Olea europea) náleží mezi nejstarší kulturní rostliny. Získává se z ní především velmi kvalitní olej, plody jsou pochutina oblíbená v řadě zemí.[4] V rostlině byly zjištěny aldehydy (hexanal) s antimikrobiální aktivitou.[5] Olej použitelný v potravinářství i průmyslově je získáván také z plodů čínského druhu Olea tsoongii.[1] Dřevo afrického druhu Olea capensis je velmi tvrdé a je hojně využíváno na podlahy, tesařské práce, na stavbu domů, mostů a podobně. V Jižní Africe bylo také tradičně využíváno na výrobu kopí.[6] Olivovníky jsou teplomilné dřeviny a v podmínkách střední Evropy je není možné pěstovat celoročně venku.

Reference

editovat
  1. a b c d Flora of China: Olea [online]. Dostupné online. 
  2. HARDEN, Gwen J. Flora of New South Wales. [s.l.]: UNSW Press, 1993. ISBN 0868401722. 
  3. Madagascar Catalogue: Olea [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  5. AHMAD, I. et al. Modern Phytomedicine. Weinheim: Wiley-VCH, 2006. Dostupné online. ISBN 978-3-527-31530-7. 
  6. Plant Resources of Tropical Africa [online]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

editovat