Split

město v Chorvatsku
Další významy jsou uvedeny na stránce Split (rozcestník).

Split (italsky Spalato) je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře. S přibližně 178 tisíci obyvatel je to druhé největší město Chorvatska a správní středisko Splitsko-dalmatské župy.

Split
Letecký pohled na centrum
Letecký pohled na centrum
Split – znak
znak
Split – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0 m n. m.
Časové pásmo +1
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Region Dalmácie
Župa Splitsko-dalmatská
Split
Split
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 79,33 km²
Počet obyvatel 178 102 (2011)
Hustota zalidnění 2 245,1 obyv./km²
Správa
Starosta Ivo Baldasar
Vznik 3. století
Zakladatel Dioklecián
Oficiální web www.split.hr
Telefonní předvolba (+358) 021
PSČ 21000
Označení vozidel ST
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město je významným turistickým cílem, jednak pro svoje historické památky, jednak jako výchozí bod pro letní dovolené na okolních ostrovech. Ve Splitu (respektive v obci Kaštel Štafilić u Trogiru, asi 20 km od Splitu) je také mezinárodní letiště a samotném centru města se nachází významný mezinárodní přístav.

HistorieEditovat

 
Splitský přístav a Diokleciánův palác. Dominantou je věž katedrály sv. Domnia.

Split byl založen na sklonku 3. století římským císařem Diokleciánem, který si zde postavil svůj palác, do nějž se po jeho smrti nastěhovali okolní obyvatelé. Po vpádu Slovanů do Dalmácie přetrval Split pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Od roku 1069 pak byl součástí Chorvatského království, které později připadlo k Uhrám. V roce 1420 zde moc získala Benátská republika, a to na dalších 300 let; během této doby se zde rozvíjela humanistická kultura. Od roku 1797 až do vyhlášení Království SHS spadal pod Rakousko-Uhersko, byl hlavním městem Dalmatské provincie. Po roce 1929 a vytvoření Jugoslávie se stalo město centrem nově vzniklé přímořské bánoviny. Za druhé světové války byl obsazen italským fašistickým vojskem a anektován Itálií. Po skončení války byl součástí socialistické Jugoslávie a později i nezávislého Chorvatska. Město se rozvinulo do podoby jednoho z největších chorvatských měst a významného nákladního přístavu. Původní historické jádro Splitu doplnila četná sídliště v jeho okolí, jako např. Split 3.

DopravaEditovat

Související informace naleznete také v článku Letiště Split.

Split je spolu s Rijekou a Zadarem hlavním chorvatským přístavem, ze kterého pravidelně vyplouvají lodě na ostrovy Vis, Korčula, Šolta, Brač, Hvar a také Lastovo, dále pak do italské Ancony. Od roku 2004 vede ze Splitu do Záhřebu nová dálnice A1 (napojena silnicí D1 z výjezdu Dugopolje), díky níž je dalmatské pobřeží, hlavně jeho jižní část, dostupnější. Dříve byla veškerá turistická doprava směřována po silnici D8 (Jadranské magistrále). Ve Splitu se také nachází konečná stanice železniční trati z Kninu a Perkoviće, kam zajíždí několikrát denně přímý vlak ze Záhřebu a také vlaky, které obsluhují příměstskou oblast Splitu – Solin a Kaštelu. Ve městě se také nachází autobusové nádraží. Mezi lety 1964–1968 městskou hromadnou dopravu zajišťovaly také trolejbusy.

Letecky Split obsluhuje letiště Kaštela, které se ale nenachází na jeho území, ale mezi městy Kaštela a Trogir. V roce 2016 se jednalo o druhé nejrušnější chorvatské letiště.

TuristikaEditovat

Zbytky Diokleciánova paláce postaveného v roce 305 jako mauzoleum pro římského císaře Diokleciána, tvoří základ centra města a je také jeho hlavním turistickým lákadlem. V roce 1979 byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Nejzajímavější částí objektu jsou staré klenby a chodby pod městem, kde se natáčely některé části tlelvizního seriálu Hra o trůny. Uvnitř paláce se také nachází katedrála svatého Domnia, vysvěcená na přelomu 7. století n. l. a je tak zřejmě nejstarší římskokatolickou katedrálou na světě užívanou v původní podobě.[1][2]

V okolí Splitu se na pobřeží moře nachází množství hotelů.

SlužbyEditovat

Ve městě se nachází univerzita, dále pak banka, knihovny, muzea, obchod s potravinami, pošta, restaurace. Město nabízí velmi bohaté sportovní využití. Ve městě jsou 4 kluby vodních sportů, dále potápěčský, jezdecký a klub horské turistiky. Dále se ve městě nachází několik hřišť, od volejbalových, fotbalových až po basketbalové a také tenisové kurty. Půjčovny motorových člunů, jachet, vodních skútrů a sportovních potřeb jsou samozřejmostí.

Ve městě sídlí fotbalový klub Hajduk Split, jeden z nejvýznamnější chorvatských fotbalových klubů. Sídlí zde i RNK Split.

Partnerská městaEditovat

GeografieEditovat

V okolí Splitu se nacházejí tato města:

    Šibenik (~84km),  Zadar (~144km)   Záhřeb (~384 km),   Varaždín (~493 km)   Dugopolje (~19 km)  
  Trogir (~28 km),   Ancona (~235 km)     Mostar (~204 km)
    Split    
 
  Rogač (~18 km)   Stari Grad (~48 km),   Vis (~57 km)   Makarska (~60 km)

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat