Makarska (italsky Macarsca česky též někdy Makarská[zdroj?]) je chorvatské přístavní město a turistické letovisko, které se nachází na pobřeží Jaderského moře, v střední Dalmácii. Město je výchozím bodem pro tůry do přírodního parku Biokovo. V roce 2011 zde žilo 13 834 obyvatel, z toho 13 426 v Makarské a 408 v připadající vesnici Veliko Brdo.

Makarska
Pohled na Makarskou
Pohled na Makarskou
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 14 m n. m.
Časové pásmo +1
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Region Dalmácie
Župa Splitsko-dalmatská
Makarska
Makarska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 28 km²
Počet obyvatel 13 834 (2011)
Hustota zalidnění 494,1 obyv./km²
Etnické složení Chorvati
Náboženské složení Křesťanství
Správa
Status město
Starosta Jure Bajric
Vznik cca 16.století
Zakladatel Ilyrové
Oficiální web www.makarska.hr
Telefonní předvolba +385 (0)21
PSČ 21300
Označení vozidel MA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Makarska leží asi 459 km jižně od Záhřebu, 60 km jihovýchodně od Splitu a 140 km severozápadně od Dubrovníku. Město se rozkládá na úzkém pobřežním pásu a podhůří pohoří Biokovo. Některé části města se nacházejí v nadmořské výšce až 300 m n. m. Na vrcholu Sveti Jure severně od města se nachází významný televizní a rozhlasový vysílač.

NázevEditovat

Dle jedné teorie pochází název města od nedaleké vesnice Makar. Podle jiné je odvozeno z fénického názvu pro purpur (mucar).

HistorieEditovat

Díky vhodným podmínkám (zátoka, která mohla sloužit jako přirozený přístav) je Makarska osídlena již od dávnověku. Na místě současného města se nacházelo antické sídlo s názvem Inaronium, které bylo zastávkou na obchodní stezce ze Solinu (Salony) do Narony (v údolí řeky Neretvy). V roce 533 je doložena existence města Mucurum, ve kterém bylo sídlo episkopa.

Současný název města je poprvé připomínán v roce 1502 v dokumentu islámského soudce Muhameda Musina z Foči (města na území Bosny a Hercegoviny, v té době pod kontrolou Osmanské říše. Makarska tehdy byla jedním z mála tureckých měst na jaderském pobřeží současného Chorvatska, které Turci obsadili. Vzhledem k útokům loďstva Benátské republiky se Turci rozhodli vybudovat tři obranné věže okolo města spojené hradbami. Do současné doby se fortifikace nedochovala, věže nicméně zaznamenal benátský kartograf v roce 1572.

V roce 1646 přiznalo místní obyvatelstvo suverenitu Benátské republiky a v roce 1681 byla Makarska formálně připojena k Benátkám. Roku 1797 se město stalo součástí Habsburské monarchie. Po krátkou dobu (v letech 18051813) byla Makarska součástí francouzských Ilyrských provincií. Krátké období francouzské nadvlády položilo základy školství, ekonomického rozvoje a nové infrastruktury. Tuto dobu připomíná do dnešní doby dochovaný památník francouzského maršála Augusta Marmonta.

V roce 1838 mělo město 1700 obyvatel a přístav.

V roce 1962 zasáhlo město zemětřesení. V druhé polovině 20. století se vyvíjelo také jako turistická destinace. Díky atraktivní krajině sem již v první polovině 20. století začali jezdit turisté, včetně československých, a celé oblasti se začalo říkat Makarská riviéra. Město je proslulé též svou promenádou s malými obchůdky a kavárnami.

PamátkyEditovat

  • barokní kostel sv. Filipa Neri
  • františkánský klášter z 15.–17. století, v něm je vybudováno malakologické muzeum
  • barokní farní kostel zasvěcený sv. Marku
  • pomník francouzského maršála Marmonta

KulturaEditovat

  • Malakološki muzej (malakologické muzeum) s bohatou sbírkou mušlí
  • Muzej grada Makarska (městské muzeum)
  • Gradska galerija antuna Gojaka (městská galerie Antuna Gojaka)
  • Každoročně se zde koná Makarsko kulturno ljeto (Makarské léto), což je soubor různých kulturních akcí od koncertů, výstav až po rybářské večery.

Administrativní členěníEditovat

Makarska se administrativně dělí na deset čtvrtí: Batinići, Bidol, Bili Brig, Donja Luka, Dugiš, Gorinka, Moča, Ratac, Vrpolje a Zelenka. Rovněž jsou jejími částmi osady Gorica, Kotišina, Makar, Mlinice a Puharići.

DopravaEditovat

Makarska je od chorvatského vnitrozemí oddělena horským masivem Sveti Ilija s nadmořskou výškou přes 1500 m n. m. Díky tomu jsou hlavní dopravní tahy, které do Makarské směřují, vedeny pouze po mořském pobřeží. Jedná se především o Jadranskou magistrálu, která severně od Makarské směřuje do Omiše a na jih do Ploče. Tunelem pod vrcholem Sveti Ilija vede silnice, která spojuje Makarskou s dálnicí A1.

Město má také pravidelné lodní spojení se Sumartinem na ostrově Brač.

Ve městě je také autobusové nádraží, odkud jsou vypravovány pravidelné linky do okolních měst i do Záhřebu.[zdroj?]

Železniční spojení město nemá.

FotogalerieEditovat

Známé osobnostiEditovat

Významná města poblíž MakarskeEditovat

Zde jsou uvedená významná města nebo větší města poblíž Makarske :

    Záhřeb (~459 km) ,   Split (~60 km)   Imotski (~37 km)   Mostar (~109 km),   Sarajevo (~202 km)  
  Bol (~41 km)     Priština (~617 km) ,   Skopje (~641 km)
    Makarska    
 
  Hvar (~91 km)   Jelsa (~88 km)   Dubrovník (~140 km) ,   Kotor (~241 km)

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Макарска na srbské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat