Kavadarci

okresní město v Severní Makedonii

Kavadarci (v makedonské cyrilici Кавадарци) je město ve Vardarském regionu Severní Makedonie, přibližně v centrální části země. Na území opštiny Kavadarci žije 37 189 obyvatel.[1] V blízkosti Kavadarců se také nachází Jezero Tikveš. Městem protéká říčka Luda Mara.

Kavadarci
Makedonija, Kavadarci - most na reci Luda Mara.JPG
Kavadarci – znak
znak
Kavadarci – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška285 m n. m.
StátSeverní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Kavadarci
Kavadarci
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha15,1 km²
Počet obyvatel32 038 (2021)
Hustota zalidnění2 121,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.kavadarci.gov.mk
Telefonní předvolba043
PSČ1430
Označení vozidelKA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.


HistorieEditovat

V okolí Kavadarců se nachází celá řada různých archeologických lokalit, která dosvědčuje existenci lidského osídlení až od nejstarších dob.

Město je poprvé připomínáno roku 1823 jako menší sídlo s přibližně dvěma tisíci obyvatel. Ještě během existence Osmanské říše se však Kavadarci staly sídlem samosprávné opštiny. Administrativně byly součástí pašaluku v Bitole. V roce 1894 zde byl založen jeden z prvních revolučních výborů organizace VMRO, která byla nepřátelská k tureckému zřízení. Zakladatelem místní organizace byl Dame Gruev spolu s učitelem Pane Ivanovem.

Podle statistik Vasila K'nčova z roku 1990 v Kavadarcích žilo 5092 obyvatel, z nichž bylo 1950 pravoslavných, 3000 muslimů, 120 Romů a 32 Vlachů.

V roce 1912 získalo město Srbsko. Během balkánských válek zde došlo v roce 1913 k tzv. tikvešskému povstání, kdy se místní obyvatelstvo vzbouřilo proti srbské správě. Od roku 1918 bylo město součástí Království SHS, později socialistické Jugoslávie. Jihoslovanský stát však měl značné problémy se správou města; obyvatelstvo bylo obecně vůči autoritám po turecké nadvládě nedůvěřivé.[2] V roce 1920 zde dokázali místní buňku založit komunisté.[3]

V meziválečném období zde bylo rozšířené také pěstování tabáku. Byly také postaveny některé školy, neboť se jich ve městě obecně po staletí tureckého panování nedostávalo.[2]

Po druhé světové válce byla vyubdována moderní uliční síť a nové náměstí (pojmenováno po Josipu Brozu Titovi). Od roku 1991 je město součástí samostatné Severní Makedonie. Po druhé světové válce byl západně od města vybudován závod, který později vlastnila společnost Feni Industry a který zkrachoval.[4]

Pamětihodnosti a zajímavostiEditovat

U Kavadarců se nachází památník zahrnující kostnici obětí z druhé světové války (makedonsky Спомен-костурница), který navrhl Petar Mučkovski.

V Kavadarcích se také nacházi muzeum s galerií a dále muzeum vinařství.

Nejstarším pravoslavným kostelem je kostel sv. Demetara (makedonsky Црква Свети Димитриј) z roku 1834.

EkonomikaEditovat

Město se nachází v historické oblasti Tikveš známé díky vinařství; dodnes je víno hlavním vývozním artiklem města a jeho výroba zaměstnává značnou část obyvatelstva.

DopravaEditovat

Obec se nachází stranou hlavních dopravních tahů. Veřejnou dopravu se zbytkem země zajišťují autobusy, město má vlastní autobusové nádraží. Nejbližší železniční trať prochází několik kilometrů vzdáleným městem Negotino, kde se nachází i dálnice A1.

ŠkolstvíEditovat

V Kavadarcích působí gymnázium, které bylo založeno roku 1897.

Významné osobnostiEditovat

Z Kavadarců pocházely následující známé osobnosti:

ReferenceEditovat

  1. Článek na stránkách města (makedonsky). kavadarci.gov.mk [online]. [cit. 2021-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-16. 
  2. a b BOŠKOVSKA, Nada. Yugoslavia and Macedonia Before Tito. [s.l.]: I. B. Tauris, 2009. ISBN 978-1-78453-338-0. S. 211. (angličtina) 
  3. BOŠKOVSKA, Nada. Yugoslavia and Macedonia Before Tito. [s.l.]: I. B. Tauris, 2009. ISBN 978-1-78453-338-0. S. 32. (angličtina) 
  4. Článek na portálu sitel.com.mk (makedonsky)

Externí odkazyEditovat