Vinkovci jsou město v Chorvatsku. Nacházejí se ve východní části země, v regionu Slavonie. ve východní Slavonii. V roce 2011 zde dle sčítání lidu žilo 35 312 obyvatel, což z Vinkovců činí největší město Vukovarsko-sremské župy. Městem protéká řeka Bosut.

Vinkovci
Vinkovci
Vinkovci
Vinkovci – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 78 m n. m.
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Župa Vukovarsko-sremská
Vinkovci
Vinkovci
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 94 km²
Počet obyvatel 35 912 (2001)
Hustota zalidnění 382 obyv./km²
Správa
Starosta Mladen Karlić
Oficiální web www.vinkovci.hr
Telefonní předvolba {+385} 032
PSČ 32 100
Označení vozidel VK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Město se nachází nedaleko hranic se Srbskem, mezi řekami Sávou a Dunajem; 19 km jihozápadně od Vukovaru a 43 km jižně od Osijeku. Nadmořská výška města činí 90 m n. m.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1615. Jednalo se o postupně se rozvíjející malé město, jehož význam upadl vzhledem k postupu tureckého vojska. Administrativně bylo součástí Sremského sandžaku se sídlem v dnešní Sremské Mitrovici.

Po odchodu Turků v roce 1687 (potvrzeném Karlovickým mírem z r. 1699) bylo město zahrnuto do tzv. Vojenské hranice. To znamenalo přítomnost vojenské posádky. Zbudovány byly četné barokní budovy. Obec byla dosídlena kolonisty z různých oblastí, sem ale nejvíce přicházelo obyvatelstvo chorvatské národnosti. Pozůstatky původního středověkého kláštera byly srovnány se zemí a na jejich místě vyrostlo nové vojenské cvičiště, realizované za vlády Marie Terezie.

V roce 1799 zde bylo založeno gymnázium, jedno z mála, které se v této době v dané oblasti nacházelo v rámci území Vojenské hranice Habsburské monarchie.

Okolo roku 1900 žilo ve Vinkovcích 8500 obyvatel.

V roce 1918 se město stalo součástí Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, později Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tedy Jugoslávie). Od roku 1929 byly Vinkovci administrativně součástí Drinské bánoviny, stejně jako východní část Bosny a západní část Srbska. Vzheldem k vlně nevole, kterou tato změna vyvolala, byly v roce 1931 připojeny s částí východního Chorvatska pod Sávskou bánovinu.

V závěru druhé světové války byly Vinkovci těžce bombardovány spojeneckým letectvem. Dne 13. dubna 1945 bylo město osvobozeno jednotkami partyzánského vojska a Rudé armády.

Během chorvatské války za nezávislost se Vinkovci nacházely v bezprostřední blízkosti frontové linie. Ačkoliv válka město značně ovlivnila, samotné boje se sem nepřenesly s výjimkou východní části města, která byla ostřelována. Zničeny byly některé okolní obce. Vzhledem ke strategické poloze města jako železničního uzlu zde byly dislokovány jednotky americké armády během závěru války v Bosně a Hercegoviny.

HospodářstvíEditovat

Díky úrodné rovinaté krajině, kde se dobře daří zemědělství, se zde rozvinul ve potravinářský průmysl, velmi rozšířený je chov dobytka. Zpracovává se také dřevo a kůže (místní podnik Spačva vyráběl již za Jugoslávie parkety, dveře apod.), vyrábí se stavební materiály – místní továrna má ve výrobách dlaždic a cihel téměř stoletou tradici.

DopravaEditovat

 
Nádraží Vinkovci

Město leží na důležité mezinárodní železniční trati ZáhřebBělehrad, větví se odsud i tratě vedoucí do Maďarska a Bosny a Hercegoviny (Železniční trať Vinkovci–Gunja). Městem prochází celá řada regionálních silnic, které jej spojují s městy Đakovo, Osijek, Vukovar, Otok a Županja, kde se také nachází nejbližší dálnice č. A3.

KulturaEditovat

Vinkovci mají svojí městskou knihovnu a čítárnu a městské divadlo, jehož tradice byla zahájena ještě za existence Rakousko-Uherska.

ŠkolstvíEditovat

Ve Vinkovcích se nachází 7 základních škol a 8 škol středních. Umístěny jsou zde rovněž i tři fakulty Univerzity v Osijeku.

OsobnostiEditovat

OstatníEditovat

Ve městě také vznikla už dnes legendární hudební skupina Colonia. Vedle Karmy, Dj Krmaka, Severiny a E.T. je významná skupina v Chorvatsku.

Externí odkazyEditovat