Chorvatské župy

administrativní jednotka v Chorvatsku

Župy (v originále županije) jsou správními jednotkami Chorvatské republiky. Jejich správu a statut určuje Zákon o místním uspořádání a krajové samosprávě (v originále Zakon o lokalnoj i područnoj samoupravi)[1].

Celé území Chorvatska je členěno na dvacet žup a město Záhřeb.

Podle Zákona o místní samosprávě má každá župa ve své správní kompetenci:

  • vzdělání
  • zdravotnictví
  • urbanismus
  • hospodářský rozvoj
  • dopravu a dopravní infrastrukturu
  • správu cest (netýká se dálnic)
  • plánování a rozvoj kulturních, zdravotních a sociálních věcí
  • dohled nad obecní správou
  • ostatní správní náležitosti podle příslušných zákonů.

Názvy chorvatských žup jsou dány Zákonem o území žup, měst a obcí Republiky Chorvatsko a jsou odvozeny ze správních středisek nebo místních krajových názvů.

HistorieEditovat

 
Chorvatské župy v 19. století

Od poloviny 10. století se podle kronikáře Konstantina Porfirogeneta na území dnešní Dalmácie a Bosny nacházelo 11 žup: Livenská, Cetinská, Imotská, Plivská, Psetská, Přímořská, Bribirská, Nonská, Kninská, Sidražská a Ninská.

V 11. a 12. století jsou doloženy tyto župy: Lická, Krbavská, Modrušská a Vinodolská. Ve 13. století na území severního Chorvatska zmiňují Záhřebská, Varaždinská, Križevecká, Virovitická, Gorická a Gorská župa, ve Slavonii pak Požežská a Vukovská župa.

Na konci středověku byl systém žup oslaben tureckým nebezpečím. Po osvobození Slavonie od turecké nadvlády V 18. století se znovu ustavují Virovitická, Požežská a Sremská župa. Jejich vůdcem byl župan.

Roku 1866 došlo k územní reformě a od té doby se Chorvatsko dělilo na osm žup. V této době nebyla součástí Chorvatska Istrie, Dalmácie ani většina Baranje, ale za to k němu patřil celý Srem.

  1. Bjelovarsko-križevecká (centrem Bjelovar)
  2. Licko-krbavská (Gospić)
  3. Modrušsko-rijecká (Ogulin)
  4. Požežska (Požega)
  5. Sremská (Vukovar, župa zasahovala až do dnešního Srbska)
  6. Varaždinská (Varaždín)
  7. Virovitická (Osijek)
  8. Záhřebská (Záhřeb)

Župy existovaly i v království SHS, ty ale byly zrušeny ústavou z roku 1921. V období Nezávislého chorvatského státu bylo ustaveno 22 žup a hlavní město Záhřeb.

Seznam současných župEditovat

Župa Chorvatský název Rozloha

(km²)

Počet obyvatel

(2011)

Hustota

zalidnění

(ob./km²)

Hlavní

město

Největší

město

Počet

měst

Počet

opčin

  Bjelovarsko-bilogorská Bjelovarsko-bilogorska županija 2 640 119 764 45,36 Bjelovar Bjelovar 5 18
  Brodsko-posávská Brodsko-posavska županija 2 030 158 575 78,11 Slavonski Brod Slavonski Brod 2 26
  Dubrovnicko-neretvanská Dubrovačko-neretvanska županija 1 781 122 568 68,88 Dubrovník Dubrovník 5 17
  Istrijská Istarska županija 2 813 208 055 73,96 Pazin Pula 10 31
  Karlovacká Karlovačka županija 3 626 128 899 35,54 Karlovac Karlovac 5 17
  Koprivnicko-križevecká Koprivničko-križevačka županija 1 748 115 584 66,12 Koprivnica Koprivnica 3 22
  Krapinsko-zagorská Krapinsko-zagorska županija 1 229 132 892 108,13 Krapina Krapina 7 25
  Licko-senjská Ličko-senjska županija 5 353 50 927 9,51 Gospić Gospić 4 8
  Mezimuřská Međimurska županija 729 113 804 156,16 Čakovec Čakovec 3 22
  Osijecko-baranjská Osječko-baranjska županija 4 155 305 032 73,41 Osijek Osijek 7 35
  Požežsko-slavonská Požeško-slavonska županija 1 823 78 034 42,8 Požega Požega 5 5
  Přímořsko-gorskokotarská Primorsko-goranska županija 3 588 296 195 82,55 Rijeka Rijeka 14 22
  Sisacko-moslavinská Sisačko-moslavačka županija 4 468 172 439 38,59 Sisak Sisak 7 12
  Splitsko-dalmatská Splitsko-dalmatinska županija 4 540 454 798 100,3 Split Split 16 39
  Šibenicko-kninská Šibensko-kninska županija 2 984 109 375 36,65 Šibenik Šibenik 5 15
  Varaždinská Varaždinska županija 1 262 175 951 139,42 Varaždín Varaždín 6 22
  Viroviticko-podrávská Virovitičko-podravska županija 2 024 84 836 41,91 Virovitica Virovitica 3 13
  Vukovarsko-sremská Vukovarsko-srijemska županija 2 454 179 521 73,15 Vukovar Vinkovci 5 26
  Zadarská Zadarska županija 3 646 170 017 46,63 Zadar Zadar 6 28
  Záhřebská Zagrebačka županija 3 060 317 606 103,79 Záhřeb Velika Gorica 9 25
  Hlavní město Záhřeb Grad Zagreb 641 790 017 1 232,47 Záhřeb Záhřeb 1 17

Orgány župEditovat

Županijska skupštinaEditovat

Županijska skupština je správní sbor každé jednotlivé župy. Čítá od 31 do 51 členů. Mandát člena skupštiny trvá 4 roky. Skupština má předsedu a dva místopředesedy.

ŽupanEditovat

Župan je hlavním představitelem župy. Předsednictvo může mít od 7 do 13 členů, předsednictvo města Záhřebu od 9 do 15 členů.

Správní kompetenceEditovat

  • výběr daní a ostatních poplatků
  • příjmy z vlastnictví
  • příjmy obchodních společností a jiných právnických osob
  • pokuty a majetková správní řízení
  • podíl na společných daních s celostátním daňovým systémem
  • půjčky a granty z celostátního rozpočtu
  • ostatní příjmy dané zákonem

LiteraturaEditovat

  • Mirošević, Franko (ur.), Goldstein, I.; Grgin, B.; Moačanin, N.; Potrebica, F.; Pavličević, D.; Vranješ-Šoljan, B.; Kolar-Dimitrijević, M.; Klemenčić, M.; Rogić, V.; Gmajnić, L. (1996.) Hrvatske županije kroz stoljeća, Zagreb: Školska knjiga i Zavod za hrvatsku povijest Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu. ISBN 953-0-61367-9.

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hrvatske županije na chorvatské Wikipedii.