Wikipedie

Varaždín

sídlo ve Varaždinské župě v Chorvatsku

Varaždín (chorvatsky Varaždin, německy Warasdin, maďarsky Varasd, latinsky Varasdinum) je město v severní části Chorvatska, u hranice s Maďarskem i Slovinskem. Jedná se o historicky hodnotné město s řadou příkladů barokní architektury. Městem protéká řeka Dráva. V roce 2011 žilo dle sčítání lidu v samotném městě 38 839 obyvatel.

Varaždín
Varaždin
Radnice
Radnice
Varaždín – znak
znak
Varaždín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice46°18′30″ s. š., 16°20′18″ v. d.
Nadmořská výška173 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
RegionChorvatské Záhoří
ŽupaVaraždinská
Varaždín
Varaždín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha59,45 km²
Počet obyvatel46 946 (2011)
Hustota zalidnění789,7 obyv./km²
Etnické složeníChorvati (97,42 %), Srbové (0,81 %), Albánci (0,3 %), Slovinci (0,26 %), Bosňáci (0,1 %), Romové (0,09 %), Černohorci, Makedonci (0,07 %), Maďaři (0,06 %), Češi (0,03 %)
Náboženské složeníKřesťané (87,12 % katolíci, 0,69 % pravoslaví, 0,37 % protestanti, 0,55 % ostatní křesťané), muslimové (0,33 %), židé (0,01 %), ateisté (5,47 %)
Správa
Statusměsto
StarostaIvan Čehok
Vznik12. století
Oficiální webwww.varazdin.hr
Adresa obecního úřaduTrg kralja Tomislava 1, 42000 Varaždin
Telefonní předvolba{+385} 042
PSČ42 000
Označení vozidelVŽ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha editovat

Varaždín se nachází 8 km jižně od slovinské hranice na rozhraní regionů chorvatského Záhoří[1] a Mezimuří (chorvatsky Međimurje). Je umístěn 81 km severně od hlavního města Záhřebu, 60 km jihovýchodně od Mariboru, 70 km jihozápadně od Zalaegerszegu v Maďarsku a 200 km severozápadně od Osijeku. Celé město se nachází v široké rovinaté krajině s řekou Drávou, jejími přítoky a lužními lesy. Okolí Varaždínu je hustě osídlené s řadou dalších větších i menších sídel (např. města Čakovec, Prelog, Ludbreg) a další.

Název editovat

Název města pochází z maďarštiny, resp. ze slova vár/város, které označuje hrad, resp. sídlo, které vzniklo původně při opevnění. Do chorvatštiny bylo přejaté v podobě Varaždin, obdobným procesem, jakým vznikly názvy jako např. Petrovaradin nebo Veliki Varadin.

Historie editovat

 
Historický pohled na město

Nejstarší období editovat

V oblasti dnešního města existovalo lidské osídlení již v pravěku. Archeologické průzkumy v lokalitě Brezje odhalily pozůstatky dávných nástrojů.[2]

Středověk editovat

První zmínka o Varaždínu, resp. Varaždinských Toplicích, pochází z dokumentu uherského krále Bély II. V roce 1209[3] bylo zaznamenáno povýšení Varaždínu na Svobodné královské město. Během několika dalších let se stal centrem celého severního Chorvatska. Začátkem 13. století vznikl zásluhou maltézských rytířů klášter a kostel. Působili zde také Františkáni (františkánský klášter byl zmíněn poprvé v roce 1301[4]).

Středověkému městu se dařilo především díky existenci obchodních tras, které směřovaly z centra Uher k Jaderskému moři a ze Slavonie do Rakouska. V roce 1397 získal místní pevnost do svého vlastnictví rod Celjských.[5] Ten se poté zasadil i o nemalý počet nových staveb ve městě a jeho okolí.

Turecké vpády editovat

Až během osmanských výbojů bylo vystavěno opevnění města. Hradby byly vybudovány na čtvercovém půdorysu, v severní straně je doplňovala pevnost. Měly dvě hlavní brány (severní a jižní[6]) V centru města doplňovala opevnění ještě osamocená věž.[7] V rámci vzniku vojenské hranice Habsburské monarchie v pohraničí s Tureckem byl Varaždín centrem tzv. Varaždínského generalátu[8], tedy zvláštního územního celku, který se rozkládal mezi řekami Drávou a Sávou a jehož sídlem byl od roku 1595 právě Varaždín. Její součástí byly tři menší celky (kapetanie) se sídly v Koprivnici, Križevaci a Ivanići. Tím se z Varaždína stalo vojensky významné město. Okolnímu obyvatelstvu bylo nařízeno, aby v případě zpozorování nepřítele (dělové salvy, vypálené z města) vzali zbraně a šli bojovat proti Turkům. Po vzoru místní správní jednotky byla poté budována celá Vojenská hranice.[9]

Na konci 16. století se majitelem města stal rod Erdödy, jehož vliv lze vystopovat až do roku 1925.[3] Na přelomu 16. a 17. století se vlivem posunu hranice mezi Habsburskou monarchií a Tureckem ztratil význam města v podobě pohraniční pevnosti. Již tehdy nicméně existovala mimo opevněné město první předměstí, např. severně od pevnosti a podél hlavní silnice směrem na Ptuj/Ormož.[10], ale i v jiných směrech.[11]

18. a 19. století editovat

V roce 1756 se na krátkou Varaždín stal i hlavním městem Chorvatska, neboť si jej své sídlo vybral bán Franjo Nadasdy. V té době zde také sídlil chorvatský sněm – Sabor.[3] Další významnou změnou byl příchod jezuitů v 18. století. Byly vystavěny dnes obdivované barokní stavby, za kterými sem jezdí turisté – například gymnázium a řada kostelů, včetně katedrály. Velký požár roku 1776 však rozvoj na nějakou dobu zastavil. Tehdy vyhořelo na sedmdesát budov, živel barokní Varaždín ničil celkem dva dny. Zničené město nemohlo plnit roli metropole a tak byly všechny úřady a sídlo bána přemístěny do Záhřebu. Tendence růstu Varaždína byla obnovena až ve století devatenáctém.

V roce 1807 byla kvůli modernizaci a rozšiřování města zahájena postupná demolice vnějších hradeb[6], zůstal pouze historický hrad. Na mapách druhého vojenského mapování z poloviny století jsou nicméně ještě dobře patrné volné plochy, které vznikly v prostoru původního opevnění, a které na jižní straně již vyplnil městský park (dnes park Vatroslava Jagića, otevřen roku 1838.

V 19. století bylo město zcela přestavěno a modernizováno. Také bylo založeno městské divadlo (v prostoru po hradbách, dokončeno roku 1873) a zřízena hasičská zbrojnice. Vypukl rovněž i boj o výstavbu železnice do Varaždínu. Čtvrt století se pokoušeli místní prosadit vznik trati do svého města, mimo jiné prosazovali, aby dráha z větších center (jakými je Vídeň nebo Budapešť k jaderskému pobřeží vedla před Varaždín.[12] Boj trval od roku 1861 až do roku 1886[12], kdy byla zbudována tzv. Zagorská magistrála Zaprešić–Čakovec. Tuto první uvedenou trať, která přes město vedla severojižním směrem, zachycuje mapa třetího vojenského mapování z konce století. Později stavba dalších tratí učinila z Varaždína hlavní železniční uzel severního Chorvatska. Průmyslový rozvoj byl odstartován později, postavena byla cihelna, továrna na nábytek a textilní závody.[13]

20. století a 21. století editovat

Ve 20. století došlo k rychlému společenskému i ekonomickému rozvoji města. V roce 1910 žilo ve Varaždínu z 13 398 obyvatel, z nichž bylo 11 497 Chorvatů, 585 Němců, 471 Maďarů, 441 Slovinců, 232 Srbů a 102 Čechů. Dramatický růst města předpokládal i regulační plán Varaždínu z roku 1904, podle něhož měla být zcela přebudována místní silniční síť a zbourána řada historických budov, včetně tehdejší radnice.[14] Tento plán nebyl zcela realizován, nová výstavba do vypuknutí první světové války probíhala hlavně v prostoru mezi nádražím a středem města[15] (železniční stanice byla postavena východně od historického jádra). Po rozpadu Rakousko-Uherska již byly schvalovány jiné plány a dokumenty.

Pouze v meziválečném období během existence Království Jugoslávie procházel Varaždín, stejně jako řada měst na území celého státu, obdobím ekonomické stagnace, posílené ještě velkou hospodářskou krizí. V září 1935 byl ve Varaždíně odkryt památník králi Alexandru, který navrhl akademický sochař Antun Avgustinčić. Mezi další významné události patří otevření městského muzea (místní zámek přestal sloužit rodině Erdödy jako jeho sídlo). O vznik muzea se zasloužila muzeální společnost (srbochorvatsky Muzealno društvo).

Průmyslový rozvoj probíhal i v meziválečném období. Jugoslávský stát se pokoušel prostřednictvím vysokých cel ochránit svůj trh a znemožnit konkurenci ze zahraničí. Díky zahraničnímu kapitálu ale rozvíjel továrny, které již ve Varaždínu působily. Například byl otevřen nový závod na hedvábí (v roce 1929).[16]

 
Ulice Augusta Cesarce ve Varaždinu

Za druhé světové války byl ve Varaždíně, stejně jako v dalších městech Nezávislého státu Chorvatsko uskutečněn pogrom na Židy. Město bylo dne 12. července 1941 vyhlášeno za judenfrei. Dne 7. května 1945 bylo město osvobozeno partyzánskou armádou.[17]

Po druhé světové válce byla iniciována modernizace i rychlá industrializace města. Rozvoj místního průmyslu ale přišel až později po válce, také i proto, že Jugoslávie se soustředila hlavně na těžký průmysl, který ve Varaždínu nebyl, navíc textilní a další zpracovatelské závody byly méně rentabilní.[18] I přesto později místních textilních závodech pracovalo v období socialismu na deset tisíc lidí.[19] V západní a jižní části města byly vybudovány moderní výškové budovy, zástavba se šířila z historického města dál v podobě převážně rodinných domů nebo dalších nízkých staveb. Historické jádro města bylo rozsáhlejších přestaveb uchráněno, především díky tomu, že je od roku 1965 jako celek památkově chráněné.

Během chorvatské války za nezávislost v roce 1991 obsadila chorvatská armáda kasárna Jugoslávské lidové armády. O několik let později, během války v Bosně a Hercegovině, přijal Varaždín řadu uprchlíků z Bosny. Od roku 1993 je město centrem Varaždinské župy. Od roku 1997 sídlí ve městě biskupství. V roce 2003 byla do Varaždínu dokončena dálnice (A4) ve směru do Záhřebu.

V roce 2017 bylo město vyhlášeno nejlepším pro život v Chorvatsku.[20]

Obyvatelstvo editovat

V roce 2021 měl Varaždín 43 872 obyvatel. Historicky nejvíce lidí žilo v hranicích dnešního města roku 2001, kdy se jednalo téměř o padesát tisíc osob. Tento údaj zahrnuje i vesnice spadající z administrativního hlediska pod město. Bez nich měl dle chorvatského sčítání lidu v roce 2021 Varaždín 36 187 obyvatel.

Turistika a kultura editovat

 
Historický střed města
 
Varaždínská radnice

Kulturní instituce a akce editovat

Varaždín patří k turisticky atraktivním lokalitám chorvatského Záhoří. Město má řadu kulturních i historických památek. Navštěvovaná je okolní příroda. Dochované je historické jádro města s řadou barokních staveb a hrad. Městské muzeum doplňují jako kulturní instituce také historický archiv a knihovna Metela Ožegoviće. Ve Varaždínu působí také i pobočka chorvatského národního divadla (chorvatsky Hrvatsko narodno kazalište).

Mezi známé kulturní akce patří např. Varaždinské barokní hudební večery[21][22], které se pravidelně konají již od roku 1971. Na konci srpna se potom koná tradiční festival Špancirfest.[23] Ročně se ho účastní okolo dvou set tisíc lidí.[24] V blízkosti města se nacházejí lázně Varaždinske Toplice, které jsou proslulé v celém Chorvatsku. Varaždín má také řadu muzeí a galerií.

Světské pamětihodnosti editovat

Církevní stavby editovat

Ve Varaždínu se nacházejí také následující církevní stavby:

Přírodní zajímavosti editovat

Mezi přírodní památky, které jsou místními často navštěvované, patří také Drávský lesopark a park Vatroslava Jagiće v centru města. V roce 2004 byl zřízen další městský park pojmenovaný po Janu Pavlu II.

Ekonomika editovat

Varaždín je průmyslové město, kde se soustředí především potravinářský průmysl (společnosti Vindija a Koka), stavebnictví (Zagorje-tehnobeton, Hidroing), textilní průmysl, zpracování kovů a zpracování dřeva. Průmyslové oblasti jsou umístěny východně od středu města, v relativní blízkosti místního nádraží. Na jižním okraji Varaždínu se poblíž dálnice A4 nachází další zóna s logistickými areály a obchodními centry. Mezi větší zaměstnavatele patří společnost Varteks,[34] jinak zde působí značné množství malých společností.

V HDP na obyvatele je v Chorvatsku hned za městy Záhřeb a Rovinj. Místní si cení obecně nízké míry nezaměstnanosti ve Varaždínu.[35]

V blízkosti Varaždína se nachází řada vodních elektráren a podobných zařízení.[36]

Doprava editovat

 
Nádraží ve Varaždínu
 
Regionální letiště

Varaždín je dopravně obsloužen dálnicí A4, spojující metropoli Chorvatska Záhřeb s Budapeští. Ta se k němu přibližuje na svém pátém výjezdu.

Městem rovněž prochází i silnice 1. třídy č. D2 (západ-východ) a D3 (sever-jih). Uvedená silnice č. D2 obchází město z jižní a východní strany po silničním obchvatu.

Varaždín rovněž představuje významný železniční uzel v zemi. Kříží se zde několik tratí, např. Zagorská magistrála, trať do Golubovce a hlavní severní slavonská trať do města Dalj u hranice se Srbskem. Význam železniční dopravy nicméně v osobní dopravě setrvale klesá; zatímco v roce 1989 odbavila prostřednictvím hlavního varadínského nádraží 707 tisíc lidí ročně, v roce 1998 to bylo jen 359 tisíc.[37]

Východně od města se nachází letiště s asfaltovou ranvejí.

Školství editovat

Tři vysoké školy (Záhřebská univerzita, Osijecká univerzita a Univerzita sever) mají ve Varaždínu dislokované některé fakulty. Jejich umístění je výsledkem dlouhodobé kampaně chorvatského ministerstva školství pro podporu regionů a decentralizace vysokého školství.[38] Veřejná vysoká škola, která by celá působila a sídlila ve Varaždínu však neexistuje.

Město disponuje dvanácti školami středními, z nichž jsou čtyři gymnázia (dvě soukromá a dvě veřejná).

Ve Varaždinu se nachází sedm základních škol, dále jedna základní škola hudební, a jednu provozuje Římskokatolická církev (katolická škola Svaté Uršuly).

Pro nejmenší děti slouží celkem deset mateřských škol.

Zdravotnictví editovat

Ve Varaždínu se nachází všeobecná nemocnice, která disponuje celkovou kapacitou 488 lůžek. Město má rovněž i jednu polikliniku.

Sport editovat

 
Sportovní aréna ve Varaždínu

Ve Varaždínu sídlí fotbalový tým NK Varteks, jeden z dvanácti týmu první chorvatské fotbalové ligy. Město má také dva týmy, které hrají házenou (RK Varteks, ŽRK Koka), klub vodního póla, volejbalu (OK Varaždin) a basketbalu (KK Zagorje Tehnobeton). V letech 2004 a 2005 vyhrál místní volejbalový tým národní pohár.

Aréna Varaždin se nachází stranou středu města, na břehu řeky Drávy. Byla postavena v roce 2008 a byl dějištěm světového mistrovství v házené mužů v roce 2009 a v roce 2014 světového mistrovství v házené žen. Další sportovní zařízení (např. tenisové kurty) se nacházejí na břehu řeky Drávy.

Mezi pravidelné sportovní aktivity ve městě patří Varaždinský novoroční běh (chorvatsky Varaždinska Novogodišnja utrka), který se pravidelně běží již od roku 1977. Zahájen je vždy o půlnoci na začátek Nového roku. Od roku 1995 se pravidelně běží Varaždínský půlmaraton.

Administrativní dělení editovat

Kromě samotného města je součástí Varaždínu ještě několik následujících okolních sídel.

Známé osobnosti editovat

Partnerská města editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Varaždin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ PAVLOVIĆ, Zoran. Croatia. New York: Chelsea House Publishers, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-7910-7210-3. S. 78. (angličtina) 
  2. ↑ PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 15. (chorvatština)
  3. ↑ a b c POSARIĆ, Brigita. Kulturno-povijesni spomenici Varaždina. Pula, 2020 [cit. 2023-02-03]. . Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 9. (chorvatština)
  4. ↑ PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 67. (chorvatština)
  5. ↑ PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 17. (chorvatština)
  6. ↑ a b PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 130. (chorvatština)
  7. ↑ PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 138. (chorvatština)
  8. ↑ PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 18. (chorvatština)
  9. ↑ MIHAJLOVIĆ, Mihajlo. Istorija Srema. Bělehrad: Město Bělehrad, 1903. 244 s. S. 200. (srbština) 
  10. ↑ PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 34. (chorvatština)
  11. ↑ PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 45. (chorvatština)
  12. ↑ a b PAZMAN, Denis. Urbane transformacije u Varaždinu. Záhřeb, 2019 [cit. 2023-02-03]. diplomová práce. Sveučilište u Zagrebu. Vedoucí práce Vedran Prelogović. s. 17. (chorvatština)
  13. ↑ PAZMAN, Denis. Urbane transformacije u Varaždinu. Záhřeb, 2019 [cit. 2023-02-03]. diplomová práce. Sveučilište u Zagrebu. Vedoucí práce Vedran Prelogović. s. 18. (chorvatština)
  14. ↑ PAZMAN, Denis. Urbane transformacije u Varaždinu. Záhřeb, 2019 [cit. 2023-02-03]. diplomová práce. Sveučilište u Zagrebu. Vedoucí práce Vedran Prelogović. s. 28. (chorvatština)
  15. ↑ PAZMAN, Denis. Urbane transformacije u Varaždinu. Záhřeb, 2019 [cit. 2023-02-03]. diplomová práce. Sveučilište u Zagrebu. Vedoucí práce Vedran Prelogović. s. 29. (chorvatština)
  16. ↑ PAZMAN, Denis. Urbane transformacije u Varaždinu. Záhřeb, 2019 [cit. 2023-02-03]. diplomová práce. Sveučilište u Zagrebu. Vedoucí práce Vedran Prelogović. s. 22. (chorvatština)
  17. ↑ DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 66. (srbochorvatština) 
  18. ↑ PAZMAN, Denis. Urbane transformacije u Varaždinu. Záhřeb, 2019 [cit. 2023-02-03]. diplomová práce. Sveučilište u Zagrebu. Vedoucí práce Vedran Prelogović. s. 34. (chorvatština)
  19. ↑ PAZMAN, Denis. Urbane transformacije u Varaždinu. Záhřeb, 2019 [cit. 2023-02-03]. diplomová práce. Sveučilište u Zagrebu. Vedoucí práce Vedran Prelogović. s. 19. (chorvatština)
  20. ↑ Článek na portálu jutarnji.hr (chorvatsky)
  21. ↑ PAVLOVIĆ, Zoran. Croatia. New York: Chelsea House Publishers, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-7910-7210-3. S. 79. (angličtina) 
  22. ↑ Varaždin Baroque Evening Festival to be held from 23 Sept to 9 Oct [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ POSARIĆ, Brigita. Kulturno-povijesni spomenici Varaždina. Pula, 2020 [cit. 2023-02-03]. . Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 33. (chorvatština)
  24. ↑ POSARIĆ, Brigita. Kulturno-povijesni spomenici Varaždina. Pula, 2020 [cit. 2023-02-03]. . Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 38. (chorvatština)
  25. ↑ POSARIĆ, Brigita. Kulturno-povijesni spomenici Varaždina. Pula, 2020 [cit. 2023-02-03]. . Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 24. (chorvatština)
  26. ↑ POSARIĆ, Brigita. Kulturno-povijesni spomenici Varaždina. Pula, 2020 [cit. 2023-02-03]. . Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 19. (chorvatština)
  27. ↑ PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 132. (chorvatština)
  28. ↑ POSARIĆ, Brigita. Kulturno-povijesni spomenici Varaždina. Pula, 2020 [cit. 2023-02-03]. . Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 22. (chorvatština)
  29. ↑ POSARIĆ, Brigita. Kulturno-povijesni spomenici Varaždina. Pula, 2020 [cit. 2023-02-03]. . Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 13. (chorvatština)
  30. ↑ POSARIĆ, Brigita. Kulturno-povijesni spomenici Varaždina. Pula, 2020 [cit. 2023-02-03]. . Sveučilište Jurja Dobrile u Puli. Vedoucí práce Slaven Bertoša. s. 14. (chorvatština)
  31. ↑ PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 70. (chorvatština)
  32. ↑ PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 85. (chorvatština)
  33. ↑ PEŠKAN, Ivana. Urbanizam i arhitektura Varaždina u 15. i 16. stoljeću. Zadar, 2021 [cit. 2023-02-03]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Milan Pelc. s. 84. (chorvatština)
  34. ↑ PAVLOVIĆ, Zoran. Croatia. New York: Chelsea House Publishers, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-7910-7210-3. S. 80. (angličtina) 
  35. ↑ BRAJŠA-ŽGANEC, Andreja. Kvaliteta življenja građana grada Varaždina: usporedba s Europskom unijom. In: Radovi Zavoda za znanstveni rad Varaždin. Varaždín: HAZU, 2017. Dostupné online. S. 253. (chorvatština)
  36. ↑ PAVLOVIĆ, Zoran. Croatia. New York: Chelsea House Publishers, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-7910-7210-3. S. 65. (angličtina) 
  37. ↑ Územní plán města Varaždín, str. 21 (chorvatsky)
  38. ↑ PAVLOVIĆ, Zoran. Croatia. New York: Chelsea House Publishers, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-7910-7210-3. S. 75. (angličtina) 

Literatura editovat

  • Mateja Janović: Kulturno povijesni spomenici grada Varaždina (chorvatsky)
  • Spomenka Težak: Pregled historiografije o gradu Varaždinu u 19. stoljeću (chorvatsky)

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Varaždín&oldid=23550959“