Ptuj
Ptuj (německy Pettau, latinsky Poetovio) je město ve slovinském Dolním Štýrsku. Je městem lázeňským, rozkládá se navíc ve vinařské oblasti. V roce 2020 zde žilo 17 959 obyvatel.
Ptuj | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 46°25′7″ s. š., 15°52′17″ v. d. |
Nadmořská výška | 232 m n. m. |
Stát | ![]() |
Region | Podrávský region |
Občina | Ptuj |
![]() ![]() Ptuj | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 25,6 km² |
Počet obyvatel | 18 004 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 701,9 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Oficiální web | www |
PSČ | 2250 |
Označení vozidel | MB |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přírodní poměryEditovat
Město se nachází u hranic s Chorvatskem, na řece Drávě, v rovinaté krajině Dolního Podráví, které přechází postupně v Panonskou nížinu severovýchodním směrem. Východně od něj se nachází Ptujsko polje. V blízkosti Ptuje leží také Slovenske gorice a Haloze. Rozloha města činí 66,7 km². Průměrná roční teplota se zde pohybuje okolo 10 °C.
HistorieEditovat
Ptuj je jedno z nejstarších měst v celém Slovinsku.[2] Nachází se 26 km na jihovýchod od Mariboru.[3] Jeho historie začíná už v době kamenné[4], ale největší rozkvět zažívalo za dob Římské říše.[4] Sídlo s názvem Poetovio bylo základním táborem pro legii XIII Gemina v Pannonii. Název města pochází z dob císaře Trajána, který dal tehdejší osadě statut města a pojmenoval ho Colonia Ulpia Traiana Poetovio. Roku 69 pak zde byl zvolen císař Vespasianus[5] a z této doby také pochází první písemná zmínka o městu. Ve 3. století zde žilo okolo deseti tisíc lidí.[zdroj?]
V roce 473 jej vyplenili východní Gótové, následně potom i Hunové, je vystřídali Avaři a později Slované. Ti se zde usídlili nejspíše[zdroj?] v 60. a 70. letech 6. století. Město na nějakou dobu ovládli slovanská knížata Pribina a Kocelj.[zdroj?] Druhý uvedený nechal v Ptuji zbudovat kostel, který byl vysvěcen v roce 874 a který se nacházel na místě dnešního kostela svatého Jiří. Po nějakou dobu poté bylo město z církevního hlediska podřízené arcibiskupství v Salcburku. Městská práva pak ve středověku Ptuj získala opět až v 10. století.
Ve 13. století přišli do Ptuje první Židé. Od té doby zde až do století patnáctého, kdy je vyhnal císař Maxmilián, žila početná židovská obec. Kolem roku 1250 získal Ptuj statut města a byl obehnán hradbami; proto je také považován za jedno z nejstarších měst ve Slovinsku.[3] Z roku 1273 pochází nejstarší městská pečeť s obrazem sv. Jiří na koni.
Starodávný maďarský název města zněl Potoly.
Město bylo, stejně jako řada obdobných sídel ve střední Evropě, ničeno častými požáry. Na počest všech, které Ptuj přežil, zde byla v roce 1745 postavena socha sv. Floriána.[5] Během reforem za vlády císaře Josefa II. byly zrušeny oba dva kláštery, které ve Ptuji působily a zbořen jeden kostel. Naopak bylo zřízeno městské divadlo.
V letech 1859/1860 získala Ptuj napojení na rakousko-uherskou železniční síť. Tu také zaznamenávají mapy druhého i třetího vojenského mapování. Patrný je most přes řeku Drávu a vznikající předměstí.
V roce 1910 se během posledního rakousko-uherského sčítání lidu přihlásilo cca 86 % obyvatelstva k německé národnosti. Okolní venkov byl nicméně většinově slovinský. Roku 1898 získalo město plynové veřejné osvětlení. Současná radnice byla dokončena v roce 1907 podle návrhu architekta Makse Ferstla. Až do roku 1923 sloužilo místní hlavní náměstí (slovinsky Slovenski trg – Slovinské náměstí) jako otevřená tržnice.[5] Elektrický proud byl do Ptuje zaveden v roce 1925, o rok dříve byla vybudována místní elektrárna.[5]
Během druhé světové války byla Ptuj okupována nacistickým Německem. V závěru války bylo uskutečněno bombardování města, při němž byl zasažen minoritský kostel a železniční most. Osvobozena byla 8. května 1945. Roku 1957 zde byl zbudován nový železobetonový most přes řeku Dravu. Objev termálních pramenů byl uskutečněn v roce 1969.[4] Díky tomu se dnes ve městě se nachází známé termální lázně, ve kterých je bazén s teplotou vody přesahující 40 °C.
ObyvatelstvoEditovat
V roce 2021 žilo v Ptuji 18 004 obyvatel. Historicky bylo obyvatelstvo v drtivé většině slovinské (98 % obyvatel v roce 1910) s malou německou menšinou. Během druhé světové války byli do Ptuje dosídleni Němci, ale v roce 1945 zpět vyhnáni. Počet obyvatel města v 21. století pomalu ale setrvale klesá.
Administrativní děleníEditovat
Město tvoří tzv. Městská občina Ptuj (slovinsky Mesna občina Ptuj), která je jednou z celkem 11 svého typu ve Slovinsku. Samotné město se dělí na následující místní části: Grajena, Grajenščak, Kicar, Krčevina pri Vurbergu, Mestni vrh, Pacinje, Podvinci, Spodnji Velovlek a Spuhlja.
KulturaEditovat
V Ptuji sídlí Regionální muzeum (slovinsky Pokrajinski muzej na Ptuju), umístěno je v budově přiléhající k františkánskému klášteru. Početné sbírky jsou ještě dislokovány v místním hradu. Muzeum bylo založeno roku 1893.[6]
Je zde dále potom městské divadlo, městské kino a kulturní dům. Při břehu řeky stojí také Miheličeva galerie; městská galerie potom stojí také v centru města, na Prešerenově ulici. Knihovna Ivana Potrčeho se nachází poblíž městské galerie.
Kulturní památky a pamětihodnostiEditovat
Město je známé díky hradu, který se tyčí na svahu nad řekou Drávou. Hrad vznikl ve středověku (přesněji v 12. století)[4] a později byl přebudován v období baroka.[3] Dnes se v hradu nachází muzeum masopustu.[4]
V okolí města se nacházejí starověké mithraistické chrámy.[3]
Dominantní stavbou je rovněž kostel sv. Jiří v centru města. Dochovány jsou budovy obou dvou bývalých klášterů (Klášter minoritů a Klášter dominikánů). Po proudu řeky se nachází jihovýchodně od města i vodní nádrž (Ptujské jezero), největší v oblasti. Kromě toho má město vlastní lázně.[3][4] Turisticky je navštěvován rovněž i místní akvapark.
Dle architektonických průzkumů byla v lokalitě dnešního města odhalena starověká místa spojená s mithraismem. Archeologické naleziště panorama je umístěno severozápadně od středu města a dnes má parkovou úpravu.
Známým objektem ve středu města je rovněž Orfeův památník. Dochována je zde řada různých připomínek na existenci osídlení z doby Římské říše. Památník je původem z 2. století.[4]
Mezi hlavní kulturní události ve městě patří pravidelný masopustní karneval (Korantovanje), který byl v roce 2017 zapsán do seznamu památek UNESCO.[7] Kromě toho se zde pořádá pravidelně filmový festival Primus a festival klasické hudby s názvem Musica Poetovionis.
DopravaEditovat
Západně od města prochází dálnice A4, která spojuje Maribor s chorvatskou metropolí Záhřebem. Kromě toho městem prochází v západo-východním směru hlavní silnice, spojující města Slovenska Bistrica a Ormož, resp. Čakovec v Chorvatsku.
Ve stejném směru je rovněž vedena i železniční trať, která se od původní Rakouské jižní dráhy odpojuje ve stanici Pragersko, prochází Ptují a dále pokračuje k Ormoži směrem na východ. Na uvedené trati se nachází jediná železniční stanice na území města (Ptuj (nádraží)).
7 km od města se nachází poblíž vesnice Moškanci sportovní letiště.
ŠkolstvíEditovat
V Ptuji se nachází středoškolské centrum.
Sport a rekreaceEditovat
Místní sportoviště se nacházejí na břehu řeky, nedaleko centra města. Kromě fotbalového stadionu jsou zde i tenisové kurty a také krytá hala s názvem Campus. Kromě toho západně od centra leží také rozsáhlé termální lázně, jejichž součástí jsou potom další sportoviště.
ZdravotnictvíEditovat
Město má vlastní nemocnici, která stojí v jejím severním části. Nese jméno podle Jožeho Potrčeho.
Partnerská městaEditovat
Známé osobnostiEditovat
- Luigi Kasimir (1881–1962), umělec
- Angela Salloker (1913–2006), herečka
- Nastja Čeh, fotbalista
- Laris Gaiser, expert na geopolitiku a mezinárodní vztahy
- Benka Pulko, motocyklistka
- Miha Remec, spisovatel science-fiction
- Aleš Šteger, básník
- Dejan Zavec, boxer
- Tim Gajser, motokrosový závodník
- Viktorin Ptujski, mučedník a světec
- Gregor Jožef Plohel, slovinský spisovatel
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Dostupné online.
- ↑ ŠVARC, Michael. Přes nejstarší slovinské město většina Čechů jen projede. Měli by se tu i zastavit. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e HRUŠKOVÁ, Irena. Ptuj – vinařské městečko na Drávě. Desperado.cz. Dostupné online [cit. 2021-12-14].
- ↑ a b c d e f g ŠVARC, Martin. Přes nejstarší slovinské město většina Čechů jen projede. Měli by se tu i zastavit. novinky.cz. Dostupné online [cit. 2022-12-06].
- ↑ a b c d Ptuj, najstarejše mesto Slovenije. mojsvet.info. Dostupné online [cit. 2021-12-14]. (slovinsky)
- ↑ Pokrajinski muzej Ptuj - Ormož ima letos 130 let. Večer. Dostupné online [cit. 2023-03-22]. (slovinsky)
- ↑ Slovinské město Ptuj slaví tradiční Kurentovanje, jeden z nejkrásnějších masopustů v Evropě. Aktualne.cz. Dostupné online [cit. 2021-12-14].
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptuj na Wikimedia Commons
- Oficiálni stránky