Ptuj

město ve Slovinsku

Ptuj (německy Pettau, latinsky Poetovio) je město ve slovinském Dolním Štýrsku u hranic s Chorvatskem. V roce 2020 zde žilo 17 959 obyvatel.

Ptuj
Ptuj from the castle.JPG
Ptuj – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška232 m n. m.
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionPodrávský region
ObčinaPtuj
Ptuj
Ptuj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha25,6 km²
Počet obyvatel17 959 (2020)[1]
Hustota zalidnění700,2 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
Oficiální webwww.ptuj.si
PSČ2250
Označení vozidelMB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Ptuj je jedno z nejstarších měst v celém Slovinsku. Nachází se 27 km na jihovýchod od Mariboru. Jeho historie začíná už v době kamenné, ale největší rozkvět zažívalo za dob Římské říše. Město Poetovio bylo základním táborem pro legii XIII Gemina v Pannonii. Název města pochází z dob císaře Trajána, který dal tehdejší osadě statut města a pojmenoval ho Colonia Ulpia Traiana Poetovio. Roku 69 pak zde byl zvolen císař Vespasianus a z této doby také pochází první písemná zmínka o městu. Vyplenili jej ale Hunové, je vystřídali Avaři a později Slované. Městská práva pak ve středověku Ptuj získala opět až v 10. století.

Ve 13. století přišli do Ptuje první Židé. Od té doby zde až do století patnáctého, kdy je vyhnal císař Maxmilián, žila početná židovská obec. Kolem roku 1250 získal Ptuj statut města a byl obehnán hradbami; proto je také považován za jedno z nejstarších měst ve Slovinsku. Z roku 1273 pochází nejstarší městská pečeť s obrazem sv. Jiří na koni.

Starodávný maďarský název města zněl Potoly.

 
Budova radnice.

Během reforem za vlády císaře Josefa II. byly zrušeny oba dva kláštery, které ve Ptuji působily a zbořen jeden kostel. Naopak bylo zřízeno městské divadlo.

V letech 1859/1860 získala Ptuj napojení na rakousko-uherskou železniční síť.

V roce 1910 se během posledního rakousko-uherského sčítání lidu přihlásilo cca 86 % obyvatelstva k německé národnosti. Okolní venkov byl nicméně většinově slovinský. Roku 1898 získalo město plynové veřejné osvětlení. Současná radnice byla dokončena v roce 1907 podle návrhu architekta Makse Ferstla. Elektrický proud byl zaveden v roce 1925.

Během druhé světové války byla Ptuj okupována nacistickým Německem. Osvobozena byla 8. května 1945. Roku 1957 zde byl zbudován nový železobetonový most přes řeku Dravu. Objev termálních pramenů byl uskutečněn v roce 1969. Díky tomu se dnes ve městě se nachází známé termální lázně, ve kterých je bazén s teplotou vody přesahující 40 °C.

Administrativní děleníEditovat

Město tvoří tzv. Městská občina Ptuj (slovinsky Mesna občina Ptuj), která je jednou z celkem 11 svého typu ve Slovinsku. Samotné město se dělí na následující místní části: Grajena, Grajenščak, Kicar, Krčevina pri Vurbergu, Mestni vrh, Pacinje, Podvinci, Spodnji Velovlek a Spuhlja.

KulturaEditovat

 
Ptuj
 
Výhled ze zámku na řeku Drávu

Město je známé díky hradu, který se tyčí na svahu nad řekou Drávou. Dominantní stavbou je rovněž kostel sv. Jiří v centru města. Dochovány jsou budovy obou dvou bývalých klášterů (Klášter minoritů a Klášter dominikánů). Po proudu řeky se nachází jihovýchodně od města i vodní nádrž (Ptujské jezero), největší v oblasti.

Dle architektonických průzkumů byla v lokalitě dnešního města odhalena starověká místa spojená s mithraismem.

Známým objektem ve středu města je rovněž Orfeův památník.

Mezi hlavní kulturní události ve městě patří pravidelný karneval (Korantovanje).

DopravaEditovat

Západně od města prochází dálnice A4, která spojuje Maribor s chorvatskou metropolí Záhřebem. Kromě toho městem prochází v západo-východním směru hlavní silnice, spojující města Slovenska Bistrica a Ormož, resp. Čakovec v Chorvatsku. Ve stejném směru je rovněž vedena i železniční trať, která se od původní Rakouské jižní dráhy odpojuje ve stanici Pragersko, prochází Ptují a dále pokračuje k Ormoži směrem na východ.

7 km od města se nachází poblíž vesnice Moškanci sportovní letiště.

ŠkolstvíEditovat

V Ptuji se nachází středoškolské centrum.

ZdravotnictvíEditovat

Město má vlastní nemocnici.

Partnerská městaEditovat

Známé osobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Dostupné online. [cit. 2021-04-28]

Externí odkazyEditovat