Další významy jsou uvedeny na stránce Masopust (rozcestník).

Masopust (lidově ostatky, fašank[1], morav. voračky, voráčí, končiny[2] či obecně karneval[3]) je třídenní svátek,[4] jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus.[5]

Masopust
Masopustní průvod v Přerově nad Labem ve středním Polabí
Masopustní průvod v Přerově nad Labem ve středním Polabí
Oficiální názevMasopust
Jiný názevšibřinky, fašank, ostatky, karneval
SlavenýSlované a křesťané
Druhslovanský
Datumpřed dobou postní

V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Označení dne souviselo s pověrou, že lidé by v tento den měli hodně jíst a pít, aby měli sílu na následující rok.[6]

Masopustní neděle se obvykle nesla ve znamení tance a hudby, v některých oblastech si ženy pořádaly své vlastní slavnosti označované jako jalové hody. Masopustní pondělí bylo ve znamení tzv. mužovských bálů (nesměli na ně svobodní mládenci ani děvčata, pouze ženatí a vdané).[7] Jedním ze zvyků, které se na nich dodržovaly, bylo skákání do výšky. Čím výše selka vyskočila do výšky, tím vyšší mělo být obilí na poli.

Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky,[3] končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.[8]

V současném slova smyslu je však význam karnevalu obecný a nevázaný na určité období. Jde o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě je karneval v Rio de Janeiru, dalším známým je v Santa Cruz de Tenerife.

Brazilský karneval ve městě Olinda

Etymologie editovat

Slovo masopust je doloženo již z doby cyrilometodějské misie v druhé polovině 9. století. Původně označovalo jen poslední dny před započetím postní doby, později se tak začal nazývat období začínají již třemi králi. Sestává se ze slova maso a jeho druhá část -pust je odvozena od slovesa pustit, znamená tedy „opustit maso“ nebo „odložit maso“. Je tak doslovným překladem italského carneleva „zanechat maso“, případně carnem levare („maso pryč“).[9] Slovo masopust tak nijak nesouvisí se slovem půst a je z něj odvozováno jen skrze lidovou etymologii.[10]

Slova fašank, fašang a obdobná jsou původem německá a sestává ze slov pro půst a výčep, dalo by se tak přeložit jako „výčep nápojů před započetím půstu“.[10]

Charakteristika editovat

 
Průvod je doprovázen hudebníky a maskami (Milevsko)

Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

Karneval a masopust v Římě editovat

Karneval (u Římanů původně Carnival) nebyl ani tak maso-pust, neboť pro masopust měli Římané výraz carniprivium, ale spíš označení onoho konkrétního zahájení masopustních svátků. Tedy dne, kdy se všichni dosyta najedí, aby byli silní na následující postní období. Carni-val ve významu nabytí síly (valere) z masa (caro, genitiv carnis). Carnival tedy označoval spíše jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, než celý masopust.

Masopust v Česku v jednotlivých regionech editovat

 
Dřevěné šavle k tanci

V některých regionech (Chodsko, Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnice. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy[11] nebo Boží milosti[12]. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy.

V některých obchůzkách se dostává do ústřední role tanec, především obřadní tance mladíků, zvaných ve Strání „pod šable“. Podobně tančí u každého domu na Uherskobrodsku „bobkovníci“, na Hlinecku „Turci“. Při večerní zábavě se konají další obřadní tance, například „na len“, „na konopě“, „žabská“ apod. V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků, a je tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně i městské) lidové zábavy, která se váže k určitému datu.

Mezi masky patří medvěd, kůň, bába s nůší, žid, turek či cikánka.[13]

Masopustní průvod se začal stávat tradicí i v Praze, na Hradčanech.[14]

Zachoval se kronikářský záznam, že český král Vladislav II. k sobě pozval měšťany a slavil s nimi po tři dny masopust. Součástí programu byl pochodňový zpěv.[15] V roce 2010 byly Masopustní průvody s maskami na Hlinecku zapsány na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Pranostiky editovat

 
Slaměný – jedna z tradičních masopustních masek

Masopustní úterý editovat

  • Masopust na slunci – pomlázka v Senci.
  • Konec masopustu jasný – len krásný.
  • Krátký masopust – dlouhá zima.
  • Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky.
  • Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
  • Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý),
    bude dosti hrachu.
  • Teče-li v úterý masopustní voda kolejem,
    bude úrodný rok na len.
  • Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr,
    tehdy celý půst větrný bude.
  • Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.
  • Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý – čeká nás neúroda po celý rok.

Popeleční středa editovat

  • Jaké je počasí o Popeleční středě,
    takové se drží celý rok.
  • Suchý půst – úrodný rok.
  • „Pes padá vždy na všechny čtyři nohy!“ (Jen o Popeleční středě padá pes na všechny čtyři nohy, členové královské rodiny házeli psy z oken svých hradů a zámků. Pokud tento proces pes nepřežil, byl špatné krve.)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Are you familiar with Moravian traditions and Silesian customs?. verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-03. 
  2. Агапкина Т. А. Масленица // Славянские древности: Этнолингвистический словарь / Под ред. Н. И. Толстого; Институт славяноведения РАН. — Москва: Международные отношения, 2004. — Т. 3. — S. 194—199. — ISBN 5-7133-1207-0 (rusky)
  3. a b Masopust. In Ottův slovník naučný. 16. díl. Praha: J. Otto, 1900. S. 948. Dostupné online.
  4. Co je masopust?. www.propolis-os.cz [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02. 
  5. LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky. Praha: Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-525-0. S. 14. 
  6. Vše o masopustu (Komplet info). Ceskevelikonoce.cz [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  7. Masopust. www.hlinecko.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  8. LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky. Praha: Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-525-0. S. 13. 
  9. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1982. S. 234. 
  10. a b PROŠEK, Martin. Masopust a fašang. In: KRÁLÍK, Jan. Každý den s češtinou. [s.l.]: Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-884-6. S. 258.
  11. Masopust: Makové koblihy s brusinkami, skořicové šišky a bavorské vdolečkyMAKOVÁ PANENKA | MAKOVÁ PANENKA. MAKOVÁ PANENKA. 2016-01-22. Dostupné online [cit. 2018-01-22]. 
  12. Masopust nebo Velikonoce? Boží milosti se hodí na všechny starodávné svátky. MAKOVÁ PANENKA. 2018-01-22. Dostupné online [cit. 2018-01-22]. 
  13. https://living.iprima.cz/bydleni/ostatni/masopustni-masky - Masopustní masky: V tradičním reji nesmí chybět medvěd, bába s nůší, klibna či laufr
  14. HAISOVÁ, Marie. Masopust v Praze. Rajče IDnes. 9.2.2018, roč. 2018. Dostupné online. 
  15. KRÁTKÝ, Miloň; FRANTIŠEK. Dějiny tělesné výchovy I.. Praha: Olympia, 1974. Kapitola Tělesná výchova ve feudální společnosti, s. 132. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat