Maslenica
Maslenica (rusky Мaсленица nebo Масляная неделя „máselný týden“; ukrajinsky Масниця, Masnycja, bělorusky Масленіца, staroslověnsky Сырнаѧ седмица, Syrnaja sedmica „sýrový týden“) je východoslovanský svátek během týdne před pravoslavnou postní dobou. Pojmenování svátku pochází až z 19. století.[1] Odpovídá českému masopustu a západoevropskému karnevalu.
Ač maslenica nenáleží do postní doby, nesmí se během ní požívat maso, to je možné naposledy neděli před ní, během takzvané Masné neděle (Мясное воскресенье).[1] Je však povoleno konzumovat jiné živočišné produkty. Typickým jídlem o tomto svátku jsou bliny, východoevropská forma palačinek. V pondělí, první den maslenice, zvaném встреча „uvítání“ děti vytváří figuru, stejného jména jako svátek, ze slámy a zdobí ji, poté s ní koledují. Ve čtvrtek začínají hlavní oslavy a v sobotu je figura Maslenice na kraji vesnice upálena, někdy navíc i pohřbena.
Reference editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maslenica na Wikimedia Commons - Maslenica – moskevský masopust
