Popeleční středa
Popeleční středa (lat. dies cinerum nebo feria quarta cinerum) je v římskokatolickém liturgickém kalendáři, starokatolickém, anglikánském, luteránském a kalendáři Církve československé husitské první den postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, poněvadž se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Pro každý rok platí jiné datum Velikonoc, což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy.
Popeleční středa | |
---|---|
Popelec, křížek z popela, na čele. | |
Slavený | většinou západních křesťanů |
Druh | křesťanský |
Datum | středa sedmý týden před Velikonoci |
Rok 2024 | 14. února |
Rok 2025 | 5. března |
Oslavy | Mše, Bohoslužba, Božská liturgie |
Souvisí s | Mardi Gras, Masopust, Postní doba, Velikonoce |
Historie
editovatV období raného křesťanství existovala praxe veřejného pokání po spáchání těžkého hříchu. Kajícník byl na začátku Postní doby biskupem vyzván, aby zahájil uložené pokání. Oblékl se do kajícího roucha a hlavu si posypal popelem. Obřadně byl vykázán z kostela a před vchodem až do Velikonoc žádal křesťany o modlitbu. Instituce veřejného pokání se ještě před koncem prvního tisíciletí postupně vytrácela, avšak výmluvné gesto kajícího sypání popela na hlavu se začalo uplatňovat u všech účastníků bohoslužeb.
Papež Urban II. doporučil tento obyčej na Beneventské synodě 1091 pro celou církev. Mužům se popel sypal na hlavu, ženy kvůli povinnému závoji byly popelem znamenány na čele ve tvaru křížku. Zvláštní modlitba pro žehnání popela se objevila až v 11. století. Předpis, podle kterého má být použit popel ze svěcených ratolestí Květné neděle předchozího roku, pochází až z 12. století.
Náboženský význam
editovatPopeleční středa je jedním z dvou dnů přísného půstu (společně s Velkým pátkem) a připomínkou pomíjivosti pozemského života. Znamenání popelem, tzv. popelec, doprovází udělovatel slovy: Čiňte pokání a věřte evangeliu nebo Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš.[1] Katolický křesťan je takto veden, aby zůstal nezávislý na skutečnostech pomíjivých a věnoval pozornost hodnotám trvalým – duchovním.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český misál. Praha: Česká liturgická komise, 1983. Kapitola Doba postní, s. 170.
Literatura
editovat- ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Popeleční středa, s. 102.
Související články
editovat- Květná neděle
- Modré pondělí
- Šedivé úterý
- Sazometná středa
- Zelený čtvrtek
- Velký pátek
- Bílá sobota
- Boží hod velikonoční
- Velikonoční pondělí
- Půst
- Masopust
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Popeleční středa na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Popeleční středa ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Popelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Popeleční středa - základní a přehledné informace