Wikipedie

Velký pátek

pátek před Velikonocemi, připomínka ukřižování Ježíše

Velký pátek (latinsky Dies Passionis Domini) je křesťanský svátek připomínající ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na Kalvárii. Je to pátek Svatého týdne a součást velikonočního tridua. V západních církvích může tento pohyblivý svátek připadnout na datum mezi 20. březnem a 23. dubnem. V Česku je od roku 2016 slaven jako svátek (den pracovního klidu).

Velký pátek
Giotto di Bondone (1266–1337): Ukřižování
Giotto di Bondone (1266–1337): Ukřižování
Oficiální názevVelký pátek
Slavenývětšinou křesťanů po celém světě
Druhkřesťanský
Význam a smyslUkřižování a smrt Ježíše Krista.
Datumpátek předcházející Velikonoční neděli
Rok 20237. dubna 2023 (Západní církev)
14. dubna 2023 (Východní křesťanství)
Rok 202429. března 2024 (Západní církev)
3. května 2024 (Východní křesťanství)
Rok 202518. dubna 2025 (Západní i východní křesťanství)
Souvisí sVelikonoce, Dějiny spásy
Ecce Homo (Ejhle člověk), malíř: Antonio Ciseri, 19. století

Liturgie

editovat

Katolická církev

editovat

Na Velký pátek se neslaví mše svatá, ani nejsou povoleny pohřební obřady. V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije, někdy podané dramaticky nebo hudebně. Obřady pokračují přímluvnou modlitbou za církev, za papeže, za služebníky církve a za všechny věřící, za katechumeny, za jednotu křesťanů, za Židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky a státníky, za ty, kdo trpí. Vrcholem obřadů je uctívání kříže. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). Výjimky se objevují jen velmi vzácně, např. v roce 2009 Svatý stolec povolil sloužení pohřební mše při státním pohřbu 205 obětí zemětřesení, které postihlo kraj Abruzzo ve střední Itálii.[1]

Na Velký pátek se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu.

Pravoslaví

editovat

Pravoslavní též eucharistii neslaví, ale třikrát se během dne scházejí k modlitbě.

Protestantismus

editovat

Zvláštní bohoslužby se konají i v protestantských církvích.

Půst

editovat

Velký pátek je jedním ze dnů přísného postu.

Úřední status

editovat
 
Katolické liturgické obřady na Velký pátek
 
Katolický průvod na Velký pátek na ostrově Malta

Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo, Spojené království, Slovensko a od roku 2016 Česko. V Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.

Ve většině německých spolkových zemí platí na Velký pátek (podobně jako v Den národního smutku) zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí.

Velký pátek v Česku

editovat

Velký pátek byl v Československu slaven jako státní svátek do 50. let dvacátého století, kdy byl zrušen komunistickým režimem. Debata o obnovení Velkého pátku jako státem uznaného svátku se v Česku po Sametové revoluci vynořovala vždy v době oslavy Velikonoc. Kromě KDU-ČSL usilovali v Česku o obnovu Velkého pátku jako dne pracovního volna například senátoři Martin Mejstřík,[2] Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina.[3]

2. dubna 2015 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka vyslovil podporu návrhu koaliční KDU-ČSL na obnovení Velkého pátku jako svátku.[4] Dne 21. října 2015 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona obsahující Velký pátek jako svátek. Dne 2. prosince 2015 tato novela zákona o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu (č. 245/2000 Sb.) prošla nejtěsnější možnou většinou v Senátu[5] a 11. prosince 2015 prezident České republiky příslušný zákon podepsal. Vyšel pod č. 359/2015 Sb. Poprvé byl Velký pátek (ostatním) svátkem v roce 2016.

Tradice

editovat
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Tato část článku možná obsahuje výsledky vlastního výzkumu.
Můžete pomoci Wikipedii tím, že informace upravíte na základě věrohodných zdrojů a přidáte reference, aby uváděná tvrzení byla ověřitelná.
 
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce článku zdůvodněte vložení šablony.

Na Velký pátek se vážou i některé pověry, které nejsou součástí křesťanství, ale jenom lidovými tradicemi. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se ovšem připisovala koupelím – ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok.

Pranostiky

editovat
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Česko

  • Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
  • Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/italie-se-rozloucila-s-obetmi-zemetreseni/370476
  2. ↑ článek Průzkum: Na Velký pátek ať je volno na lidovky.cz
  3. ↑ petice Vraťme Velký pátek mezi státní svátky
  4. ↑ Bude Velký pátek státním svátkem? Sobotka je pro. ČT24 [online]. Česká televize, 2015-04-02, rev. 2015-04-11. Dostupné online. 
  5. ↑ Velký pátek bude opět státním svátek, Češi tak budou mít 13 dní pracovního klidu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-12-02. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Velký_pátek&oldid=24336560“