Východní křesťanství

Východní křesťanství je souborný název pro východní katolické církve, pravoslaví a starobylé východní církve. Dnes pojem zahrnuje ty církve, které nevzešly ze západní církve, tedy římskokatolickou církev a protestantské církve. Nejde už o striktní zeměpisné rozlišení, neboť západní církve působí na tradičně „východním“ území a naopak.

Mapa náboženství v Evropě, regiony západního křesťanství oproti východnímu (modrá) a protestantismu (oranžová) a islámu (zelená)

HistorieEditovat

Východ římské říše tvořila řecky mluvící evropská část a semito-hamitská blízkovýchodní část. V 5. století se jednota církve na Východě rozpadá, když po Chalkedonském koncilu dochází ke schizmatu, jímž se od všeobecné církve vydělují církve orientální.

Od 9. století začíná proces rozpadu jednoty mezi křesťanským Východem a Západem, způsobená mj. tím, že od 6. století většina vzdělaného obyvatelstva obou bývalých částí římské říše přestává umět jazykem druhé poloviny říše (latinsky, resp. řecky). Avšak již brzy poté se objevují lidé toužící po jednotě za cenu uznání tzv. římského primátu, což vedlo ke vzniku východních katolických církví, které mají původní rity, ale uznávají papeže.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat