Miroslav Šantin
Miroslav Jan Šantin, KCLJ (12. dubna 1971[1] Mělník – 15. ledna 2022[2] tamtéž) byl český pedagog[3][4][5] a pravoslavný kněz,[6] mitroforní protojerej a duchovní správce pravoslavné církevní obce v Roudnici nad Labem při chrámu sv. Josefa Snoubence.[7]
Mitroforní protojerej Mgr. Miroslav Jan Šantin KCLJ | |
---|---|
Duchovní správce pravoslavné církevní obce v Roudnici nad Labem | |
o. Miroslav Šantin s manželkou presbyterou Evou Šantinovou | |
Církev | Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku |
Sídlo | Litoměřice do r. 2017, Liběchov 2017–2022 |
Svěcení | |
Jáhenské svěcení | 2011, Stará Boleslav světitel Juraj Stránský |
Kněžské svěcení | 19. března 2012, Litoměřice světitel Juraj Stránský |
Osobní údaje | |
Datum narození | 12. dubna 1971 |
Místo narození | Mělník, Československo |
Datum úmrtí | 15. ledna 2022 (ve věku 50 let) |
Místo úmrtí | Mělník, Česko |
Příčina úmrtí | selhání orgánů, Covid-19 |
Místo pohřbení | Liběchov |
Národnost | česká |
Vyznání | pravoslavné |
Rodiče | Ing. Miroslav Šantin a Anna Šantinová |
Choť | Eva Šantinová, roz. Šleichová (r. 1974) |
Potomci | Michael, Marie-Anna, Klára, Kristina, Terezie, Barbora, Anna Marie a Julie |
Povolání | pravoslavný duchovní, pedagog |
Vzdělání | KTF UK |
Ovlivněn | arcibiskup Juraj Stránský, archimandrita Marek, o. Hempel, o. Nykl |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se na Mělníku, dětství a dospívání prožil zejména v Liběchově[8] a ve Štětí. Nejdříve vystudoval operní zpěv[9] a poté teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kterou zakončil v roce 2009 diplomovou prací na téma: Historie farnosti Liběchov v letech 1837 – 1877.[10] Historickým studiím se pak věnoval i dále.[11]
Od roku 1992 pracoval jako administrator in materialibus štětské katolické farnosti, do které byl ustanoven k nemocnému P. Ferdinandu Plhalovi, SDB.[12] Zároveň působil jako varhaník farní kolatury a regenschori v sakrálních stavbách, které tento farní obvod zahrnoval. Ve stejné době působil jako koncipient[13] na litoměřickém katolickém biskupství u JUDr. Violy Šleichové, s jejíž dcerou Evou se v roce 1994 oženil.[p 1][14][15][16] S manželkou Evou měl společně 8 dětí (Michael, Marie-Anna, Klára, Kristina, Barbora, Terezie, Anna Marie, Julie).
V Lounkách se v roce 1992 zasadil o obnovení bohoslužeb.[12] Ve Štětí se mu podařilo dokončit k 10. srpnu 2002 opravu značně poškozeného kostela sv. Šimona a Judy. Byly dokončeny práce spojené s výmalbou interiéru a opravou fasády, krátce předtím proběhla generální rekonstrukce, týkající se elektroinstalace, krovů a dalších prací. Slavnostní otevření nově opraveného kostela bylo plánováno na 17. srpna 2002. Povodeň v roce 2002 však tento záměr překazila. Proti stoupající vodě z blízkého Labe nechal 14. srpna 2002 zazdít kostelní vchody a okna. Voda však i přes toto opatření zničila podlahu v zadní části kostela pod kůrem,[17] která se propadla do hloubky 4 metrů. Dále byly zcela zničeny lavice a vnitřní i vnější výmalba. Varhany díky přetrvající vlhkosti, všechny původní vyřezávané dveře, kazatelna i prostor presbytáře byly zničeny vodou, která 15. srpna 2002[18] zatopila kostel až do výšky 1,6 metrů. Poté, když voda opadla, pověřil litoměřický biskup Josef Koukl Šantina konat sbírky na rekonstrukci kostela v českých a moravských diecézích,[19][20][21] ale také na území Německa.[22]
Vyučoval na soukromé Střední odborné škole a mateřské škole, o.p.s., v Litoměřicích.[4] Věnoval se genealogii a heraldice, navrhl znak obci Chodouny.[23] Byl jedním ze čtyř zakládajících členů hospicu svatého Štěpána v Litoměřicích na Dómském pahorku.[24][25] a také patřil jako kněz mezi členy o.s. Hospic Štrasburk.[26] Bylo to také proto, že byl členem orleánské obedience řádu svatého Lazara Jeruzalémského v hodnosti KCLJ. V roce 2005 byl velmistrem Dobrzenským jmenován a následně v biskupské kapli svatého Vavřince v Litoměřicích instalován do hodnosti velitele severočeské delegace řádu.
Po své konverzi z katolicismu na pravoslaví však přestoupil do ekumenické sjednocené maltsko-pařížské obedience tohoto řádu.[27]
S pravoslavím se seznamoval v průběhu let zejména od archimandrity Marka, duchovního správce litoměřické pravoslavné církevní obce (farnosti). Nakonec konvertoval v roce 2010 a začal chodit do litoměřického chrámu svatého Václava s přáním stát se knězem. Byl vysvěcen ve Staré Boleslavi na diákona vladykou arcibiskupem Jurajem v roce 2011.[27] Po kněžském svěcení 19. března 2012 v chrámu sv. Václava v Litoměřicích (světitelem byl arcibiskup Juraj, s požehnáním pražského arcibiskupa metropolity Kryštofa) působil jako prvofarář pravoslavné církevní obce v Roudnici nad Labem.[28][29] Spolu s archimandritou Markem vyjednali od města Roudnice nad Labem možnost užívání městské kaple sv. Josefa Snoubence pro účely pravoslavných bohoslužeb. Dlouhodobě věnoval úsilí o záchranu kostela sv. Ducha v Liběchově.[30]
Zemřel na následky krátké nemoci (covid-19[2] v kombinaci s dalšími obtížemi) v lednu 2022.[31][32] Pohřben byl na městském hřbitově v Liběchově.
Působení v duchovní správě
editovat- od roku 1992 do 1. 8. 2010 administrator in materialibus římskokatolické farnosti Štětí[1] a přilehlé farní kolatury zahrnující farnosti: Horní Vidim,[33] Hoštka,[34] Hrušovany u Litoměřic,[35] Chcebuz,[36] Liběchov,[37] Robeč[38] a Vetlá[39]
- od 21. 11. 2011 do 15. 1. 2022 duchovní správce pravoslavné církevní obce v Roudnici nad Labem[40]
Galerie
editovat-
Jan J. Dobrzensky, J. Koukl, P. Posád a Miroslav Šantin, velitel severočeské delegace řádu sv. Lazara (Litoměřice, 2005)
-
Miroslav Šantin, KCLJ
-
M. Šantin s kněžskou mitrou (pravoslavný sňatek – přijetí ikon, chrám sv. Josefa, Roudnice n. L., 2021)
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Svatební obřad se uskutečnil na českolipském poutním místě v Horní Polici, oddávajícím byl Mons. Bezděk, generální vikář litoměřického biskupství.
Reference
editovat- ↑ a b Římskokatolická farnost Štětí nad Labem, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. Ministerstvo kultury České republiky, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-04.
- ↑ a b Oficiální stránky Velkobailiviku České republiky [online]. Vojenský a špitální řád svatého Lazara Jeruzalémského, 2019, rev. 2022-01-15 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Miroslav Jan Šantin [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2023-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b BŘEŇOVÁ, Eva. Problém: nedostatek technicky zaměřených absolventů škol [online]. Město Litoměřice, 2015-06-09 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ RŮŽIČKA, Jan. Liběchovské školství v proměnách doby 1892-1938. Ústí nad Labem, 2020 [cit. 2023-04-11]. 78 s. Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Anna Šerberová. s. 8, 12, 16, 19 a 69. Dostupné online.
- ↑ Šantin, Miroslav Jan [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2023-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-12.
- ↑ Šantin, Miroslav Jan [online]. biblio.hiu.cas.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Liběchov sobě - spolek pro záchranu kostelíčka. Liběchovský zpravodaj. Červen 2021, čís. 3, s. 2 a 14. Dostupné online.
- ↑ Upokoj, Hospodine, duši dvou svých právě zesnulých služebníků v místě světla, v místě hojnosti, v místě pokoje… [online]. pravoslavbrno.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-25.
- ↑ ŠANTIN, Miroslav Jan. Historie farnosti Liběchov v letech 1837 – 1877. Praha, 2009 [cit. 2023-04-11]. 110 s. Diplomová práce. KTF UK. Vedoucí práce Tomáš Petráček. Dostupné online.
- ↑ ŠANTIN, Miroslav. Římskokatolická farnost Liběchov na sklonku 19. a v první třetině 20. století. In: Dalibor Státník. Confluens. Mělník: Regionální muzeum Mělník a Státní okresní archiv Mělník, 2023. Dostupné online. ISBN 978-80-904538-3-8. S. 12–29.
- ↑ a b Kostel svatého Mikuláše [online]. Obec Chodouny, oficiální stránka obce [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ PŘIBYL, Stanislav. Právní situace litoměřické diecéze v letech 1989–2010. Praha: Karolinum, 2015. 338 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-3100-4. S. 336.
- ↑ Miroslav Šantin R. I. P. [online]. rkc-stetsko.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Kněží v duchovní správě Litoměřická diecéze 2006 [online]. adoc.pub [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Zdislava 30.6.1996 [online]. dltm.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ KACLOVÁ, Markéta; TRNKA, Zdeněk; HROMÁDKA, Martin; HERTL, David. Archiváři zachraňují co se dá. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2002-08-20 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva. Nadace via 2002. 2002, roč. 6, s. 63. Dostupné online.
- ↑ STEFAN, Pavel. Prosba o pomoc farnosti Štětí [online]. Římskokatolická farnost Valašské Meziříčí, 2003-03 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Zpravodaj Radia Proglas. Proglas s.r.o.. 30. října 2003, čís. 27, s. 11. Dostupné online.
- ↑ Immaculata 2/2003 [online]. Immaculata, periodikum řádu Minoritů [cit. 2023-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Katolická farní kolatura Štětí nad Labem [online]. Římskokatolická farnost Štětí, 2019-06 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ KASÍK, Stanislav. Okres Litoměřice 1990-2000, Nové symboly měst a obcí okresu Litoměřice v letech 1990–2000 [online]. Vlastivědný sborník Litoměřicka v roce 2002, 2007-11-03 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Historie Hospice sv. Štěpána [online]. hospiclitomerice.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Litoměřice - Hospic sv. Štěpána [online]. hospicliberec.webnode.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva 2012. Praha: Hospic Štrasburk, 2012. 20 s. Dostupné online. S. 7.
- ↑ a b NĚMEC, Vladimír. Oslavy svátku svatého Václava. Lazariánský reunion. Březen 2011, roč. 5, čís. 1, s. 3–4. Dostupné online. ISSN 2571-0117. Lazariánský reunion (diák. svěcení: M. Šantin, KCLJ) [online]. Lazariáni, docplayer.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Pozvání na kněžské svěcení [online]. Hlas Pravoslaví, církevní periodikum [cit. 2023-04-12]. Dostupné online.
- ↑ BALVÍN, Jaroslav. FOTO: Pravoslavní měli Vánoce. Ti z Litoměřic se sešli u svatého Václava. Litoměřický deník. 2019-01-07. Dostupné online [cit. 2023-04-07].
- ↑ VOTRUBA, Viktor. Neslavný prodej kostela. Mladá fronta DNES. 2018-04-19. Dostupné online.
- ↑ Protopresbyter Miroslav Šantin zesnul v Pánu po krátké těžké nemoci [online]. pp-eparchie.cz [cit. 2022-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Pravoslavná církevní obec při chrámu sv. Václava v Litoměřicích - Aktuality. www.pravoslavi-litomerice.cz [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Římskokatolická farnost Horní Vidim, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25.
- ↑ Římskokatolická farnost Hoštka, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Římskokatolická farnost Hrušovany u Litoměřic, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25.
- ↑ Římskokatolická farnost Chcebuz, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-26.
- ↑ Římskokatolická farnost Liběchov, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Římskokatolická farnost Robeč, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-26.
- ↑ Římskokatolická farnost Vetlá, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-10.
- ↑ Pravoslavná církevní obec v Roudnici nad Labem, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-22.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Šantin na Wikimedia Commons
- Pravoslavná církevní obec u sv. Josefa v Roudnici nad Labem