Wikipedie

Miroslav Šantin

český pravoslavný kněz, mitroforní protojerej

Miroslav Jan Šantin, KCLJ (12. dubna 1971[1] Mělník – 15. ledna 2022[2] tamtéž) byl český pedagog[3][4][5] a pravoslavný kněz,[6] mitroforní protojerej a duchovní správce pravoslavné církevní obce v Roudnici nad Labem při chrámu sv. Josefa Snoubence.[7]

Mitroforní protojerej
Mgr. Miroslav Jan Šantin
KCLJ
Duchovní správce pravoslavné církevní obce v Roudnici nad Labem
o. Miroslav Šantin s manželkou presbyterou Evou Šantinovou
o. Miroslav Šantin s manželkou presbyterou Evou Šantinovou
CírkevPravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
SídloLitoměřice do r. 2017, Liběchov 2017–2022
Svěcení
Jáhenské svěcení2011, Stará Boleslav
světitel Juraj Stránský
Kněžské svěcení19. března 2012, Litoměřice
světitel Juraj Stránský
Osobní údaje
Datum narození12. dubna 1971
Místo narozeníMělník, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí15. ledna 2022 (ve věku 50 let)
Místo úmrtíMělník, ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtíselhání orgánů, Covid-19
Místo pohřbeníLiběchov
Národnostčeská
Vyznánípravoslavné
RodičeIng. Miroslav Šantin
a Anna Šantinová
ChoťEva Šantinová, roz. Šleichová (r. 1974)
PotomciMichael, Marie-Anna, Klára, Kristina, Terezie, Barbora, Anna Marie a Julie
Povolánípravoslavný duchovní, pedagog
VzděláníKTF UK
Ovlivněnarcibiskup Juraj Stránský, archimandrita Marek,
o. Hempel, o. Nykl
Alma materUniverzita Karlova
PodpisPodpis: Mgr. Miroslav Jan Šantin
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se na Mělníku, dětství a dospívání prožil zejména v Liběchově[8] a ve Štětí. Nejdříve vystudoval operní zpěv[9] a poté teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kterou zakončil v roce 2009 diplomovou prací na téma: Historie farnosti Liběchov v letech 1837 – 1877.[10] Historickým studiím se pak věnoval i dále.[11]

Od roku 1992 pracoval jako administrator in materialibus štětské katolické farnosti, do které byl ustanoven k nemocnému P. Ferdinandu Plhalovi, SDB.[12] Zároveň působil jako varhaník farní kolatury a regenschori v sakrálních stavbách, které tento farní obvod zahrnoval. Ve stejné době působil jako koncipient[13] na litoměřickém katolickém biskupství u JUDr. Violy Šleichové, s jejíž dcerou Evou se v roce 1994 oženil.[p 1][14][15][16]

V Lounkách se v roce 1992 zasadil o obnovení bohoslužeb.[12] Ve Štětí se mu podařilo dokončit k 10. srpnu 2002 opravu značně poškozeného kostela sv. Šimona a Judy. Byly dokončeny práce spojené s výmalbou interiéru a opravou fasády, krátce předtím proběhla generální rekonstrukce, týkající se elektroinstalace, krovů a dalších prací. Slavnostní otevření nově opraveného kostela bylo plánováno na 17. srpna 2002. Povodeň v roce 2002 však tento záměr překazila. Proti stoupající vodě z blízkého Labe nechal 14. srpna 2002 zazdít kostelní vchody a okna. Voda však i přes toto opatření zničila podlahu v zadní části kostela pod kůrem,[17] která se propadla do hloubky 4 metrů. Dále byly zcela zničeny lavice a vnitřní i vnější výmalba. Varhany díky přetrvající vlhkosti, všechny původní vyřezávané dveře, kazatelna i prostor presbytáře byly zničeny vodou, která 15. srpna 2002[18] zatopila kostel až do výšky 1,6 metrů. Poté, když voda opadla, pověřil litoměřický biskup Josef Koukl Šantina konat sbírky na rekonstrukci kostela v českých a moravských diecézích,[19][20][21] ale také na území Německa.[22]

Vyučoval na soukromé Střední odborné škole a mateřské škole, o.p.s., v Litoměřicích.[4] Věnoval se genealogii a heraldice, navrhl znak obci Chodouny.[23] Byl jedním ze čtyř zakládajících členů hospicu svatého Štěpána v Litoměřicích na Dómském pahorku.[24][25] a také patřil jako kněz mezi členy o.s. Hospic Štrasburk.[26] Bylo to také proto, že byl členem orleánské obedience řádu svatého Lazara Jeruzalémského v hodnosti KCLJ. V roce 2005 byl velmistrem Dobrzenským jmenován a následně v biskupské kapli svatého Vavřince v Litoměřicích instalován do hodnosti velitele severočeské delegace řádu. Po své konverzi z katolicismu na pravoslaví však přestoupil do ekumenické sjednocené maltsko-pařížské obedience tohoto řádu.[27]

S pravoslavím se seznamoval v průběhu let zejména od archimandrity Marka, duchovního správce litoměřické pravoslavné církevní obce (farnosti). Nakonec konvertoval v roce 2010 a začal chodit do litoměřického chrámu svatého Václava s přáním stát se knězem. Byl vysvěcen ve Staré Boleslavi na diákona vladykou arcibiskupem Jurajem v roce 2011.[27] Po kněžském svěcení 19. března 2012 v chrámu sv. Václava v Litoměřicích (světitelem byl arcibiskup Juraj, s požehnáním pražského arcibiskupa metropolity Kryštofa) působil jako prvofarář pravoslavné církevní obce v Roudnici nad Labem.[28][29] Spolu s archimandritou Markem vyjednali od města Roudnice nad Labem možnost užívání městské kaple sv. Josefa Snoubence pro účely pravoslavných bohoslužeb. Dlouhodobě věnoval úsilí o záchranu kostela sv. Ducha v Liběchově.[30]

Zemřel na následky krátké nemoci (covid-19[2] v kombinaci s dalšími obtížemi) v lednu 2022.[31][32] Pohřben byl na městském hřbitově v Liběchově.

Působení v duchovní správě editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Svatební obřad se uskutečnil na českolipském poutním místě v Horní Polici, oddávajícím byl Mons. Bezděk, generální vikář litoměřického biskupství.

Reference editovat

  1. ↑ a b Římskokatolická farnost Štětí nad Labem, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. Ministerstvo kultury České republiky, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-04. 
  2. ↑ a b Oficiální stránky Velkobailiviku České republiky [online]. Vojenský a špitální řád svatého Lazara Jeruzalémského, 2019, rev. 2022-01-15 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Miroslav Jan Šantin [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2023-04-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b BŘEŇOVÁ, Eva. Problém: nedostatek technicky zaměřených absolventů škol [online]. Město Litoměřice, 2015-06-09 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ RŮŽIČKA, Jan. Liběchovské školství v proměnách doby 1892-1938. Ústí nad Labem, 2020 [cit. 2023-04-11]. 78 s. Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Anna Šerberová. s. 8, 12, 16, 19 a 69. Dostupné online.
  6. ↑ Šantin, Miroslav Jan [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2023-04-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ Šantin, Miroslav Jan [online]. biblio.hiu.cas.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Liběchov sobě - spolek pro záchranu kostelíčka. Liběchovský zpravodaj. Červen 2021, čís. 3, s. 2 a 14. Dostupné online. 
  9. ↑ Upokoj, Hospodine, duši dvou svých právě zesnulých služebníků v místě světla, v místě hojnosti, v místě pokoje… [online]. pravoslavbrno.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-25. 
  10. ↑ ŠANTIN, Miroslav Jan. Historie farnosti Liběchov v letech 1837 – 1877. Praha, 2009 [cit. 2023-04-11]. 110 s. Diplomová práce. KTF UK. Vedoucí práce Tomáš Petráček. Dostupné online.
  11. ↑ ŠANTIN, Miroslav. Římskokatolická farnost Liběchov na sklonku 19. a v první třetině 20. století. In: Dalibor Státník. Confluens. Mělník: Regionální muzeum Mělník a Státní okresní archiv Mělník, 2023. Dostupné online. ISBN 978-80-904538-3-8. S. 12–29.
  12. ↑ a b Kostel svatého Mikuláše [online]. Obec Chodouny, oficiální stránka obce [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ PŘIBYL, Stanislav. Právní situace litoměřické diecéze v letech 1989–2010. Praha: Karolinum, 2015. 338 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-3100-4. S. 336. 
  14. ↑ Miroslav Šantin R. I. P. [online]. rkc-stetsko.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kněží v duchovní správě Litoměřická diecéze 2006 [online]. adoc.pub [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Zdislava 30.6.1996 [online]. dltm.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ KACLOVÁ, Markéta; TRNKA, Zdeněk; HROMÁDKA, Martin; HERTL, David. Archiváři zachraňují co se dá. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2002-08-20 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Výroční zpráva. Nadace via 2002. 2002, roč. 6, s. 63. Dostupné online. 
  19. ↑ STEFAN, Pavel. Prosba o pomoc farnosti Štětí [online]. Římskokatolická farnost Valašské Meziříčí, 2003-03 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Zpravodaj Radia Proglas. Proglas s.r.o.. 30. října 2003, čís. 27, s. 11. Dostupné online. 
  21. ↑ Immaculata 2/2003 [online]. Immaculata, periodikum řádu Minoritů [cit. 2023-04-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ Katolická farní kolatura Štětí nad Labem [online]. Římskokatolická farnost Štětí, 2019-06 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ KASÍK, Stanislav. Okres Litoměřice 1990-2000, Nové symboly měst a obcí okresu Litoměřice v letech 1990–2000 [online]. Vlastivědný sborník Litoměřicka v roce 2002, 2007-11-03 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Historie Hospice sv. Štěpána [online]. hospiclitomerice.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  25. ↑ Litoměřice - Hospic sv. Štěpána [online]. hospicliberec.webnode.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  26. ↑ Výroční zpráva 2012. Praha: Hospic Štrasburk, 2012. 20 s. Dostupné online. S. 7. 
  27. ↑ a b NĚMEC, Vladimír. Oslavy svátku svatého Václava. Lazariánský reunion. Březen 2011, roč. 5, čís. 1, s. 3–4. Dostupné online. ISSN 2571-0117.  Lazariánský reunion (diák. svěcení: M. Šantin, KCLJ) [online]. Lazariáni, docplayer.cz [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  28. ↑ Pozvání na kněžské svěcení [online]. Hlas Pravoslaví, církevní periodikum [cit. 2023-04-12]. Dostupné online. 
  29. ↑ BALVÍN, Jaroslav. FOTO: Pravoslavní měli Vánoce. Ti z Litoměřic se sešli u svatého Václava. Litoměřický deník. 2019-01-07. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. 
  30. ↑ VOTRUBA, Viktor. Neslavný prodej kostela. Mladá fronta DNES. 2018-04-19. Dostupné online. 
  31. ↑ Protopresbyter Miroslav Šantin zesnul v Pánu po krátké těžké nemoci [online]. pp-eparchie.cz [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  32. ↑ Pravoslavná církevní obec při chrámu sv. Václava v Litoměřicích - Aktuality. www.pravoslavi-litomerice.cz [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  33. ↑ Římskokatolická farnost Horní Vidim, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25. 
  34. ↑ Římskokatolická farnost Hoštka, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  35. ↑ Římskokatolická farnost Hrušovany u Litoměřic, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25. 
  36. ↑ Římskokatolická farnost Chcebuz, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-26. 
  37. ↑ Římskokatolická farnost Liběchov, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  38. ↑ Římskokatolická farnost Robeč, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-26. 
  39. ↑ Římskokatolická farnost Vetlá, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-10. 
  40. ↑ Pravoslavná církevní obec v Roudnici nad Labem, Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. MK ČR, rev. 2023-04-15 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-22. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miroslav_Šantin&oldid=23593310“