Západní křesťanství
Západní křesťanství je souhrnné označení zejména pro římskokatolickou církev, anglikánské církve, starokatolické církve a protestantské církve. Nejde už o striktní zeměpisné rozlišení, neboť západní církve působí na tradičně „východním“ území a naopak východní církve na tradičně „západním“ území.
Charakteristika editovat
Pro oblast západního křesťanství též byla typická určitá kultura, typ myšlení, uspořádání společnosti a vztah mezi duchovní a světskou mocí, jež ve svém celku učinily tuto sféru „Západem“, výrazně odlišným od řecko-slovanského „Východu“, vycházejícího z dědictví Východořímské říše/Byzance a pozdějšího „stýkání a potýkání“ se světem islámu. Typickým ritem je na křesťanském západě zejména římský ritus, po druhém vatikánském koncilu ve své novější řádné (forma ordinaria) a mimořádné (starší) formě (forma extraordinaria).
Od dob reformace (16. století) se od římskokatolické církve oddělili církve protestantské a anglikáni. V dobách prvního vatikánského koncilu (19. století) se oddělili starokatolíci. Také tyto církve které nemají společenství s papežským stolcem v Římě se řadí do západního křesťanství.
Historie editovat
O západní církvi jako takové se hovoří i před rokem 1054 (velké schizma), ovšem do toho data existovalo mezi západní a východní církví (tj. dnešními pravoslavnými) církevní společenství, církevní jednota.
Galerie editovat
-
Římskokatolická mše celebrovaná starším způsobem, tzv. tridentská mše (kostel na Karlově, celebrant Stanislav Přibyl)
-
Římskokatolická mše celebrovaná novějším způsobem, tzv. mše Pavla VI. (celebrant kardinál Miloslav Vlk)
-
Římskokatolický kanovník v pluviálu (litoměřická katedrála, Mons. M. Davídek)
-
Starokatolická mše (celebrant biskup Pavel Benedikt Stránský)
-
Evangelická bohoslužba (Českobratrská církev evangelická)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Western Christianity na anglické Wikipedii.
