Trullská synoda
Trullská synoda, zvaná též quinisextský koncil (pětišestý koncil), byla synoda, kterou svolal císař Justinián II. do klenutého zasedacího sálu (in trullo) císařského paláce v Konstantinopoli v roce 692. Důvodem svolání byla skutečnost, že Druhý a Třetí konstantinopolský koncil (který se sešel v témže sále jako trullská synoda) nedokázaly vytvořit závazné normy církevní disciplíny. Pravoslaví uznává trullskou synodu (coby součást či dovršení 5. a 6. ekumenického koncilu) za ekumenický koncil. Západní církev nikdy tuto synodu jako ekumenickou neuznala.
Trullská synoda (quinisext) | |
---|---|
Kdy | 691–692 |
Uznávají jej | pravoslaví |
Předchozí koncil | Třetí konstantinopolský koncil |
Následující koncil | Druhý nikajský koncil |
Svolal jej | císař Justinián II. |
Předsedal mu | Justinián II. |
Účastníků | 215 východních biskupů |
Diskutované otázky | církevní disciplína |
Dokumenty a prohlášení | základ pravoslavného církevního práva |
Přehled ekumenických koncilů |
Historie
editovatSynody se neúčastnil žádný ze západních biskupů, ačkoli jistý Basil z Gortyny z Ilýrie se vydával za papežského legáta.
Závěry synody
editovatKoncil dovolil kněžím, aby se ženili, avšak biskupům nařizoval celibát. Zasedání také odsoudilo veškeré církevní zvyklosti, které nejsou v souladu se zvyklostmi konstantinopolskými. V předzvěsti pozdějšího obrazoborectví zakázal koncil veškeré nefigurální zpodobení Ježíše Krista (např. jako velikonočního beránka).
Celkem 102 koncilních kánonů tvoří základ pravoslavného církevního práva a jsou významným svědectvím o životě církve v 7. století.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Concilium Constantinopolitanum a. 691/2 in Trullo habitum. H. Ohme (ed.) Acta conciliorum oecumenicorum, Series Secunda II: Concilium Universale Constantinopolitanum Tertium, Pars 4. ISBN 978-3-11-030853-2. Berlin/Boston Oktober 2013.
- JEDIN, H. [ed.]. Handbuch der Kirchengeschichte. Band II/2. Von Chalkedon bis zum Frühmittelalter. Freiburg in Br. : Herder, 1975. ISBN 3-451-27100-1