Wikipedie

Sü Kuang-čchi

čínský pozdně mingský úředník a vědec, katolík

Sü Kuang-čchi (čínsky pchin-jinem Xú Guāngqǐ, znaky zjednodušené 徐光启, tradiční 徐光啟; 24. dubna 1562,[1] Šanghaj, Čína – 8. listopadu 1633),[2] byl čínský pozdně mingský úředník a vědec studující zemědělství, matematiku a astronomii. Spolupracoval s italskými jezuity Matteo Riccim a Sabatinem de Ursis. Překládal klasická díla evropské vědy do čínštiny, včetně částí Eukleidových Základů. Byl také autorem komplexního pojednání o zemědělství Nung čeng čchüan šu.

Sung Kuang-čchi
Sü Kuang-čchiho náhrobek v Šanghaji
Sü Kuang-čchiho náhrobek v Šanghaji
Narození24. dubna 1562
Šanghaj, říše Ming
Úmrtí8. listopadu 1633
Vědecká činnost
Oborzemědělství, matematika a astronomie
Známý díkypřekladům evropských vědeckých prací do čínštiny, účastí na reformě čínského kalendáře
Významná dílapřeklad částí Eukleidových Základů, pojednání o zemědělství Nung čeng čchüan šu
Národnostchanská
Zeměříše Ming
BydlištěŠanghaj, Peking
Vzděláníťin-š’ (1604)
Povoláníúředník
Vyznánířímskokatolické
OtecSü S’-čcheng (徐思诚)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sü Kuang-čchi je čínské jméno, v němž Sü je příjmení.

Jména editovat

Sü Kuang-čchi používal zdvořilostní jméno C’-sien (čínsky pchin-jinem Zǐ​xiān, znaky 子先), pseudonym Süan-chu (čínsky pchin-jinem Xuánhù, znaky 玄扈), pokřtěn byl Paulus (čínsky pchin-jinem Bǎolù, znaky zjednodušené 保禄, tradiční 保祿, Pavel). Za své zásluhy obdržel od císaře posmrtné jméno Wen-ting (čínsky pchin-jinem Wéndìng, znaky 文定).

Život a dílo editovat

Sü Kuang-čchi se narodil v relativně chudé rodině v Šanghaji 24. dubna 1562.[3] Jeho otec, Sü S’-čcheng (徐思诚), byl v době Kuang-čchiho dětství v obtížné finanční situaci a musel živit rodinu z malého hospodářství, ale zřejmě vydělal dost, aby mohl poslat svého syna do školy ve věku šesti let.[4] Sü obdržel u zkoušek titul odpovídající bakaláři v devatenácti, ale vyšší stupně nezískal před třicítkou, hodnost ťin-š’ dosáhl roku 1604.[5] Poté strávil většinu svého času ve vysokých vládních funkcích.[6] Žil v období, kdy zájem o matematiku a obecněji o přírodní vědy v Číně poklesl.

 
Italský misionář Matteo Ricci (vlevo) a Sü Kuang-čchi (vpravo) na obrázku v čínském vydání Eukleidových Základů (幾何原本) z roku 1607

Spolupracoval s italskými jezuity Matteo Riccim a Sabatinem de Ursis. Společně překládali klasická díla evropské vědy do čínštiny, včetně částí Eukleidových Základů roku 1607, čímž přinesl čínským učencům možnost seznámit se z evropskou koncepcí matematiky.[7] Současně Sü a jeho jezuitští spolupracovníci překládali čínské konfuciánské texty do latiny. Pod Ricciovým vlivem Sü konvertoval ke katolicismu.[7] Poté se zesílila kritičnost jeho pohledu na čínskou vědu. Podporoval přejímání evropské výzbroje, zejména dělostřelectva, v zájmu obrany země před Mandžuy, ale tato myšlenka selhala, poté co Mandžuové sami rozvinuli své dělostřelectvo.[6] Jeho potomci zůstali věrní katolické víře až do 19. století.

V letech 1607–1610 byl odvolán z úřadu a vrátil se domů do Šanghaje. Zde zkoušel evropské metody zavlažování,[6] experimentoval i s pěstováním batátů, bavlny a stromu ptačí zob lesklý (Ligustrum lucidum).[6] Po návratu do úřední služby dosáhl vysokých postů a byl znám prostě jako „ministr“.[7] I v úřadě pokračoval v hledání lepších zemědělských postupů.[6]

Poté, co stoupenci Süa a Ricciho roku 1629 veřejně předpověděli zatmění slunce, byl císařem jmenován vedoucím skupiny pro reformu čínského kalendáře. Práce, která představuje první významnou společnou akci čínských a evropských vědců, byla dokončena až po jeho smrti.[7]

Sü napsal Nung čeng čchüan šu, rozsáhlé (700 000 znaků) pojednání o zemědělství, v tradici starších prací – Wang čen nung šu napsané roku 1313 Wang Čenem a Čch’ min jao šu Ťia S’-sia z roku 535.[8] Ve svém díle se zajímal o zavlažování, zúrodňování, zmírňování hladomorů, technické plodiny a empirická pozorování.[6] Práci nedokončil, nicméně ťiang-nanský učenec Čchen C’-lung se skupinou spolupracovníků připravil dílo k vydání roku 1639.[9]

Zemřel 8. listopadu 1633 ve funkci asistenta velkého sekretáře, za zásluhy o stát mu císař Čchung-čen udělil posmrtné jméno Wen-ting.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xu Guangqi na anglické Wikipedii.

  1. ↑ DUDINK, Adrianus. Xu Guangqi’s Career: An Annotated Chronology. In: JAMI, Catherine; ENGELFRIET, Peter; BLUE, Gregory. Statecraft and Intellectual Renewal in Late Ming China: The Cross Cultural Synthesis of Xu Guangqi (1562-1633). Leiden: Brill, 2001. [dále jen Dudink]. S. 399. (anglicky)
  2. ↑ Dudink, str. 409.
  3. ↑ BROOK, Timothy. In: JAMI, Catherine; ENGELFRIET, Peter; BLUE, Gregory. Statecraft and Intellectual Renewal in Late Ming China: The Cross Cultural Synthesis of Xu Guangqi (1562-1633). Leiden: Brill, 2001. [dále jen Brook]. S. 93. (anglicky)
  4. ↑ Brook, str. 93–94.
  5. ↑ BROCKEY, Liam Matthew. Journey to the East: The Jesuit Mission to China, 1579-1724. Cambridge: The Belknap Press of Harvard University Press, 2008. Dostupné online. S. 59. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e f NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China: Volume 6, Biology and Biological Technology, Part 2: Agriculture. Tchaj-pej: Caves Books, 1986. S. 65. (anglicky) [dále jen Needham]. 
  7. ↑ a b c d STONE, Richard. Scientists Fete China's Supreme Polymath. Science. Listopad 2007, roč. 318, čís. 5851, s. 733. (anglicky) 
  8. ↑ Needham, str. 64–65.
  9. ↑ Needham, str. 66.

Literatura editovat

  • NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China: Volume 3, Mathematics and the Sciences of the Heavens and the Earth. Tchaj-pej: Caves Books, 1986. (anglicky) 
  • NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China: Volume 6, Biology and Biological Technology, Part 2: Agriculture. Tchaj-pej: Caves Books, 1986. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sü_Kuang-čchi&oldid=22990611“