Kraňské vévodství

historický státní útvar

Kraňské vévodství (slovinsky Vojvodina Kranjska, německy Herzogtum Krain) nebo také Krajinské vévodství je země, jež existovala v letech 13641918 na území současného Slovinska. V letech 18151918 bylo korunní zemí Rakouského císařství resp. Rakouska-Uherska. Jeho hlavním městem byl Laibach (česky Lublaň, německý název byl až do roku 1918 oficiálním názvem města), v současnosti jako Ljubljana je hlavním městem Slovinska.

Kraňské vévodství
Vojvodina Kranjska (sl)
Herzogtum Krain (de)
 Kraňská marka 13641918 Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů 
Italské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Kraňské vévodství v rámci Rakouska-Uherska v roce 1914
rozloha:
9954 km²
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (do 1806)
Rakouské arcivévodstvíRakouské arcivévodství Rakouské arcivévodství
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Předlitavsko Rakousko-UherskaPředlitavsko Rakousko-Uherska Předlitavsko Rakousko-Uherska
florin
vznik:
1364 – povýšení na vévodství
1815 – rakouská korunní země
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Kraňská marka Kraňská marka
následující:
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů
Italské království Italské království

HistorieEditovat

 
Středověký znak vévodství dle H. G. Ströhla

Od roku 976 spadalo Kraňsko pod vévodství korutanské. Od roku 1040 bylo markrabstvím pod vládou patriarchů akvilejských. Ve sporech o korutanské dědictví ve 13. století vystoupil se svým nárokem také český král Přemysl Otakar II., který se stal držitelem Kraňska v letech 12691276. Po jeho pádu se Kraňsko stalo v letech 12761335 majetkem tyrolských hrabat a od roku 1335 bylo součástí habsburských držav.

V roce 1364 bylo stávající markrabství povýšeno na vévodství a posléze se stalo jednou z habsburských dědičných a také korunních zemí. Od konce 15. století do 17. století trpělo Kraňské vévodství tureckými nájezdy. V 16. století bylo jedním z ohnisek luteránské reformace a dějištěm několika selských povstání (1515, 1525 a 1573).

V 19. století bylo přirozeně díky své poloze centrem slovinského národního hnutí, usilujícího za národní svobodu a nezávislost na Rakousku (např. idea „Velkého Slovinska“ či „Slovinského království“).

 
Znak vévodství dle H. G. Ströhla

Za napoleonských válek v letech 1809-1813 bylo Kraňsko součástí tzv. Illyrských provincií náležejících Francii, po bitvě národů se však dostaly zpět pod rakouskou nadvládu. Ač měla francouzská nadvláda krátkého trvání, jde o jeden z mezníků slovinské historie. Napoleon Bonaparte přináší myšlenky nového společenského uspořádání (heslo: volnost, rovnost, bratrství) a zavádí je i na obsazeném území Habsburské monarchie. Slovinština se začala rozmáhat a pronikat do literatury právě za éry Ilyrských provincií (Slovinsko je proto jedním z mála států, kde je mimo Francii Napoleon oslavován).

V letech 18161849 tvořilo část Illyrského království, poté bylo až do roku 1918 jednou z korunních zemí Rakousko-Uherska s titulem vévodství. Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 vešlo téměř celé území Kraňského vévodství do nového státu Slovinců, Chorvatů a Srbů resp. království Jugoslávie. Malý severozápadní cíp připadl spolu s bývalým Rakouským přímořím Itálii.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Carniola na anglické Wikipedii.

  1. http://leccos.com/index.php/clanky/kransko Web leccos.com - článek Kraňsko

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat