Tento článek je o jihoslovanském národu. O západoslovanském národu pojednává článek Pomořanští Slovinci.

Slovinci (slovinsky Slovenci) jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku. Jejich celkový počet činí asi 2,2 milionu osob.

Slovinci
Slovenci
Populace
cca 2–2,5 mil.[1]
Země s významnou populací
SlovinskoSlovinsko Slovinsko 1 631 363 (2002)[2]
USAUSA USA 164 634–178 415[3][4][5]
ItálieItálie Itálie 83 000–100 000 (odhad)[1][6]
NěmeckoNěmecko Německo 50 000 (2003)[7]
KanadaKanada Kanada 40 470 (2016)[8]
ArgentinaArgentina Argentina 30 000 (odhad)[1][6]
RakouskoRakousko Rakousko 30 000[9]
FrancieFrancie Francie 20 000 (odhad)[10] [7][11]
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 10 517 (2011)[12]
SrbskoSrbsko Srbsko 6 400[13]
AustrálieAustrálie Austrálie 5 300[14]
Jazyk(y)
slovinština
Náboženství
římskokatolická většina
luteránská minorita[15]
Příbuzné národy
Ostatní jižní Slované

Slovinština patří k jihoslovanské skupině slovanské větve indoevropské rodiny. Používá se latinka. Slovinci jsou převážně katolíci.

Jejich předci na dnešní území přišli ve 2. polovině 6. století n. l. . Jejich původní území pokrývalo i východ dnešního Rakouska (až po Dunaj) a další alpská údolí (tzv. alpští Slované). V 8. století jejich území ovládli Bavoři, později Francká říše.

Archeologickým projevem Slovinců v 9.-10. století byla tzv. karantánska kultura (köttlašská kultura). Slovinci byli v průběhu dějin z velké části germanizováni a maďarizováni, zůstali jen Slovinci v dnešním Slovinsku a menšiny hlavně v Rakousku a Maďarsku.

Souvislost se SlovákyEditovat

Slovinci a Slováci mají ve vlastních jazycích historické jméno (srovnej přídavné jméno „slovenski“ ve slovinštině a „slovenský“ ve slovenštině), a to adaptovaný výraz slověne (čti sloväné nebo slovené; ve slovenštině často nesprávně „překladané“ jako Slovieni), což bylo zřejmě původní označení všech nebo aspoň Slovanů karpatské kotliny a okolí; jen ve slovenštině došlo v 15. století - i to jen v mužském rodě podstatného jména - ke změně koncovky na „-ák“. Slovinci a Slováci byli až do příchodu Maďarů a potom ještě i v rámci Uherska přinejmenším do konce středověku bezprostřední sousedi - podle toponymie probíhala slovensko-slovinská jazyková hranice v dnešním jihozápadním Maďarsku (viz kniha: Stanislav Ján, Slovenský juh v stredoveku I.,II.;NLC 1999)

OsobnostiEditovat

Fritz Pregl dostal Nobelovu cenu za chemii. Významným fyzikem byl Jožef Stefan. Matematik Jurij Vega ovlivnil vývoj balistiky. Elektrické jevy studoval Milan Vidmar, bioakustiku biolog Ivan Regen.

Nejslavnějším slovinským filozofem je Slavoj Žižek. Lingvista a slavista Franc Miklošič se zapojil i do revoluce roku 1848, dalším významným lingvistou 19. století byl Jernej Kopitar. Odborníkem na moderní slovinské dějiny je historik Janko Prunk.

Klasiky slovinské literatury jsou France Prešeren, Oton Župančič, Ivan Cankar a Edvard Kocbek. Autorem první tištěné knihy ve slovinštině byl Primož Trubar. Osvícencem a bojovníkem za slovinštinu byl básník Valentin Vodnik. Romantismus v rovině umělecké a ilyrismus v rovině politické reprezentoval básník Stanko Vraz. Představitelem neoavantgardy byl Tomaž Šalamun, modernismu básník Srečko Kosovel. Spisovatel Vladimir Bartol patřil ke slovinské menšině v Itálii, stejně jako Boris Pahor. Známým současným autorem je Drago Jančar.

Nejvýznamnějším slovinským architektem byl Jože Plečnik, malířem Ivana Kobilca. Slavným renesančním hudebním skladatelem byl Jacobus Gallus. Z romantických skladatelů se proslavil nejvíce Hugo Wolf.

K významným Titovým partyzánům a následně politikům socialistické Jugolávie patřil Edvard Kardelj.

Gymnasta Leon Štukelj má tři zlaté olympijské medaile. Dvě zlaté má biatlonista Jakov Fak či sjezdařka Tina Mazeová. Za nejlepšího slovinského fotbalistu druhé poloviny 20. století byl vyhlášen Branko Oblak.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c ZUPANČIČ, Jernej. Ethnic Structure of Slovenia and Slovenes in Neighbouring Countries [online]. Association of the Geographic Societies of Slovenia, August 2004 [cit. 2008-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Statistini urad RS - Popis 2002 [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. American Community Survey [online]. 2012 [cit. 2016-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 February 2020. (anglicky) 
  4. Angela Brittingham; G. PATRIZIA DE LA CRUZ. Ancestry: 2000 (Census 2000 Brief) [online]. U.S. Census Bureau, June 2006 [cit. 2008-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 December 2004. (anglicky) 
  5. Slovenska skupnost v ZDA [online]. [cit. 2013-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Zupančič, Jernej (author), Orožen Adamič, Milan (photographer), Filipič, Hanzi (photographer): Slovenci po svetu. In publication: Nacionalni atlas Slovenije (Kartografsko gradivo) / Inštitut za geografijo, Geografski inštitut Antona Melika. Ljubljana: Rokus, 2001.Šablona:COBISS(slovinsky)
  7. a b Trebše-Štolfa, Milica, ed., Klemenčič, Matjaž, resp. ed.: Slovensko izseljenstvo: zbornik ob 50-letnici Slovenske izseljenske matice. Ljubljana: Združenje Slovenska izseljenska matica, 2001.Šablona:COBISS
  8. Census Profile, 2016 Census [online]. Statistics Canada [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. PROJECT, Joshua. Slovene in Austria [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Présentation de la Slovénie [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Ministère des Affaires étrangères et du Développement international. Page d'erreur 404 [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 October 2014. (anglicky) 
  12. Population by ethnicity – detailed classification, 2011 Census [online]. Croatian Bureau of Statistics [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. PROJECT, Joshua. Slovene in Serbia [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. PROJECT, Joshua. Slovene in Australia [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ČRNIČ, Aleš; KOMEL, Mirt; SMRKE, Marjan; ŠABEC, Ksenija; VOVK, Tina. Religious Pluralisation in Slovenia. Teorija in Praksa. University of Ljubljana, Faculty of Sociology, Political Sciences and Journalism, 2013, s. 205–232, 264. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 November 2016. ISSN 0040-3598. Šablona:COBISS. (anglicky)  Archivováno 28. 11. 2016 na Wayback Machine

Externí odkazyEditovat