Otevřít hlavní menu

Tomaž Šalamun (4. července 1941, Záhřeb27. prosince 2014, Lublaň) byl slovinský básník.

Tomaž Šalamun
Tomaz Salamun.jpg
Narození 4. července 1941
Záhřeb
Úmrtí 27. prosince 2014 (ve věku 73 let)
Lublaň
Povolání spisovatel a básník
Národnost slovinská
Alma mater Univerzita v Lublani
Ocenění Jenkova nagrada (2007)
Děti David Šalamun
Příbuzní Andraž Šalamun (sourozenec)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Tomaž Šalamun se narodil v Záhřebu v Chorvatsku, ale brzy se s rodiči přestěhoval do Lublaně. Jeho otec byl znamenitým pediatrem. V Lublani žil osm let. Druhý stupeň školy navštěvoval již v Mostaruju. Poté se opět vrátili do Slovinska, ale již ne do Lublaně, ale do Kopru, kde navštěvoval gymnázium, na kterém v roce 1960 odmaturoval. Členové a příbuzní jeho rodiny byli vysloveně intelektuálně-umělecky nadaní, tak ho poslali studovat do Lublaně. Během studia spolupracoval se skupinou OHO, ve které také působil jeho bratr, malíř Andraž Šalamun. Později se začal věnovat poezii a stal se nezávislým umělcem. Roku 1963 začal publikovat v revue Perspektivi, které bylo úzce spojené s působením OHO-jevcev. Po nějakou dobu zde působil jako odpovědný redaktor. Později byla činnost tohoto listu z politických důvodů ukončena a Šalamun byl tehdejší vládou na několik dní zavřen do vězení. Diplomoval z dějin umění. Roku 1969 byl zaměstnán v Moderní galerii v Lublani a roku 1971 pak jako asistent pro dějiny umění na Akademii za likovno umetnost v Lublani.

V sedmdesátých letech začal cestovat. Během doby, kdy cestoval, vznikla většina jeho básnických sbírek. V roce 1970 odcestoval na tříměsíční postgraduální studium do Pizi. Nejvíce cestoval po Severní Americe, kde i nějaký čas žil. Američané ho přijali jako svého amerického básníka a uvádějí ho společně se svými nejlepšími básníky. V posledních letech tam také v letních semestrech přednášel, jako hostující profesor.

Mezi slovinské klasiky se zapsal roku 1993 svými vybranými básněmi z proslulé sbírky Kondor. Roku 2005 byl zvolen za člena SAZU (Slovinská Akademie Věd a Umění). Později žil jako nezávislý spisovatel v Lublani. Z manželství s básnířkou Marušo Krese měl dvě děti, dceru Anu a syna Davida.

DíloEditovat

Pro Šalamuna je typické, že své sbírky píše v cizině, nikoli ve Slovinsku. Šalamuna můžeme označit za největšího básníka 20. století. Je velice uznávaný ve Spojených státech amerických. Tomaž Šalamun je básník s výjimečnou tvůrčí energií a jedna z ústředních básnický osobností. Za svůj život vydal 37 básnických sbírek a díky tomu je jistě nejproduktivnější slovinský básník. Už s první sbírkou – Poker, otevřel dveře do takového básnického světa, který jsme do teď nepoznali. Nikdy nepíše v první osobě. Básnické já se u Šalamuna ukrývá v jazyku a ve skrytém vypravěči, který hovoří v rychle se měnících asociacích, s ironickými a s výsměšnými slovy. Ustanovil důsledný typ moderní poezie. Po obsahové stránce se odpoutal od tradičního sociálního realismu, ale také od symbolizmu a existencialismu. Jeho verše jsou plné neočekávaných abstraktních spojeních, asociací a neobyčejných nápadů. Svá díla uveřejňoval především v Perspektivách.

PoezieEditovat

  • Poker (1966)
  • Namen pelerine (1968)
  • Romanje za Maruško (1971)
  • Bela Itaka (1972)
  • Amerika (1972)
  • Arena (1973)
  • Sokol (1974)
  • Imr (1975)
  • Druidi (1975)
  • Turbine (1975)
  • Praznik (1976)
  • Zvezde (1977)
  • Metoda angela (1978)
  • Po sledeh divjadi (1979)
  • Zgodovina svetlobe je oranžna (1979)
  • Maske (1980)
  • Balada za Metko Krašovec (1981)
  • Analogija svetlobe (1982)
  • Glas (1983) Sonet o mleku (1984)
  • Soy realidad (1985)
  • Ljubljanska pomlad (1986)
  • Mera časa (1987)
  • Živa rana, živi sok (1988)
  • Otrok in jelen (1990)
  • Glagoli sonca (1993)
  • Ambra (1995)
  • Črni labod (1997)
  • Knjiga za mojega brata (1997)
  • Morje (1999)
  • Gozd in kelihi (2000)
  • Platna (2000)
  • Table (2002)
  • Od tam (2003)
  • Kaj je kaj (2005)
  • Sončni voz (2005)
  • Sinji stolp (2007)

PrózaEditovat

  • Hiša Markova (1992)

Více než 30 jeho knih je přeloženo více než do 20 jazyků. Do angličtiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny, polštiny, němčiny.

Seznam děl, které jsou přeloženy do českého jazykaEditovat

  • Stromořadí naděje (2003)
  • Sedm slovinských básníků (1994)
  • Ambra (1996)

OdkazyEditovat