Martin Luther

Luteráni či luteránské církve jsou protestantským křesťanským vyznáním, které vychází z odkazu Martina Luthera a protestantské reformace. Luteráni bývají někdy označováni jako evangelíci.

Obsah

OznačeníEditovat

Označení „luteráni“ je původně polemickým označením ze strany katolíků, kteří tak označovali jako heretiky přívržence učení Martina Luthera (srov. Johann Eck, Adversus Lutheranos et alios hostes Ecclesiae, 1520). Později však tímto pojmem označují luteráni sami sebe a vymezují se jím vůči katolíkům i proti reformovaným církvím. Církve a sbory se často označují jako „luterské“ církve či sbory.

TeologieEditovat

 
Lutherova růže – symbol luteránství

Bible a vyznání víryEditovat

Bible je v luterské teologii označována jako norma normans (normativní norma), luterská vyznání víry pak jako norma normata (normovaná norma, tj. norma normovaná Biblí). Autoritu v luterských církvích tedy tvoří především Písma Starého a Nového zákona, s výjimkou apokryfů ovšem.

Mezi vyznání víry patří:

Formuli svornosti neuznávají všechny luterské církve, proto se rozlišuje mezi konkordačními a nekonkordačními luterskými církvemi.

Sola gratia, sola fide, sola scriptura, solus ChristusEditovat

Krátké latinské formule vyjadřují stručně luterskou víru:

  1. Sola gratia – Luteráni věří, že jen milost Boží může člověka ospravedlnit a dát mu spásu.
  2. Sola fide – Luteráni věří, že jen víra může být odpovědí člověka na Boží nabídku spásy, kdežto úsilí o dobré skutky není podmínkou („skutkařství“), nýbrž důsledkem víry.
  3. Sola scriptura – Luteráni věří, že jen Písmo svaté, a ne tradice ani učitelský úřad, je závazné měřítko správné křesťanské víry.
  4. Solus Christus – Luteráni věří, že samotná osoba, dílo a nauka Ježíše Krista je základem víry a vykoupení člověka.

Zákon a evangeliumEditovat

Zásada rozlišení zákona a evangelia (discrimen legis et evangelii) je klíčovou nejen v teologii luterské, ale obecně v protestantské. Doplňuje reformační zásady uvozené slovem „sola“ v oblasti hermeneutiky. Zákonem se rozumí ta část Božího zjevení, v níž jsou obsaženy Boží příkazy, usvědčení z hříchu a tresty za hřích. Evangeliem je ta část Božího zjevení, která člověku, který zhřešil a propadl odsouzení zákona, sděluje, že má věřit, že Kristus sám odpykal a splatil veškerý hřích, a tak pro hříšníka bez jakékoli jeho vlastní zásluhy získal odpuštění hříchu, spravedlnost a věčný život. Formule svornosti nazývá rozlišení zákona a evangelia „jedinečně skvělým paprskem poznání“ (čl. 5).

Luteráni odmítají úctu vůči Panně Marii, která je obvyklá v katolické církvi, papežství a hierarchické uspořádání církve. V některých luterských církvích se zachovává biskupské svěcení v apoštolské posloupnosti.

BohoslužbaEditovat

V evangelické bohoslužbě má ústřední místo kázání. Luterské církve praktikují křest malých dětí, neodmítají však křest ani v pozdějším věku. Večeře Páně se slaví pravidelně. Přítomnost Krista při Večeři Páně luteráni chápou jako přítomnost reálnou. V některých luterských církvích se Večeře Páně mohou účastnit i děti.

Organizace církvíEditovat

Luterské církve jsou synodální a episkopální. V čele synody stojí synodní senior nebo prezident. V čele církve stojí biskup či biskupka, resp. superintendent.

Luterství v České republiceEditovat

V České republice působí tyto luterské církve:

Zatímco SCEAV a LECAV působí zejména na Těšínsku v Moravskoslezském kraji (i když LECAV má od roku 2003 svůj sbor i v Praze), ECAV vedle Slováků sdružuje Čechy především v Praze, Plzni a Brně a anglickojazyčné luterány v Praze.

V důsledku činnosti misijní společnosti Thoughts of Faith vznikla v západních Čechách v 90. letech 20. století Česká evangelická luteránská církev (ČELC), která dosud ale nemá status registrované církve.

K luterství, jakožto k jednomu ze svých oficiálních zdrojů, se hlásí i největší protestantská církev v ČR Českobratrská církev evangelická.

Luterství ve světěEditovat

 
Mapa rozšíření luteránství ve světě
Související informace naleznete také v článku Luteránství ve světě.

K luterství se hlásí kolem 60 miliónů lidí na Zemi. Nejdynamičtěji rostoucími luterskými církvemi jsou církve v Etiopii, Tanzanii a na Papui-Nové Guineji.

EkumenismusEditovat

Luterské církve jsou členy Světové rady církví. Luterské církve mají společenství s ostatními evangelickými církvemi v Evropě. Mnoho luterských církví spolupracuje v Evangelické alianci.

Z poslední doby má zásadní význam společné prohlášení k nauce o ospravedlnění mezi Světovým luterským svazem a Apoštolským stolcem, kde luterské církve a katolická církev docházejí ke shodě v základní nauce o ospravedlnění (více viz Sola fide).

Významní luterániEditovat

 
Gerald B. Kieschnick, bývalý prezident Luterské církve Missourské synody v USA

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  •   Luterani ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích