Theotokos

Pojem Theotokos, řecky θεοτόκος znamená „Boží rodička“, Bohorodička (rusky Богородица, Bogorodica). Jedná se o titul, který církev již ve starověku připisovala Ježíšově matce Marii a který byl schválen Efezským koncilem roku 431 jako dogma.

Theotokos je též typ ikon: zde jedna z nejslavnějších znázorňujících Marii jako bohorodičku – Bogorodica Vladimirskaja, Rusko, 12. stol.

HistorieEditovat

Pojem byl v teologii 5. století velmi důležitý, neboť v kostce vyjadřoval, že Mariin syn Ježíš byl zcela Bůh a zcela člověk, že tedy v jediné osobě Ježíše Krista byly sjednoceny dvě přirozenosti – božská a lidská. Proti tomuto pojetí stál Nestoriův pojem Χριστοτόκος (Christotokos, rodička Krista, „Kristorodička“), který omezoval Mariinu úlohu na matku Ježíšova lidství.

Efezský koncil odsoudil nestoriánství jako herezi, neboť vlastně v Ježíši Kristu předpokládalo dvě samostatné osoby – jednu lidskou a jednu Boží. Koncil tak definoval, že ačkoli byl Ježíš zcela Bůh i zcela člověk, jeho božství a lidství bylo věčně spojeno v jediné osobě, a to osobě Boží věčného Syna coby druhé osoby Nejsvětější Trojice, a proto Marii přísluší pojmenování Bohorodička. Na Západě se řecké θεοτόκος překládalo latinsky Mater Dei, matka Boží.

Zřejmě už ze čtvrtého, ne-li třetího století pochází nejstarší známá modlitba oslovující Marii jako Boží rodičku, Pod ochranu tvou.

Toto pojmenování Marie nemělo nikdy označovat, že by byla souvěčná s Bohem, že by existovala dříve než Bůh a nebo že by byla zdrojem Ježíšova božství.

Užití v liturgiiEditovat

Východní liturgie tuto nauku vyjadřuje v jednom ze svých hymnů: „Ten, kterého nemohl pojmout celý vesmír, byl obsažen ve tvém lůně, Theotokos!“

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat