Otevřít hlavní menu

Papua-Nová Guinea

stát v Oceánii
(přesměrováno z Papua Nová Guinea)
Tento článek je o státu v Oceánii. O indonéské provincii Papua pojednává článek Papua (provincie).

Papua-Nová Guinea, také Papua Nová Guinea (anglicky Papua New Guinea, tok pisin Papua Niugini, hiri motu Papua-Matamata Guinea), celým názvem Nezávislý stát Papua Nová Guinea, je stát na východě ostrova Nová Guinea a na ostrovech v Melanésii.[3][4] Na západě sousedí pozemní hranicí s Indonésií, na východě přes mořský průliv u ostrova Bougainville se Šalomounovými ostrovy a na jihu přes Torresův průliv s Austrálií. Žije zde přibližně 7 milionů obyvatel.

Nezávislý stát Papua-Nová Guinea
Independent State of Papua New Guinea
Independen Stet bilong Papua Niugini
Gau Hedinarai ai Papua-Matamata Guinea
vlajka Papuy-Nové Guineje
vlajka
znak Papuy-Nové Guineje
znak
Hymna: O Arise, All You Sons
Geografie

Papua New Guinea (orthographic projection).svg Poloha Papuy-Nové Guineje

Hlavní město: Port Moresby
Rozloha: 462 840 km² (55. na světě)
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mount Wilhelm (4509 m n. m.)
Časové pásmo: UTC + 10, UTC + 11
Poloha: 6°18′ j. š., 147° v. d.
Geodata (OSM): OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 7 059 653 (106. na světě, 2011)
Hustota zalidnění: 15 ob. / km² (207. na světě)
HDI: 0,516 (střední) (149. na světě, 2007)
Jazyk: angličtina, tok pisin, hiri motu
Náboženství: římští katolíci 22%, luteráni 16%, presbyteriáni/metodisté/London Missionary Society 8%, anglikáni 5%, Evangelical Alliance 4%, adventisté sedmého dne 1%, jiní protestanti 10%, domorodá náboženství 34%
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 16. září 1975 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Austrálií)
Královna: Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Bobem Dadae[1]
Předseda vlády: James Marape
Měna: papujsko-guinejská kina (PGK)
HDP/obyv. (PPP): 2 869[2] USD (153. na světě, 2014)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 598 PNG PG
MPZ: PNG
Telefonní předvolba: +675
Národní TLD: .pg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

HistorieEditovat

 
Britská Nová Guinea v době kdy patřil mezi běžnou součást života Papuánců lov lebek

Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělili Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua-Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 19891995 probíhal boj mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.

GeografieEditovat

 
Mapa

Osmdesát procent rozlohy země leží na ostrově Nová Guinea. Zbylých 20 % zaujímá asi 600 dalších ostrovů (Bismarckovo souostroví, D’Entrecasteauxovy ostrovy, Louisiady, Bougainville).

Území je hornaté, na jihozápadě a zčásti na severu hlavního ostrova se rozkládají nížiny. Jeho střední částí se táhne Centrální pohoří (Bismarckovo pohoří s nejvyšší horou Mount Wilhelm 4509 m n. m.) a na jihovýchodě pohoří Owen Stanley Range (4035 m n. m.). Toto pásmo je tvořeno několika částmi: Pobřežními horami, Sněžnými horami, Müllerovými horami, Bismarckovými horami a pohořím Owen Stanley. Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.

Horské hřbety jsou odděleny hlubokými ostře zaříznutými údolími řek s četnými peřejemi. Největší řeky jsou na severu Sepik a na jihu Fly. Největším jezerem je sladkovodní Lake Murray.

PodnebíEditovat

Papua-Nová Guinea leží v oblasti vyznačující se teplým rovníkovým podnebím, část země se ovšem vyznačuje tropickým monzunovým podnebím. Průměrné teploty jsou v lednu 27,5 °C, v červenci 26 °C. Srážky dosahují průměrně okolo 3000 mm, na horách i 6000 mm. V hlavním městě Port Moresby je průměrná teplota vzduchu celoročně okolo 27 °C, roční úhrn srážek je 1040 mm.

Fauna a flóraEditovat

Zdejší flóra je velmi rozmanitá. V tropických deštných lesích roste spousta druhů palem, eukalyptů, stromových kapradin a rostlin z čeledi myrtovitých. Porost pobřežních oblastí tvoří mangrovy a bažiny. Ve vyšších nadmořských výškách roste hodně jehličnanů, např. cedry a araukárie.

Na Nové Guineji žije mnoho zajímavých živočichů. Domovinou je pro ježury, krokodýli, želvy, hady, asi deset druhů stromových klokanů a spatřit zde můžeme také několik druhů ptáků (např. rajky a kasuáry).

EkonomikaEditovat

 
Export

Nerostné bohatstvíEditovat

Papua Nová Guinea je rozvojový zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. V roce 1999 těžba minerálů tvořila 26,3% HDP. Největší doly na zlato a na měď se nachází v Porgera Valley (zlato, Porgera Gold mine), při horním toku řeky Ok Tedi (měď, Ok Tedi Mine), na ostrově Simberi (zlato a stříbro) a na ostrově Lihir (zlato).

V zemi se také nachází ložiska niklu. Konsorcium vedené společností Chevron také v provincii Southern Highlands těží zemní plyn. K širšímu využití plynových zásob dojde po vystavění plynovodu z Papuy do Queenslandu v Austrálii.

PrůmyslEditovat

Nejdůležitější součástí průmyslu je hutnictví a zpracování barevných kovů. Velkého významu dosahuje i potravinářský průmysl, v jeho rámci se vyrábí cukr, palmový olej a zpracovává se kopra.

ZemědělstvíEditovat

Navzdory rozsáhlému nerostnému bohatství se více než 80 % obyvatelstva živí zemědělstvím. Pěstují se banány, kakao, káva, kokosové ořechy, kopra, ovoce, zelenina, batáty (sladké brambory), maniok, taro, jamy, palmová jádra (na olej), cukrová třtina a ananasy. Chovají se prasata, skot a drůbež.

Ostatní odvětvíEditovat

Pro většinu obyvatel země představují zemědělství, těžba dřeva a lov (zejména rybolov, loví se tuňáci) významné zdroje obživy.

ObyvatelstvoEditovat

 
Papuánci s čelenkami z rajčího peří

Obyvatelstvo Papuy-Nové Guineje tvoří melanéští Papuánci, Polynésané a Mikronésané. Negramotnost obyvatelstva přesahuje 35 %. Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky. Střední délka života mužů je 62,9 let, žen 67,2 let. Obyvatelé Papuy-Nové Guineje nemají právo na placenou rodičovskou dovolenou (jako jedna ze tří zemí na světě – vedle Ománu a USA).

KriminalitaEditovat

Země se vyznačuje značnou mírou kriminality, a to včetně hlavního města Port Moresby, v němž dochází k vysokému počtu vražd, loupežíznásilnění, díky čemu se řadí mezi nejnebezpečnější místa pro život vůbec. Zločiny často páchají zločinecké gangy, přičemž například ke vstupu do jednoho z nejznámějších místních gangů Raskol je potřeba kromě jiného znásilnit alespoň jednu ženu. K dalším více nebo méně rozšířeným formám kriminality v zemi patří ozbrojené soupeření místních kmenů a gangů, mrzačení a jiné domácí násilí páchané na ženách a sexuální násilí na ženách a dětech.[5][6]

U některých domorodých papuánských kmenů se podle některých zdrojů stále může objevovat praktikování rituálního kanibalismu.[6][7] Dalším problémem země je rozšířená víra zdejšího obyvatelstva v čarodějnictvíčernou magii, která v některých případech vyúsťuje až k svépomocnému vyslýchání, brutálnímu mučení a případné popravě (upálení nebo stětí) údajné čarodějnice.[5][8]

Největší městaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam měst v Papui-Nové Guineji.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Bob Dadae named next Governor-General of Papua New Guinea [online]. ABC News [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  3. Jména států a jejich územních částí. 4. rozšířené a přepracované. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2009. 111 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86918-57-0. S. 89. 
  4. BRADNOVÁ, Hana a kolektiv. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 599. 
  5. a b Papua-Nová Guinea: Ohromující příroda, ale také gangy a nekontrolované násilí. ČT24 [online]. 2017-09-21 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 
  6. a b BARET, Daniel. Papua-Nový Guinea, místo kde jsou ženy masově znásilňovány, mučeny i upalovány. Reflex.cz [online]. 2013-11-17 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 
  7. Nová Guinea: Výprava za kanibaly do míst, kde se před tisíci lety zastavil čas. Novinky.cz [online]. 2012-01-08 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 
  8. MILENKOVIČOVÁ, Ivana. V Pacifiku hoří lidské hranice, ostrované pořádají hony na čarodějnice. iDNES.cz [online]. 2013-04-12 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat