Otevřít hlavní menu

Martin Chemnitz (9. listopadu 15228. dubna 1586) byl předním teologem a církevním představitelem 2. generace luteránů. V lutherské tradici je znám jako Alter Martinus, „druhý Martin“: Si Martinus non fuisset, Martinus vix stetisset („kdyby nebylo Martina [Chemnitze], Martin [Luther] by neobstál“).

Martin Chemnitz
Martin-Chemnitz.jpg
Narození 9. listopadu 1522
Treuenbrietzen
Úmrtí 8. dubna 1586 (ve věku 63 let)
Braunschweig
Místo pohřbení Braunschweig
Povolání teolog, vysokoškolský učitel, astrolog a spisovatel
Alma mater Königsberská univerzita
Evropská univerzita Viadrina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Martin Chemnitz

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v Treuenbritzen v Braniborsku v rodině obchodníka. Ve 14 letech odešel na studia do Wittenberku, kde měl krátkou příležitost slyšet Lutherova kázání. Po studiích v Magdeburgu a Frankfurtu získal titul magistra svobodných umění na univerzitě v Královci, kde pak nějaký čas pracoval jako knihovník. Roku 1553 se vrací do Wittenberku studovat teologii u Philippa Melanchthona, kterého záhy začal zastupovat při některých přednáškách. Následujícího roku byl ordinován J. Bugenhagenem ke službě v církvi a nastoupil jako spolupracovník k superintendentovi Joachimu Mörlinovi v Braunschweigu. Vedle oblasti teologie působil rovněž významným způsobem jako organizátor církevního života. Roku 1567 nahradil Mörlina na postu superintendenta a podílel se na sepsání Corpus Doctrinae Prutencium, které bylo důležitým předstupněm na cestě k Formuli svornosti. Tu spolu s dalšími theology vytvořil roku 1577, čímž byl završen kánon lutherských „symbolických knih“ – autoritativních doktrinálních spisů, vydaných r. 1580 jako Kniha svornosti. Zemřel v Braunschweigu r. 1586.

DíloEditovat

K nejdůležitějším spisům, které Chemnitz publikoval na poli teologie, patří:

  • Loci theologici (1554) – přednášky z dogmatické teologie, původně vzniklé jako komentáře a výklady k Melanchthonovým Loci communes
  • Repititio sanae doctrinae de vera praesentia corporis et sangvinis Domini in Coena („Shrnutí správného učení o pravé přítomnosti těla a krve Páně ve [svaté] Večeři“, 1561, angl. vydání r. 1979 pod názvem Lord's Supper – „Večeře Páně“) – teologický traktát o svátosti Večeře Páně, apologeticky zaměřený zejména proti kalvínskému učení.
  • Examen Concilii Tridentini („Zkoumání Tridentského sněmu“, 1566–72) – čtyřdílná podrobná a systematická kritika římskokatolického protireformačního učení přijatého na Tridentském koncilu.

Vedle těchto textů Chemnitz napsal řadu dalších dogmatických, apologetických, devocionálních a jiných děl.

VýznamEditovat

Chemnitz je přelomovou osobností, stojící na hranici reformace a poreformační lutherské orthodoxie. Významnou měrou přispěl ke stabilizaci a hlubšímu propracování lutherské věrouky, ať už prací na Formuli svornosti urovnávající vnitrocírkevní teologické spory, nebo polemickými diskusemi s římskokatolickými (zejména jezuitskými) a reformovanými teology. Jako první formuloval specificky lutherskou nauku o communicatio idiomatum (o vzájemném sdílení idiomat neboli vlastností Božské a lidské přirozenosti v jedné Kristově osobě), a sice ve spisu De duabus naturis in Christo z r. 1571.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat