Národnost
Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ se chápe jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a jehož členové mají také povědomí sounáležitosti s tímto společenstvím.
Národnost se určuje podle státu nebo oblasti, kde se člověk narodil nebo prožil dětství, podle původu předků, zejména matky, nebo podle kultury, kterou si člověk osvojil a se kterou se ztotožňuje.
Obecně je možno říct, že význam pojmu národnost je pro tento sociální konstrukt složité definovat. Měnil se v průběhu dějin a je různý i zeměpisně.
Podle definice použité při sčítání lidu 2011 se národností rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Dále podle této definice není pro určení národnosti v Česku rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou člověk používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Je možné se hlásit k jedné i více národnostem nebo také k žádné.[1]
Např. Anthony Giddens definuje národnost jako „kulturní hodnoty a normy, které odlišují členy určité skupiny od jiných lidí“.
Statistické průzkumy národnosti v Česku
editovat- Průzkum národnostního složení obyvatelstva českých zemí se provádí od roku 1921. Do té doby, v Rakousku-Uhersku, národnost statisticky sledována nebyla a informace o národnostním složení populace byly v případě potřeby odvozovány z jiného údaje, tzv. obcovací řeči, zjišťované od r. 1880.
- Po vzniku Československa byla při prvním sčítání lidu v roce 1921 národnost definována jako kmenová příslušnost, jejímž hlavním znakem je mateřský jazyk. Výjimky z tohoto ztotožnění národnosti s jazykem byly v zásadě připouštěny jen u Židů a obyvatel Záolží, mluvčí češtiny a slovenštiny byli přitom ovšem zpravidla sčítáni společně jako Čechoslováci. S výjimkou kombinace s národností slezskou se nepřipouštělo uvádění více národností.
- Po válce už národnost ve statistice na jazyk vázána nebyla - nová definice ji charakterizovala jako příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaná osoba vnitřně spjata a ke kterému se hlásí. Bylo ponecháno na každém jednotlivci, jakou národnost si podle svého přesvědčení zapíše, byl ovšem omezen výběr možností a nadále nebylo dovoleno deklarovat více než jednu národnost.
- Poslední významný přelom pak nastal po listopadu 89. Sčítání v roce 1991 občanům poprvé umožnilo vybrat si národnost - bez významnější změny její definice - zcela bez omezení, počínaje rokem 2001 pak navíc lze uvádět i národnosti dvě.
Národnostní složení v Česku v letech 1880–2021
editovatObcovací řeč v českých zemích podle soupisu obyvatelstva v roce 1880:
- řeč česko-moravsko-slovácká 62,5%
- řeč německá 35,8%
- řeč polská 1,0%
- ostatní 0,7%
národnost | česká1) | moravská | slovenská | slezská2) | polská | maďarská | německá | ostatní vč. nezj. |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1921 | 67,3 | * | 0,2 | 0,5 | 0,8 | 0,1 | 30,6 | 0,6 |
1930 | 68,3 | * | 0,4 | 0,2 | 0,9 | 0,1 | 29,5 | 0,7 |
1950 | 93,8 | * | 2,9 | * | 0,8 | 0,1 | 1,8 | 0,6 |
1961 | 94,3 | * | 2,9 | * | 0,7 | 0,2 | 1,4 | 0,6 |
1970 | 94,5 | * | 3,3 | * | 0,7 | 0,2 | 0,8 | 0,5 |
1980 | 94,6 | * | 3,5 | * | 0,6 | 0,2 | 0,6 | 0,5 |
1991 | 81,2 | 13,2 | 3,1 | 0,4 | 0,6 | 0,2 | 0,5 | 0,9 |
2001 | 90,4 | 3,7 | 1,9 | 0,1 | 0,5 | 0,1 | 0,4 | 2,8 |
2011 | 63,7 | 4,9 | 1,4 | 0,1 | 0,4 | 0,2 | 26,0 | |
2021 | 57,3 | 3,4 | 0,9 | 0,1 | 0,3 | 0,1 | 0,1 | 37,8 |
1) V letech 1921–1980 včetně národnosti moravské, v letech 1950–1980 včetně národnosti slezské.
2) V letech 1921–1930 připouštěna jen v okresech Fryštát a Český Těšín a neuváděna v koncových statistikách.
Nejpočetnější státem podporovanou národnostní menšinou byli v roce 2011 Slováci, s nejpočetnějším zastoupením na Ostravsku, v severních Čechách a ve velkých městech.
Také tu existují oblasti s polským obyvatelstvem (především Záolží) a s německým obyvatelstvem (okolí Sokolova). Další menšiny se vyskytují na regionální úrovni a ve velkých městech, například Rakušané, Maďaři, Ukrajinci, Vietnamci, Rusové, Srbové, Řekové nebo Slovinci.
Národnostní složení státu
editovatNárodnostní složení určité oblasti nebo státu určuje počet obyvatel různých národnosti. Existují národnostně jednotné a nejednotné státy, což se určuje dle toho, kolik procent obyvatel je většinové národnosti.
Národnost bývá často zaměňována za státní občanství (Evropská úmluva o státním občanství). Státní občanství je na rozdíl od národnosti příslušností k určitému státu. Státní občanství umožňuje občanům podílet se na řízení státu především pomocí voleb, zatímco národnost tento akt neumožňuje. Listina základních práv a svobod deklaruje národnostní a etnická práva občanů a mezi nimi též právo svobodně rozhodovat o své národnosti, které není ničím omezeno ani podmíněno (čl. 3 odst. 2).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ KUBALA, Ondřej. Do sčítacích formulářů je možné vyplnit jakoukoliv národnost, včetně moravské [online]. Český statistický úřad, 2011-01-13, rev. 2011-02-09 [cit. 2011-03-28]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Gabriela Šamanová, Národnost ve sčítání lidu v českých zemích, CVVM, Aktuality 2005/1
- Národnostní složení obyvatelstva,Český statistický úřad
- A.Giddens,Sociologie, Argo, Praha, 1999
- Velký sociologický slovník, Univerzita Karlova, Karolinum, Praha, 1996
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu národnost na Wikimedia Commons
- Téma Národnost ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo národnost ve Wikislovníku