České země

historické území zahrnující Čechy, Moravu a Slezsko

České země[pozn. 1] je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.

Česká koruna za husitských válek (zobrazený širší územní rozsah českých zemí trval po zhruba 400 let)
Čechy (bez Kladska), Morava, Rakouské Slezsko k roku 1892 (tehdy části Rakouska-Uherska): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“

Historie editovat

V období od středověku se českými zeměmi rozumí země Koruny české (země podřízené českému králi) v závislosti na územních změnách: České království, Moravské markrabství, od 1. čtvrtiny 14. století slezská knížectví (po roce 1742 jen menší část, která byla navíc v průběhu 18.–19. století po dvě období administrativně spravována společně s Moravou), do roku 1635 pak též obojí markrabství Lužice. (Pro slezská a lužická území se také používá novodobého výrazu vedlejší země, jako projev jejich určité dějinné, etnické a státoprávní odlišnosti od vlastního českomoravského jádra státu.) Další území, jež byla za vlády Lucemburků k České koruně volně připojena (prostřednictvím personální unie), tj. Lucembursko, Braniborsko a zahraniční léna, se jako české země nikdy neoznačovala.

Po zániku monarchie (zániku Rakousko-Uherska, jinými slovy po vzniku Československa) se českými zeměmi rozuměly tři země: Čechy, Morava a česká část Slezska (přičemž Morava a České Slezsko byly od prosince 1928 do konce roku 1948 spojeny do jedné Moravskoslezské země), jimž odpovídají přibližně hlavní povodí v Česku.

Po zániku zemského zřízení se pomocí označení „české země“ (popř. historické země) vymezovaly kraje nespadající pod působnost Slovenské národní rady. S blížící se federalizací Československa a zejména pak v souvislosti s jeho zánikem nad tímto historizujícím označením převážilo po dlouhých kontroverzích synonymní označení Česko,[2] ale to hlavně pro označení moderního státu; v historických kontextech se v literatuře (především odborné) užívá nadále takřka výlučně sousloví „české země“.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Možno psát jak s velkým, tak malým počátečním písmenem.[1]

Reference editovat

  1. země, Internetová jazyková příručka, Ústav pro jazyk český AVČR, naposledy změněno 9. listopadu 2008
  2. Česko, Internetová jazyková příručka, Ústav pro jazyk český AVČR

Související články editovat

Externí odkazy editovat