1999
rok
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 ► ►►
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1. ledna a skončil v pátek 31. prosince.
Události
editovatČesko
editovat1999 | |
---|---|
Střední stav obyvatel | 10 282 784 |
Narození | 89 774 |
Zemřelí | 109 768 |
Přirozený přírůstek | −20 279 |
Přírůstek stěhováním | 8 774 |
Celkový přírůstek | −11 523 |
- 26. ledna – Vyšel první článek na internetovém zpravodajském serveru Root.cz.
- 12. března – Česká republika se spolu s Polskem a Maďarskem stala členem NATO.
- 12. května – Vláda Miloše Zemana rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny Temelín.
- 15. května – Na Mistrovství světa v ledním hokeji v Norsku získali čeští hokejisté titul mistra světa.
- červenec – Vládním usnesením č. 741 byla odsouhlasena nová podoba dálničních sítí.
- 11. srpna – Na území ČR lidé pozorovali téměř úplné zatmění Slunce, kdy Měsíc zakryl až 98 % slunečního disku.
- 17. října – Byla otevřena nová stanice pražského metra Hloubětín na lince B.
- Založení a první vydání/výtisk arménsko-evropského časopisu ORER v Praze.
Svět
editovat- 1. ledna – 11 zemí Evropské unie (Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Finsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Irsko) přijalo společnou měnu Euro.
- 1. února byl uveden do plného provozu záchranný systém GMDSS
- 7. února – Po smrti jordánského krále Husajna I. jej na trůnu střídá jeho syn Abdalláh II.
- 23. února – obří lavina zasáhla rakouskou alpskou vesnici a lyžařské středisko Galtür. Pronikla až do tzv. zelené zóny, která byla do té doby považována za lavinami neohroženou, a zabila 31 lidí. Tisíce obyvatel i turistů musely být následně evakuovány.
- 12. března – Polsko, Maďarsko a Česko vstoupily do NATO.
- 15. března – Evropská komise pod vedením Jacquese Santera (tzv. Santerova komise) odstoupila kvůli korupčnímu skandálu.
- 24. března – NATO spustilo Operaci Spojenecká síla s cílem zastavit etnické čistky v srbské provincii Kosovo.
- 1. dubna – Vznik Nunavutu, největšího a nejsevernějšího teritoria Kanady.
- 20. dubna – Při masakru na Columbine High School v americkém Coloradu dva studenti zastřelili 13 lidí a 24 jich zranili.
- 30. dubna – Kambodža se stala desátým členem organizace ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie).
- 3. května – Při druhém nejsilnějším tornádu v historii USA o síle F5 Fujitovy stupnice zemřelo v oklahomském městě Moore 36 lidí a přes 500 jich bylo zraněno.
- 27. května – Byl spuštěn projekt SETI@home, který pomocí distribuovaných výpočtů hledá mimozemskou inteligenci.
- 29. května – Nigerijským prezidentem se stal Olusegun Obasanjo.
- 29. května v Malibu bylo nalezeno tělo Philipa Taylora Kramera
- květen – evropští ministři dopravy se dohodli na vytvoření nového navigačního satelitního systému nazvaného Galileo
- 7. června president USA Bill Clinton navštívil indiánskou rezervaci Pine Ridge.[1]
- 10. června armáda Svazové republiky Jugoslávie se stahuje z oblasti Kosova a Metochie. NATO zastavuje bombardování Jugoslávie, které si dosud vyžádalo odhadem na 2500 mrtvých civilistů.
- 12. června – Z rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN (rezoluce číslo 1244) přebírá správu Kosova mise OSN za asistence KFOR.
- 20. července předseda čínské komunistické strany Ťiang Ce-min nařídil vyhladit duchovní školu Fa-lun-kung na území ČLR. Dle humanitárních organizací je v ČLR Fa-lun-kung tvrdě potlačován formou ilegálního zatýkání, pokutování, věznění v pracovních táborech a mučení. Řízení celostátního pronásledování se ujímá takzvaný Úřad 610 pod vedením Luao Gana.
- 23. července – Po smrti marockého krále Hasana II. na trůn nastupuje jeho Muhammad VI.
- 27. července – tragická událost canyoningu poblíž Wilderswilu, kde zahynulo 19 turistů.
- 5. srpna vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev vtrhl do sousedního Dagestánu. Tím započala Druhá čečenská válka
- 7. září zasáhlo zemětřesení Athény, vyžádalo si 149 obětí a způsobilo značné materiální škody
- 9. září bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie
- 30. září – v úpravně jaderného paliva v Tokaimuře v Japonsku došlo k jaderné explozi a zamoření okolí. Ozářeno bylo několik desítek lidí, z toho 3 smrtelnými dávkami. Do nedávna šlo o největší jadernou havárii v japonské historii. (až do zemětřesení ve Fukušimě I – březen 2011.)
- 1. října ruské oddíly překročily rusko-čečenské hranice
- 2. října podepsána Amsterdamská smlouva EU
- říjen – na tiskové konference National Geographic oznámen objev dinosaura rodu Archaeoraptor, který měl být chybějícím článkem mezi dinosaury a ptáky. Později se ukázalo, že šlo o padělek, což způsobilo skandál mezi paleontology.
- na summitu v Helsinkách získalo Turecko status kandidáta na přístup k EU
- Nauru se stalo členem Commonwealthu
Vědy a umění
editovat- 21. října – Premiéra česko-slovensko-polského koprodukčního filmu režiséra Mateje Mináče Všichni moji blízcí
- 20. listopadu – Česká televize vysílala po celý den pořady natočené v dobách komunismu.
- 7. února – start sondy Stardust
- byl natočen film Matrix
- Mark Hucko vytvořil umělý jazyk Slovio
- podle dohody Mezinárodní astronomické unie je Pluto formálně považováno za planetu
- Sun Microsystems koupil StarOffice a zveřejnil téměř celý zdrojový kód StarOffice pod názvem OpenOffice
- Wartburg, Dalt Villa a Historické jádro Ibizy byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO
- poprvé udělena cena Bludný balvan
Sport
editovat- česká tenistka Jana Novotná oznámila ukončení sportovní kariéry
- český hokejový útočník Patrik Štefan se stal jedničkou draftu NHL
Nobelova cena
editovatNarození
editovatČesko
editovat- 6. ledna – Patrik Rikl, tenista
- 15. ledna – Martin Nečas, lední hokejista
- 4. února – Porty, český youtuber a rapper
- 8. února – Tereza Rauturier, orientační běžkyně
- 11. února – Ostap Safin, lední hokejista
- 18. února – Radim Šalda, hokejový obránce
- 24. února – Martin Bidař, krasobruslař
- 21. března – Jaroslav Dvořák, hokejový útočník
- 17. května – Barbora Chaloupská, orientační běžkyně
- 15. června – Jakub Galvas, lední hokejista
- 28. června – Markéta Vondroušová, tenistka
- 6. července – Lukáš Vašina, volejbalista
- 18. srpna – Vojtěch Trojan, sportovní lezec
- 21. srpna – Natálie Schwamová, pianistka
- 5. září – Filip Chytil, lední hokejista
- 9. září – Barbora Podzimková, modelka
- 2. října – Martin Kaut, lední hokejista
- 20. října – Filip Král, lední hokejista
- 10. listopadu – Jakub Škarek, hokejový brankář
- 15. listopadu – Daniel Vecka, hokejový brankář
- 21. listopadu – Gabriella Jiráčková, živá Barbie, zpěvačka, herečka a modelka
- 27. listopadu – Filip Zadina, lední hokejista
- 30. prosince – Anna Dušková, krasobruslařka
Svět
editovat- 4. ledna – Nico Hischier, švýcarský lední hokejista
- 6. ledna – Jelena Radionovová, ruská krasobruslařka
- 18. ledna – Nicolas Martins, portugalský ragbista
- 25. února – Gianluigi Donnarumma, italský fotbalista
- 28. února – Luka Dončić, slovinský basketbalista
- 3. března – Ťiang Sin-jü, čínská tenistka
- 10. března – Kai Harada, japonský sportovní lezec
- 12. března – Janja Garnbret, slovinská sportovní lezkyně
- 20. března – Miffy Englefield, britská herečka
- 8. dubna – Catherine Bellisová, americká tenistka
- 15. dubna – Denis Shapovalov, kanadský tenista
- 30. dubna – Ange Capuozzo, italský ragbista
- 1. května – Romain Ntamack, francouzský ragbista
- 2. května – Gian Luca Zodda, italský sportovní lezec
- 7. května – Cody Gakpo, nizozemský fotbalista
- 11. května – Sabrina Carpenter, americká herečka a zpěvačka
- 13. května – Meiči Narasaki, japonský sportovní lezec
- 18. května – Laura Omloop, belgická zpěvačka
- 24. května – Tarjei Sandvik Moe, norský herec
- 28. května – Cameron Boyce, americký herec a zpěvák († 6. července 2019)
- 1. června – Technoblade, americký youtuber († 30. června 2022)
- 2. června – Wej I, čínský šachový velmistr
- 11. června – Kai Havertz, německý fotbalista
- 14. června – Kim Min-sok, jihokorejský rychlobruslař
- 21. června – Natalie Alyn Lind, americká herečka
- 3. července – Asja Gollo, italská sportovní lezkyně
- 24. července – Mathias Posch, rakouský sportovní lezec
- 30. července – Joey King, americká herečka
- 21. srpna – Kai Lightner, americký sportovní lezec
- 31. srpna
- Lukas Goetz, švýcarský horolezec
- Sina Goetz, švýcarská horolezkyně
- 21. září
- Alexander Isak, švédský fotbalista
- Karry Wang, čínský zpěvák
- 15. října – Bailee Madison, americká herečka
- 16. října – Melissa Vargas, kubánská volejbalistka
- 23. října – Samuel Tefera, etiopský atlet, běžec
- 10. listopadu – Kiernan Shipka, americká herečka
- 19. listopadu – Jevgenija Medveděvová, ruská krasobruslařka
- 22. listopadu – Michelle Hulliger, švýcarská sportovní lezkyně
- neznámé datum
- Elma Fleuret, francouzská sportovní lezkyně
- Yannick Flohé, německý sportovní lezec
- Anton Sucharev, ruský horolezec
Úmrtí
editovatČesko
editovat- 5. ledna – Jarmila Nygrýnová, halová mistryně Evropy ve skoku do dálky (* 15. února 1953)
- 7. ledna – Zdeněk Kroupa, operní pěvec (* 15. listopadu 1921)
- 19. ledna – Vladimír Vařecha, filolog, překladatel a pedagog (* 9. srpna 1917)
- 21. ledna – Eva Seemannová, překladatelka do esperanta (* 21. března 1920)
- 23. ledna – Jaroslav Foglar, spisovatel (* 6. července 1907)
- 28. ledna
- Radúz Činčera, scenárista a režisér (* 17. června 1923)
- Josef Doležal, stříbrná medaile v chůzi na 50 km na OH 1952 (* 12. prosince 1920)
- František Vláčil, malíř, grafik, filmový scenárista a režisér (* 19. února 1924)
- 1. února – Jiří Platenka, fotograf (* 1. března 1932)
- 2. února – Vladimír Petlák, volejbalista, mistr světa (* 21. února 1946)
- 4. února – František Bogataj, voják v zahraničním odboji (* 21. března 1913)
- 12. února – Otakar Diblík, designér (* 19. srpna 1929)
- 13. února – Zdeněk Galuška, spisovatel, vypravěč a malíř (* 11. července 1913)
- 20. února – Jiří Růžička, herec (* 8. ledna 1956)
- 25. února – Štěpán Zavřel, ilustrátor, animátor, grafik, malíř a spisovatel (* 25. prosince 1932)
- 7. března – Ladislav Vodička, country zpěvák a textař (* 10. ledna 1931)
- 8. března – Josef Kalvoda, profesor dějin a politických věd, publicista (* 15. ledna 1923)
- 11. března – Jiří Reichl, režisér a scenárista (* 13. dubna 1940)
- 12. března – Miloslav Holub, herec, režisér, divadelní ředitel a pedagog (* 27. února 1915)
- 15. března – Josef Danda, architekt (* 2. ledna 1906)
- 16. března
- Stanislav Hájek, herec (* 29. června 1924)
- Hugo Rokyta, kulturní historik, etnograf, heraldik a ochránce památek (* 24. listopadu 1912)
- 19. března – Ivan Sedliský, malíř a grafik (* 14. května 1926)
- 22. března – Václav Halíř, operní pěvec (* 28. září 1926)
- 7. dubna – Ivan Diviš, básník a esejista (* 18. září 1924)
- 11. dubna – Radan Rusev, herec (* 13. září 1947)
- 15. dubna – Petr Skarke, herec (* 23. března 1943)
- 17. dubna – Vladimír Macura, spisovatel, literární vědec a kritik (* 7. listopadu 1945)
- 28. dubna – Zdeněk Jílek, pianista a hudební pedagog (* 7. června 1919)
- 3. května – Josef Zeman, fotbalový reprezentant (* 23. ledna 1915)
- 5. května – Miloš Vacík, básník a publicista (* 21. června 1922)
- 6. května – Josef Vágner, přírodovědec, cestovatel, lovec a spisovatel (* 26. května 1928)
- 10. května – Josef Kobr, herec (* 9. září 1920)
- 12. května
- Valerie Kaplanová, herečka (* 12. září 1917)
- Josef Dostál, botanik (* 20. prosince 1903)
- 16. května – Jaroslav Šváb, grafik a ilustrátor (* 24. května 1906)
- 20. května – Stanislav Podhrázský, malíř, sochař a restaurátor (* 10. listopadu 1920)
- 1. června
- Jan Ivan Wünsch, rockový baskytarista (* 7. července 1947)
- Arnošt Paderlík, malíř a sochař (* 1. prosince 1919)
- 2. června – Václav Benda, politik a protikomunistický disident (* 8. srpna 1946)
- 10. června – Jiří Vršťala, česko-německý herec (* 31. července 1920)
- 14. června – Jan Bonaventura, filmový a televizní režisér (* 21. března 1943)
- 16. června – Osvald Döbert, architekt (* 15. prosince 1917)
- 19. června – František Štorek, novinář, spisovatel a básník (* 3. července 1933)
- 22. června – Luboš Fišer, skladatel (* 30. září 1935)
- 25. července – Jan Richter, hokejový reprezentant (* 29. března 1923)
- 26. června – Jiří Pelikán, novinář, český komunistický a pozdější italský politik (* 7. února 1923)
- 1. července – Čestmír Šlapeta, architekt (* 9. prosince 1908)
- 6. července – Vladimír Kovářík, malíř, ilustrátor a grafik (* 11. února 1921)
- 12. července – Jan Panenka, klavírista (* 8. července 1922)
- 23. července – Josef Holub, botanik (* 5. února 1930)
- 25. července – Jiří Seifert, sochař, medailér a restaurátor (* 5. září 1932)
- 28. července
- Ladislav Novák, malíř a spisovatel (* 4. srpna 1925)
- Věra Adlová, spisovatelka, překladatelka (* 22. července 1919)
- 6. srpna – Jiřina Bílá, herečka (* 17. listopadu 1921)
- 12. srpna – Zdeňka Bezděková, spisovatelka, filoložka a překladatelka (* 19. dubna 1907)
- 14. června – Mirko Musil, herec (* 26. srpna 1924)
- 16. srpna – Václav Nývlt, scenárista a dramaturg (* 28. září 1930)
- 25. srpna – Ivan Tuček, akrobatický pilot (* 19. listopadu 1942)
- 30. srpna – Marie Paříková, operní pěvkyně (* 20. května 1909)
- 4. září – Klement Slavický, hudební skladatel (* 22. září 1910)
- 10. září – Radoslav Kratina, sochař, grafik, průmyslový návrhář, fotograf, malíř a kurátor (* 2. prosince 1928)
- 13. září – Jiří Fried, spisovatel (* 1. března 1923)
- 23. září – Jaroslav Klápště, výtvarný umělec a grafik (* 7. srpna 1923)
- 1. října – Emil Sirotek, kameraman (* 20. března 1937)
- 6. října – František Čech, flétnista a hudební pedagog (* 8. března 1923)
- 13. října – Jan Černý Klatovský, malíř (* 16. května 1919)
- 18. října – Hana Skoumalová, překladatelka (* 23. července 1903)
- 22. října – Jiřina Hanušová, publicistka a psychoterapeutka (* 5. srpna 1939)
- 24. října – Jožka Karen, dirigent (* 4. května 1924)
- 27. října – Štěpánka Haničincová, herečka, scenáristka, dramaturgyně a televizní moderátorka (* 30. září 1931)
- 29. října – Zdeněk Tomáš, dirigent a sbormistr (* 15. října 1915)
- 1. listopadu – Josef Rumler, básník (* 20. července 1922)
- 3. listopadu – Dagmar Benešová, zakladatelka české dětské patologické anatomie (* 17. října 1906)
- 4. listopadu – Stanislav Rázl, předseda vlády České socialistické republiky (* 13. dubna 1920)
- 10. listopadu – Jiří Andreska, lesník, myslivecký historik, muzejník, etnograf (* 10. října 1931)
- 14. listopadu – Alois Pekárek, duchovní (* 22. ledna 1915)
- 16. listopadu – Pavel Bojar, spisovatel (* 18. května 1919)
- 17. listopadu – Jan Smudek, hrdina protinacistického odboje (* 8. září 1915)
- 19. listopadu – Zdeněk Martínek, herec (* 29. listopadu 1923)
- 5. prosince – Mojmír Balling, hudební skladatel (* 29. srpna 1928)
- 8. prosince – František Ipser, fotbalový reprezentant (* 16. srpna 1927)
- 11. prosince
- Ladislav Kozderka, skladatel, dirigent a klavírista (* 2. března 1913)
- Bohumil Vít Tajovský, opat Želivského kláštera a oběť komunismu (* 3. března 1912)
- 12. prosince – Miloslav Machek, trumpetista, dirigent a hudební skladatel populární hudby (* 9. listopadu 1923)
- 23. prosince – Miroslav Ivanov, spisovatel a publicista (* 10. dubna 1929)
- 26. prosince – Karel Houba, spisovatel a překladatel (* 26. února 1920)
- 27. prosince – Antonín Fingerland, patolog (* 26. února 1900)
- 28. prosince – Vladimír Dvořák, herec, textař a konferenciér (* 14. května 1925)
Svět
editovat- 2. ledna – Eduard Klein, německý (NDR) spisovatel (* 25. července 1923)
- 9. ledna – R. Gerallt Jones, velšský spisovatel (* 11. září 1934)
- 11. ledna – Anton Šulík, slovenský herec (* 27. března 1931)
- 14. ledna
- Jerzy Grotowski, polský divadelní režisér a teoretik (* 11. srpna 1933)
- Vasil Kobulej, jedna z osobností Karpatsko-dukelské operace (* 11. prosince 1919)
- 19. ledna – Roderick Chisholm, americký filozof (* 27. listopadu 1916)
- 24. ledna – Roger Rondeaux, francouzský mistr světa cyklokrosu (* 15. dubna 1920)
- 3. února – Norman Bluhm, americký malíř (* 28. března 1921)
- 4. února – Erich Hartmann, americký fotograf (* 29. července 1922)
- 5. února
- Toon Kortooms, nizozemský spisovatel (* 23. února 1916)
- Wassily Leontief, rusko-americký ekonom (* 5. října 1905)
- 7. února – Husajn I., jordánský král (* 14. listopadu 1935)
- 8. února – Iris Murdochová, britská prozaička a filozofka (* 15. července 1919)
- 9. února – Aleksander Gieysztor, polský historik (* 17. července 1916)
- 11. února – Roger Vadim, francouzský herec, scenárista, žurnalista, publicista, režisér a producent (* 26. ledna 1928)
- 15. února
- Henry Way Kendall, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 9. prosince 1926)
- Big L, americký rapper (* 30. května 1974)
- 18. února – Andreas Feininger, americký fotograf (* 27. prosince 1906)
- 21. února – Gertrude Belle Elionová, americká biochemička, nositelka Nobelovy ceny (* 23. ledna 1918)
- 23. února – Ivan Rajniak, slovenský herec (* 10. července 1931)
- 25. února – Glenn Seaborg, americký jaderný chemik, nositel Nobelovy ceny (* 19. dubna 1912)
- 2. března – Dusty Springfield, britská zpěvačka (* 16. dubna 1939)
- 3. března – Jackson C. Frank, americký folkový zpěvák (* 2. března 1943)
- 5. března – Richard Kiley, americký herec (* 31. března 1922)
- 7. března
- Stanley Kubrick, kultovní americký režisér (* 26. července 1928)
- Friedrich Asinger, německý chemik (* 26. června 1907)
- 8. března
- Adolfo Bioy Casares, argentinský spisovatel (* 15. září 1914)
- Joe DiMaggio, americký baseballový hráč (* 25. listopadu 1914)
- 12. března – Yehudi Menuhin, houslový virtuos a dirigent (* 22. dubna 1916)
- 19. března – Jaime Sabines, chiapaský básník (* 25. března 1925)
- 21. března – Jean Guitton, francouzský katolický filosof a spisovatel (* 18. srpna 1901)
- 24. března – Val Valentin, portorický zvukový inženýr (* 6. ledna 1920)
- 29. března – Lucien Aigner, maďarský fotograf (* 14. srpna 1901)
- 30. března – Igor Netto, sovětský fotbalista (* 9. ledna 1930)
- 2. dubna – Felix Ivanovič Čujev, sovětský básník, novinář a spisovatel (* 4. dubna 1941)
- 3. dubna – Aldona Česaitytė-Nenėnienė, sovětská házenkářka (* 13. října 1949)
- 4. dubna – Bob Peck, britský divadelní, televizní a filmový herec (* 23. srpna 1945)
- 13. dubna – Willi Stoph, východoněmecký politik a armádní generál (* 9. července 1914)
- 14. dubna – Anthony Newley, anglický herec, zpěvák a textař (* 24. září 1931)
- 16. dubna – Skip Spence, americký zpěvák, kytarista a bubeník (* 18. dubna 1946)
- 25. dubna – Lord Killanin, irský předseda MOV (* 30. července 1914)
- 28. dubna
- Arthur Leonard Schawlow, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 5. května 1921)
- Alf Ramsey, anglický fotbalista a trenér (* 22. ledna 1920)
- 30. dubna – Darrell Sweet, bubeník skotské hard rockové skupiny Nazareth (* 16. května 1947)
- 1. května – Brian Shawe-Taylor, irský automobilový závodník (* 28. ledna 1915)
- 4. května – Oscar E. Monnig, americký astronom (* 4. září 1902)
- 10. května – Shel Silverstein, americký básník, textař a spisovatel (* 25. září 1930)
- 11. května – José F. Aguayo, španělský kameraman (* 1911)
- 13. května – Roy Crowson, britský biolog (* 22. listopadu 1914)
- 18. května – Elizabeth Robinsonová, americká sprinterka, dvojnásobná olympijská vítězka (* 23. srpna 1911)
- 26. května – Paul Sacher, švýcarský dirigent (* 28. dubna 1906)
- 1. června – Christopher Cockerell, britský vynálezce († 4. června 1910)
- 2. června – Andy Simpkins, americký jazzový kontrabasista (* 29. dubna 1932)
- 11. června – DeForest Kelley, americký herec (* 20. ledna 1920)
- 15. června
- Igor Cholin, ruský básník, prozaik a disident (* 11. ledna 1920)
- Terézia Hurbanová-Kronerová, slovenská herečka (* 22. června 1924)
- 16. června
- Screaming Lord Sutch, britský hudebník a politik. (* 10. listopadu 1940)
- Lawrence Stone, anglický historik (* 4. prosince 1919)
- 25. června – Roger Saubot, francouzský architekt (* 1931)
- 27. června – Georgios Papadopulos, diktátor Řecka (* 5. května 1919)
- 29. června – Garegin I., patriarcha Arménské apoštolské církve (* 27. srpna 1932)
- 2. července – Mario Puzo, americký spisovatel (* 15. října 1920)
- 6. července – Joaquín Rodrigo, španělský klavírista a skladatel (* 22. listopadu 1901)
- 7. července – Paul Oskar Kristeller, americký historik (* 22. května 1905)
- 8. července – Charles Conrad, americký pilot a astronaut (* 2. června 1930)
- 11. července – Oldrich Benda, slovenský fyzik (* 18. listopadu 1924)
- 22. července – Ladislav Slovák, slovenský dirigent (* 10. září 1919)
- 23. července – Hasan II., marocký král (* 9. července 1929)
- 24. července – Vladimir Nikolajevič Alexejev, sovětský námořní velitel a admirál (* 8. září 1912)
- 27. července – Harry Edison, americký jazzový trumpetista (* 10. října 1915)
- 28. července – Trygve Haavelmo, norský ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 13. prosince 1911)
- 30. července – Darina Bancíková, slovenská evangelická farářka a spisovatelka (* 31. prosince 1922)
- 4. srpna – Ron Wyatt, americký dobrodruh, amatérský archeolog a spisovatel (* 2. června 1933)
- 7. srpna – Michal Maheľ, slovenský geolog (* 19. srpna 1920)
- 9. srpna – Eduard Vladimír Tvarožek, slovenský esperantista (* 13. května 1920)
- 24. srpna – Jan Anastáz Opasek, rakouský římskokatolický duchovní (* 20. dubna 1913)
- 27. srpna – Hélder Câmara, brazilský teolog, arcibiskup v Recife (* 7. února 1909)
- 1. září – Doreen Valiente, anglická čarodějnice (* 4. ledna 1922)
- 9. září – Jim Peters, britský marathonec (* 24. října 1918)
- 18. září – Viktor Sergejevič Safronov, ruský astronom (* 11. října 1917)
- 20. září – Andrej Lvovič Kursanov, sovětský fyziolog a biochemik (* 8. prosince 1902)
- 22. září – George C. Scott, americký herec (* 29. října 1927)
- 25. září – Marion Zimmer Bradley, americká spisovatelka (* 3. června 1930)
- 28. září – Marilyn Silverstone, americká fotožurnalistka a buddhistická mniška (* 9. března 1929)
- 30. září – Dmitrij Lichačov, ruský literární vědec (* 28. listopadu 1906)
- 2. října – Tošio Kató, japonský matematik (* 25. srpna 1917)
- 4. října – Art Farmer, americký jazzový trumpetista a skladatel (* 21. srpna 1928)
- 6. října – Amália Rodriguesová, portugalská zpěvačka a herečka (* 23. července 1920)
- 7. října – David A. Huffman, americký informatik (* 9. srpna 1925)
- 9. října – Milt Jackson, americký jazzový vibrafonista a skladatel (* 1. ledna 1923)
- 12. října – Wilt Chamberlain, americký profesionální basketbalista (* 21. srpna 1936)
- 14. října – Julius Nyerere, prezident Tanzanie (* 13. dubna 1922)
- 17. října – Tommy Durden, americký kytarista (* 15. prosince 1919)
- 19. října – Nathalie Sarrautová, francouzská spisovatelka (* 18. července 1902)
- 20. října – Jack Lynch, irský premiér (* 15. srpna 1917)
- 28. října – Rafael Alberti, španělský spisovatel (* 16. prosince 1902)
- 31. října – Immanuel Jakobovits, vrchní rabín Velké Británie (* 8. února 1921)
- 2. listopadu – Milan Antal, slovenský astronom (* 19. září 1935)
- 8. listopadu
- Jurij Malyšev, sovětský vojenský letec a kosmonaut (* 27. srpna 1941)
- Lester Bowie, americký jazzový trumpetista (* 11. října 1941)
- Leon Štukelj, jugoslávský gymnasta, zlatý olympionik (* 12. listopadu 1898)
- 18. listopadu – Horst P. Horst, americký módní fotograf (* 14. srpna 1906)
- 20. listopadu – Amintore Fanfani, italský premiér (* 6. února 1908)
- 21. listopadu – Josef Lux, český místopředseda vlády, ministr zemědělství (* 1. února 1956)
- 25. listopadu
- Didier Anzieu, francouzský psychoanalytik (* 8. července 1923)
- Pierre Bézier, francouzský konstruktér a matematik (* 1. září 1910)
- 26. listopadu – Ashley Montagu, britsko-americký antropolog (* 28. července 1905)
- 28. listopadu – Peter Karvaš, slovenský spisovatel (* 25. dubna 1920)
- 29. listopadu
- Herbert Freudenberger, americký psychoanalytik (* 26. listopadu 1927)
- Štefan Polakovič, slovenský filozof (* 22. listopadu 1912)
- 30. listopadu – Don Harris, americký rock and rollový houslista, zpěvák a kytarista (* 18. června 1938)
- 2. prosince – Charlie Byrd, americký kytarista (* 16. září 1925)
- 3. prosince – Scatman John, americký zpěvák (* 13. března 1942)
- 6. prosince – Gwyn Jones, velšský spisovatel a překladatel (* 24. května 1907)
- 10. prosince
- Rick Danko, kanadský hudebník, skladatel, zpěvák, herec (* 29. prosince 1942)
- Franjo Tuđman, chorvatský prezident (* 14. května 1922)
- 12. prosince
- Stane Dolanc, slovinský prezident (* 16. listopadu 1925)
- Joseph Heller, americký spisovatel (* 1. května 1923)
- 17. prosince
- Grover Washington, Jr., americký saxofonista (* 12. prosince 1943)
- Jürgen Moser, německý matematik (* 4. července 1928)
- 18. prosince – Robert Bresson, francouzský režisér (* 25. září 1901)
- 20. prosince
- Hank Snow, americký zpěvák a skladatel country (* 9. května 1914)
- Hilde Zaloscer, rakouská egyptoložka a spisovatelka (* 15. června 1903)
- 24. prosince
- Maurice Couve de Murville, francouzský premiér (* 20. ledna 1907)
- Grete Stern, německá fotografka a designérka (* 9. května 1904)
- 26. prosince – Curtis Mayfield, americký zpěvák a kytarista (* 3. června 1942)
- 27. prosince – Pierre Clémenti, francouzský herec a režisér (* 28. září 1942)
- neznámé datum – Jicchak Kariv, starosta Jeruzaléma (* 1902)
Hlava státu
editovatEvropa:
- Albánie – Rexhep Mejdani
- Belgie – Albert II. Belgický
- Bělorusko – Alexander Lukašenko
- Bosna a Hercegovina – Alija Izetbegović
- Bulharsko – Petar Stojanov
- Česko – Václav Havel
- Dánsko – Markéta II.
- Estonsko – Lennart Meri
- Finsko – Martii Ahtisaari
- Francie – Jacques Chirac
- Chorvatsko – Franjo Tuđman
- Irsko – Mary McAleeseová
- Island – Ólafur Ragnar Grímsson
- Itálie – Carlo Azeglio Ciampi
- Jugoslávie – Slobodan Milošević
- Lichtenštejnsko – Hans Adam II.
- Litva – Valdas Adamkus
- Lotyšsko – Guntis Uzmanis
- Lucembursko – Jean I.
- Maďarsko – Árpád Göncz
- Makedonie – Kiro Gligorov
- Malta – Ugo Mifsud Bonnici
- Moldavsko – Petru Lucinschi
- Monako – Rainier III.
- Německo – Roman Herzog
- Nizozemsko – Beatrix
- Norsko – Herald V.
- Polsko – Aleksander Kwaśniewski
- Portugalsko – Jorge Sampaio
- Rakousko – Thomas Klestil
- Rumunsko – Émile Constantinescu
- Rusko – Boris Jelcin
- Řecko – Konstantinos Stefanopulos
- Slovensko – zastupující Mikuláš Dzurinda, od 15. června Rudolf Schuster
- Slovinsko – Milan Kučan
- Španělsko – Juan Carlos I.
- Spojené království – Alžběta II.
- Švédsko – Karel XVI. Gustav
- Švýcarsko – Ruth Draifuss
- Ukrajina – Leonid Kučma
- Vatikán – Jan Pavel II.
Amerika:
- Argentina – Carlos Menem
- Brazílie – Fernando Henrique Cardoso
- Chile – Eduardo Frei Ruíz-Tagle
- Kolumbie – Andrés Pastrana Arango
- Kuba – Fidel Castro
- Mexiko – Ernesto Zedillo Ponce de León
- Peru – Alberto Fujimori
- Spojené státy americké – Bill Clinton
- Venezuela – Rafael Caldera
Afrika:
- Alžírsko – Lamín Ziruál
- Egypt – Muhammad Husní Mubárak
- Guinea – Lansana Conté
- Jihoafrická republika – Nelson Mandela
- Demokratická republika Kongo – Laurent-Désiré Kabila
- Maroko – Hasan II.
- Mosambik – Joaquim Chissano
- Nigérie – Abaul Salam Abu Bakr
- Tunisko – Zin al-Ábidín Ben Alí
Asie:
- Arménie – Robert Kočarjan
- Ázerbájdžán – Gejdar Alijev
- Čína – Ťiang Ce-min
- Gruzie – Eduard Ševardnadze
- Indie – Kočeril Rámán Nárájanan
- Indonésie – Jusuf Habibie
- Irák – Saddám Husajn
- Írán – Saíd Mohammad Chátamí
- Izrael – Ezer Weizman
- Japonsko – Akihito
- Jižní Korea – Kim Taë-džung
- Kazachstán – Nursultan Nazarbajev
- Kypr – Glafkos Kleridis
- Kyrgyzstán – Askar Akajev
- Pákistán – Muhammad Rafík Tatar
- Saúdská Arábie – Fahd ibn Abdul Azíz al-Saúd
- Tádžikistán – Emomali Rachmanov
- Turecko – Süleyman Demirel
- Turkmenistán – Saparmurat Nijazov
- Uzbekistán – Islam Karimov
Austrálie:
Zajímavosti
editovat- Do roku 1999 byla situována první povídka ze sbírky Já, robot Issaca Asimova, napsaná v roce 1950.
Reference
editovat- ↑ CLINTON, Bill. Transcript: Clinton addresses Pine Ridge Indian Reservation [online]. Pine Ridge Indian Reservation: CNN, 1999-07-07 [cit. 2014-08-27]. Dostupné online. (angličtina)
Externí odkazy
editovat- Galerie 1999 na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1999 na Wikimedia Commons