Evropská komise
Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se podílí takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, její ústřední budovou je palác Berlaymont, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na množství generálních ředitelství a služeb.
Komise je především „strážkyní smluv“, tzn., že dbá na dodržování zakládajících smluv Evropské unie a z úřední povinnosti podává žaloby v případě zjištěného porušení. Důležitou pravomocí je účast na tvorbě legislativy, právo předkládat návrhy legislativních předpisů má výhradně Komise. Další pravomoci jsou vydávání doporučení a stanovisek, Komise vykonává i pravomoci v přenesené působnosti (delegovaná legislativní pravomoc). Komise se podílí na jednání Evropské unie navenek[zdroj?], včetně udržování diplomatických styků a sjednávání mezinárodních smluv. Spravuje z převážné části rozpočet EU.
Kolegium komisařů zasedá jedenkrát týdně.
Obsah
Složení, ustanovení a odpovědnost parlamentuEditovat
Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie. Komise má rovněž sedm místopředsedů.
.jpg)
V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a následně schválený volbou Evropským parlamentem, v níž musí získat prostou většinu hlasů poslanců. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie a předsedou Evropské komise, který zcela sám přiděluje komisařům resorty, následně komisaři předstupují před výbory parlamentu a parlament jako celek, kde je poslanci zkoumána jejich kompetentnost, nakonec je komise jako celek schválena volbou Evropským parlamentem.
Komise je odpovědná Parlamentu. Poslanci Evropského parlamentu mají právo komisaře i předsedu komise interpelovat a interpelovaní mají povinnost písemně nebo osobně odpovědět, zpravidla je k tomu vyhrazeno každé úterý. Komise musí parlamentu pravidelně předkládat zprávy o svojí činnosti. Jediný způsob, jakým může být komise odvolána, je vyhlášení nedůvěry Evropským parlamentem dvoutřetinovou většinou jeho poslanců.
Počet komisařůEditovat
Počet komisařů prodělal od roku 2004 několik změn:
- Před vstupem deseti nových členských států měla Evropská komise 20 komisařů: Pět největších států - Francie, Itálie, Německo, Španělsko a Spojené království - mělo v EK po dvou komisařích, zbylých 10 členských zemí Evropské unie po jednom.
- Po vstupu nových zemí 1. května 2004 se zvýšil počet komisařů na 30 (přibylo po jednom komisaři z každé nové členské země).
- 18. listopadu 2004, kdy se ujala vlády nová Evropská komise, se počet komisařů snížil na 25 - každá členská země má již jen jednoho komisaře.
- Od 1. ledna 2007 do 30. června 2013 měla Komise celkem 27 členů (po přistoupení Bulharska a Rumunska).
- Od 1. července 2013 čítá Komise 28 komisařů (po přistoupení Chorvatska).
Poznámka: Podle Lisabonské smlouvy měl od 1. listopadu 2014 počet členů Komise původně odpovídat dvěma třetinám počtu členských států, ovšem v květnu 2013 Evropská rada rozhodla, že se Komise bude nadále skládat z počtu členů, který se rovná počtu členských států.[1]
Generální ředitelstvíEditovat
Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), běžně označovaných zkratkou DG (nebo v češtině GŘ). Generální ředitelství jsou odborné úřady, z nichž každý má na starosti jednu z oblastí, do kterých zasahují unijní politiky (např. energie, životní prostředí, daně a cla, výzkum). Ředitelství zaměstnávají úředníky, překladatele, tlumočníky, ale též odborníky, kteří zajišťují odborné posudky a analýzy legislativních návrhů, které se Komise chystá předložit. Jedním z ředitelství je i Generální sekretariát Evropské komise, zajišťující každodenní chod Komise, její komunikaci s veřejností a také kontrolu uplatňování evropských právních předpisů.[2] Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky.
Junckerova komiseEditovat
- Podrobnější informace naleznete v článku Junckerova komise.
Junckerova komise je úřadující komise Evropské unie, která nastoupila 1. listopadu 2014. Pětiletý mandát vyprší v roce 2019. Předsedou se stal lucemburský politik Jean-Claude Juncker, jenž vede orgán, do nějž po jednom zástupci vyslal každý z dvaceti osmi členských států.[3][4] V čele nahradil Portugalce Josého Manuela Barrosa. Vedle předsedy má komise sedm místopředsedů.
Seznam českých eurokomisařůEditovat
| Pořadí | Foto | Osoba | Portfolio | Období | Komise | Strana | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 
|
Pavel Telička | Zdraví a ochrana spotřebitele | 1. května 2004 – 11. listopadu 2004 | Prodiho komise | nestraník | |
| 2. | 
|
Vladimír Špidla | Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti | 22. listopadu 2004 – 9. února 2010 | První Barrosova komise | ČSSD | |
| 3. | 
|
Štefan Füle | Rozšíření a politika sousedství | 10. února 2010 – 31. října 2014 | Druhá Barrosova komise | nestraník | |
| 4. | 
|
Věra Jourová | Spravedlnost, ochrana spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví | od 1. listopadu 2014 | Junckerova komise | ANO |
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_1.3.8.pdf
- ↑ Evropská komise [online]. [cit. 2016-04-15]. Dostupné online.
- ↑ European Commission(15 July 2014),"A new start for Europe: My agenda for Jobs, Growth, Fairness and Democratic Change",Press release, http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-14-546_en.htm, retrieved 15 July 2014
- ↑ "MEPs elect Jean-Claude Juncker to head EU Commission",BBC News, 15 July 2014, http://www.bbc.com/news/world-europe-28299335, retrieved 15 July 2014
LiteraturaEditovat
- Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 19–22.
- MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 79–84.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropská komise ve Wikimedia Commons - Evropská komise (oficiální stránky ve více jazycích)
- Zastoupení Evropské komise v ČR
