Rada Evropské unie

Možná hledáte: instituci Evropské unie – Evropskou radu, či mezivládní organizaci Radu Evropy.

Rada Evropské unie (též Rada ministrů, v právních dokumentech EU jen Rada) je nepermanentním, kolektivním vrcholným orgánem Evropské unie, který reprezentuje zájmy členských států. Její hlavní činností je přijímání legislativy společně s Evropským parlamentem, jako reprezentantem občanů Unie. Rada bývá někdy chybně zaměňována s Evropskou radou či Radou Evropy.

Rada Evropské unie představuje orgán, v němž jsou zastoupeny členské státy, a to vždy jedním zástupcem na ministerské úrovni zplnomocněným zavazovat svou vládu. Příslušným ministrem je ministr, do jehož resortu spadá projednávaná agenda. Zároveň může tedy zasedat několik složení Rad současně. Dříve (do listopadu 1993) proto byla výstižně zvána „Radou ministrů“. V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících.

Agenda Rady je připravována Výborem stálých zástupců (COREPER), který tvoří stálí zástupci členských zemí EU v Bruselu (většinou se jedná o velvyslance nebo zástupce velvyslanců dané země při Evropské unii), kteří se scházejí obvykle jednou až dvakrát týdně. Tento výbor řídí práci asi 250 výborů a pracovních skupin, kde se na pracovní úrovni a za účasti zástupců gesčních ministerstev připravují podklady pro následné projednávání COREPERem a Radou.

Váha členských států při hlasování dle Smlouvy z NiceEditovat

Jak vyplývá z čl. 205 Smlouvy o založení Evropského společenství, pokud má být hlasováno kvalifikovanou většinou (což je pravidlem – prostou nadpoloviční většinou se hlasuje v podstatě pouze o procedurálních otázkách) je pro přijetí návrhu nutné naplnění těchto tří podmínek (tzv. systém trojí většiny):

 
Europa building v Bruselu se stala oficiálním sídlem Rady EU v roce 2017

1) Minimálně 260 hlasů z 352 (tj. 73,9 %), přičemž hlasy jsou státům přiděleny takto:

  • Německo, Francie, Itálie, Spojené království… 29
  • Španělsko, Polsko… 27
  • Rumunsko… 14
  • Nizozemsko… 13
  • Belgie, Česko, Řecko, Maďarsko, Portugalsko… 12
  • Rakousko, Švédsko, Bulharsko… 10
  • Dánsko, Chorvatsko, Irsko, Litva, Slovensko, Finsko… 7
  • Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko… 4
  • Malta… 3

2) Pro návrh se vysloví nadpoloviční většina členských států (tj. 15), u návrhů nepředložených Evropskou komisí (méně časté) jsou nutné 2/3 členských států (tj. 19).

3) Součet počtu obyvatel zemí, které s návrhem souhlasí, musí představovat minimálně 62 % celkové populace EU. Dosažení se ověřuje pouze na žádost členského státu.

Tato současná úprava byla zavedena Smlouvou z Nice v roce 2003 a s výše uvedeným rozdělením hlasů je aplikována od posledního rozšíření o Chorvatsko 1.7.2013.

Váha členských států při hlasování dle Lisabonské smlouvyEditovat

Tato změna váhy hlasů je účinná od roku 2014, přičemž až do roku 2017 mohl členský stát požadovat hlasování podle kritérií Smlouvy z Nice. Pro posouzení dosažení kvalifikované většiny jsou stanovena dle čl. 16 Smlouvy o EU následující kriteria (tzv. systém dvojí většiny):

  • většinu musí tvořit alespoň 55 % členských států, tedy 16,
  • většina musí reprezentovat minimálně 65 % obyvatelstva Unie,
  • blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členské státy (jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou).

Předsednictví zemíEditovat

Mezi lednem a červnem 2020 je Chorvatsko 125. předsednickou zemí Evropské unie
Období trojice stát hlava vlády[p. 1] ministr zahraničí webová stránka
1958 leden–červen   Belgie  Belgie Achille Van Acker
Gaston Eyskens (od 26. června)
Victor Larock  
červenec–prosinec Německo  Německo Konrad Adenauer Siegfried Balke
1959 leden–červen Francie  Francie Charles de Gaulle Maurice Couve de Murville
červenec–prosinec Itálie  Itálie Antonio Segni Giuseppe Pella
1960 leden–červen Lucembursko  Lucembursko Pierre Werner Eugène Schaus
červenec–prosinec Nizozemsko  Nizozemsko Jan de Quay Joseph Luns
1961 leden–červen Belgie  Belgie Gaston Eyskens
Théo Lefèvre (od 25. dubna)
Paul-Henri Spaak
červenec–prosinec Německo  Německo Konrad Adenauer Gerhard Schröder
1962 leden–červen Francie  Francie Charles de Gaulle Maurice Couve de Murville
červenec–prosinec Itálie  Itálie Amintore Fanfani Emilio Colombo
1963 leden–červen Lucembursko  Lucembursko Pierre Werner Eugène Schaus
červenec–prosinec Nizozemsko  Nizozemsko Jan de Quay
Victor Marijnen (od 24. července)
Joseph Luns
1964 leden–červen Belgie  Belgie Théo Lefèvre Hendrik Fayat
červenec–prosinec Německo  Německo Ludwig Erhard Gerhard Schröder
1965 leden–červen Francie  Francie Charles de Gaulle Maurice Couve de Murville
červenec–prosinec Itálie  Itálie Aldo Moro Amintore Fanfani
1966 leden–červen Lucembursko  Lucembursko Pierre Werner Pierre Werner
červenec–prosinec Nizozemsko  Nizozemsko Jo Cals
Jelle Zijlstra (od 22. listopadu)
Barend Biesheuvel
1967 leden–červen Belgie  Belgie Paul Vanden Boeynants Renaat Van Elslande
červenec–prosinec Německo  Německo Kurt Georg Kiesinger Willy Brandt
1968 leden–červen Francie  Francie Charles de Gaulle Maurice Couve de Murville
červenec–prosinec Itálie  Itálie Giovanni Leone
Mariano Rumor (od 12. prosince)
Giuseppe Medici
1969 leden–červen Lucembursko  Lucembursko Pierre Werner Pierre Grégoire
červenec–prosinec Nizozemsko  Nizozemsko Piet de Jong Joseph Luns
1970 leden–červen Belgie  Belgie Gaston Eyskens Pierre Harmel
červenec–prosinec Německo  Německo Willy Brandt Walter Scheel
1971 leden–červen Francie  Francie Georges Pompidou Maurice Schumann
červenec–prosinec Itálie  Itálie Emilio Colombo Aldo Moro
1972 leden–červen Lucembursko  Lucembursko Pierre Werner Gaston Thorn
červenec–prosinec Nizozemsko  Nizozemsko Barend Biesheuvel Norbert Schmelzer
1973 leden–červen Belgie  Belgie Gaston Eyskens
Edmond Leburton (od 26. ledna)
Pierre Harmel
červenec–prosinec Dánsko  Dánsko Anker Jørgensen
Poul Hartling (od 19. prosince)
Ivar Nørgaard
1974 leden–červen Německo  Německo Willy Brandt
Walter Scheel (7.–16. května)
Helmut Schmidt (od 16. května)
Walter Scheel
červenec–prosinec Francie  Francie Valéry Giscard d'Estaing Jean Sauvagnargues
1975 leden–červen Irsko  Irsko Liam Cosgrave Garret FitzGerald
červenec–prosinec Itálie  Itálie Aldo Moro Mariano Rumor
1976 leden–červen Lucembursko  Lucembursko Gaston Thorn Gaston Thorn
červenec–prosinec Nizozemsko  Nizozemsko Joop den Uyl Max van der Stoel
1977 leden–červen Spojené království  Spojené království James Callaghan Anthony Crosland
David Owen
červenec–prosinec Belgie  Belgie Leo Tindemans Henri Simonet
1978 leden–červen Dánsko  Dánsko Anker Jørgensen Knud Børge Andersen
červenec–prosinec Německo  Německo Helmut Schmidt Hans-Dietrich Genscher
1979 leden–červen Francie  Francie Valéry Giscard d'Estaing Jean François-Poncet
červenec–prosinec Irsko  Irsko Jack Lynch
Charles Haughey (od 11. prosince)
Michael O'Kennedy
1980 leden–červen Itálie  Itálie Francesco Cossiga Attilio Ruffini
červenec–prosinec Lucembursko  Lucembursko Pierre Werner Colette Fleschová
1981 leden–červen Nizozemsko  Nizozemsko Dries van Agt Chris van der Klaauw
červenec–prosinec Spojené království  Spojené království Margaret Thatcherová Peter Carrington
1982 leden–červen Belgie  Belgie Wilfried Martens Leo Tindemans
červenec–prosinec Dánsko  Dánsko Anker Jørgensen
Poul Schlüter (od 10. září)
Uffe Ellemann-Jensen
1983 leden–červen Německo  Německo Helmut Kohl Hans-Dietrich Genscher
červenec–prosinec Řecko  Řecko Andreas Papandreu Grigoris Varfis
1984 leden–červen Francie  Francie François Mitterrand Roland Dumas
červenec–prosinec Irsko  Irsko Garret FitzGerald Peter Barry
1985 leden–červen Itálie  Itálie Bettino Craxi Giulio Andreotti
červenec–prosinec Lucembursko  Lucembursko Jacques Santer Jacques Poos
1986 leden–červen Nizozemsko  Nizozemsko Ruud Lubbers Hans van den Broek
červenec–prosinec Spojené království  Spojené království Margaret Thatcherová Geoffrey Howe
1987 leden–červen Belgie  Belgie Wilfried Martens Leo Tindemans
červenec–prosinec Dánsko  Dánsko Poul Schlüter Uffe Ellemann-Jensen
1988 leden–červen Německo  Německo Helmut Kohl Hans-Dietrich Genscher
červenec–prosinec Řecko  Řecko Andreas Papandreu Theodoros Pangalos
1989 leden–červen Španělsko  Španělsko Felipe González Francisco Fernández Ordóñez
červenec–prosinec Francie  Francie François Mitterrand Roland Dumas
1990 leden–červen Irsko  Irsko Charles Haughey Gerard Collins
červenec–prosinec Itálie  Itálie Giulio Andreotti Gianni De Michelis
1991 leden–červen Lucembursko  Lucembursko Jacques Santer Jacques Poos
červenec–prosinec Nizozemsko  Nizozemsko Ruud Lubbers Hans van den Broek
1992 leden–červen Portugalsko  Portugalsko Aníbal Cavaco Silva João de Deus Pinheiro
červenec–prosinec Spojené království  Spojené království John Major Douglas Hurd
1993 leden–červen Dánsko  Dánsko Poul Schlüter
Poul Nyrup Rasmussen (od 25. ledna)
Poul Nyrup Rasmussen
červenec–prosinec Belgie  Belgie Jean-Luc Dehaene Willy Claes
1994 leden–červen Řecko  Řecko Andreas Papandreu Karolos Papulias
červenec–prosinec Německo  Německo Helmut Kohl Klaus Kinkel
1995 leden–červen Francie  Francie François Mitterrand
Jacques Chirac (od 17. května)
Susanna Agnelliová
Lamberto Dini (od 17. května)
červenec–prosinec Španělsko  Španělsko Felipe González Javier Solana
1996 leden–červen Itálie  Itálie Lamberto Dini
Romano Prodi (od 17. května)
Alain Juppé
Hervé de Charette (od 17. května)
červenec–prosinec Irsko  Irsko John Bruton Dick Spring
1997 leden–červen Nizozemsko  Nizozemsko Wim Kok Hans van Mierlo
červenec–prosinec Lucembursko  Lucembursko Jean-Claude Juncker Jacques Poos
1998 leden–červen Spojené království  Spojené království Tony Blair Robin Cook presid.fco.gov.uk
červenec–prosinec Rakousko  Rakousko Viktor Klima Wolfgang Schüssel presidency.gv.at
1999 leden–červen Německo  Německo Gerhard Schröder Joschka Fischer
červenec–prosinec Finsko  Finsko Paavo Lipponen Tarja Halonenová presidency.finland.fi
2000 leden–červen Portugalsko  Portugalsko António Guterres Jaime Gama www.portugal.ue-2000.pt
červenec–prosinec Francie  Francie Jacques Chirac Hubert Védrine
2001 leden–červen Švédsko  Švédsko Göran Persson Anna Lindhová eu2001.se
červenec–prosinec Belgie  Belgie Guy Verhofstadt Louis Michel eu2001.be
2002 leden–červen Španělsko  Španělsko José María Aznar Josep Piqué i Camps ue2002.es
červenec–prosinec Dánsko  Dánsko Anders Fogh Rasmussen Per Stig Møller eu2002.dk
2003 leden–červen Řecko  Řecko Kostas Simitis Georgios Andrea Papandreu eu2003.gr
červenec–prosinec Itálie  Itálie Silvio Berlusconi Franco Frattini ueitalia2003.it
2004 leden–červen Irsko  Irsko Bertie Ahern Brian Cowen eu2004.ie
červenec–prosinec Nizozemsko  Nizozemsko Jan Peter Balkenende Bernard Bot eu2004.nl
2005 leden–červen Lucembursko  Lucembursko Jean-Claude Juncker Jean Asselborn eu2005.lu
červenec–prosinec Spojené království  Spojené království Tony Blair Jack Straw eu2005.gov.uk
2006 leden–červen Rakousko  Rakousko Wolfgang Schüssel Ursula Plassniková eu2006.at
červenec–prosinec Finsko  Finsko Matti Vanhanen Erkki Tuomioja eu2006.fi
2007 leden–červen T1 Německo  Německo Angela Merkelová Frank-Walter Steinmeier eu2007.de
červenec–prosinec Portugalsko  Portugalsko José Sócrates Luís Amado eu2007.pt
2008 leden–červen Slovinsko  Slovinsko Janez Janša Dimitrij Rupel eu2008.si
červenec–prosinec T2 Francie  Francie Nicolas Sarkozy Bernard Kouchner ue2008.fr
2009 leden–červen Česko  Česko Mirek Topolánek
Jan Fischer (od 8. května)
Karel Schwarzenberg
Jan Kohout (od 8. května)
eu2009.cz
červenec–prosinec Švédsko  Švédsko Fredrik Reinfeldt Carl Bildt se2009.eu
2010 leden–červen T3 Španělsko  Španělsko José Luis Rodríguez Zapatero Miguel Ángel Moratinos eu2010.es
eutrio.es
červenec–prosinec Belgie  Belgie Yves Leterme Steven Vanackere eutrio.be
2011 leden–červen Maďarsko  Maďarsko Viktor Orbán János Martonyi eu2011.hu
červenec–prosinec T4 Polsko  Polsko Donald Tusk Radosław Sikorski pl2011.eu
2012 leden–červen Dánsko  Dánsko Helle Thorning-Schmidtová Villy Søvndal eu2012.dk
červenec–prosinec Kypr  Kypr Dimitris Christofias Erato Kozakou-Marcoullis cy2012.eu
2013 leden–červen T5 Irsko  Irsko Enda Kenny Eamon Gilmore eu2013.ie
červenec–prosinec Litva  Litva Algirdas Butkevičius Linas Antanas Linkevičius eu2013.lt
2014 leden–červen Řecko  Řecko Antonis Samaras Stavros Lambrinidis gr2014.eu
červenec–prosinec T6 Itálie  Itálie Matteo Renzi Federica Mogheriniová italia2014.eu
2015 leden–červen Lotyšsko  Lotyšsko Laimdota Straujuma Edgars Rinkēvičs eu2015.lv
červenec–prosinec Lucembursko  Lucembursko Xavier Bettel Jean Asselborn eu2015lu.eu
2016 leden–červen T7 Nizozemsko  Nizozemsko Mark Rutte Bert Koenders eu2016.nl
červenec–prosinec Slovensko  Slovensko Robert Fico Miroslav Lajčák eu2016.sk
2017 leden–červen Malta  Malta Joseph Muscat George William Vella eu2017.mt
červenec–prosinec T8 Estonsko  Estonsko[p. 2] Jüri Ratas Sven Mikser eu2017.ee
2018 leden–červen Bulharsko  Bulharsko Bojko Borisov Ekaterina Gečeva-Zacharievová eu2018bg.bg
červenec–prosinec Rakousko  Rakousko Sebastian Kurz Karin Kneisslová eu2018.at
2019 leden–červen T9 Rumunsko  Rumunsko Viorica Dăncilăová Teodor Meleșcanu Rumunsko2019.eu
červenec–prosinec Finsko  Finsko Antti Rinne
Sanna Marinová (od 10. prosince)
Pekka Haavisto eu2019.fi
2020 leden–červen Chorvatsko  Chorvatsko Andrej Plenković Gordan Grlić-Radman eu2020.hr
červenec–prosinec T10 Německo  Německo
2021 leden–červen Portugalsko  Portugalsko
červenec–prosinec Slovinsko  Slovinsko
2022 leden–červen T11 Francie  Francie
červenec–prosinec Česko  Česko eu2022.cz
2023 leden–červen Švédsko  Švédsko
červenec–prosinec T12 Španělsko  Španělsko eu2023.es
2024 leden–červen Belgie  Belgie
červenec–prosinec Maďarsko  Maďarsko
2025 leden–červen T13 Polsko  Polsko
červenec–prosinec Dánsko  Dánsko
2026 leden–červen Kypr  Kypr
červenec–prosinec T14 Irsko  Irsko
2027 leden–červen Litva  Litva
červenec–prosinec Řecko  Řecko
2028 leden–červen T15 Itálie  Itálie
červenec–prosinec Lotyšsko  Lotyšsko
2029 leden–červen Lucembursko  Lucembursko
červenec–prosinec T16 Nizozemsko  Nizozemsko
2030 leden–červen Slovensko  Slovensko
červenec–prosinec Malta  Malta

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Francii a Kypr zastupují prezidenti.
  2. Předsednictví mělo původně připadnout Spojenému království, které se jej v důsledku brexitu vzdalo.

LiteraturaEditovat

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 14–18.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 84–87.

Externí odkazyEditovat