Otevřít hlavní menu
Tento článek je o instituci Evropské unie. O podobně pojmenovaném orgánu Evropské unie pojednává článek Rada Evropské unie (také Rada ministrů). O podobně pojmenované mezivládní organizaci pojednává článek Rada Evropy.

Evropská rada (ER) (anglicky: European Council, francouzsky: Conseil européen) je jednou z vrcholných institucí Evropské unie (EU). Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU; jejího zasedání se navíc účastní předseda Evropské komise. Předsednictví se do přijetí Lisabonské smlouvy odvozovalo od předsednictví v Radě EU. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy byla zavedena funkce stálého předsedy Evropské rady, který je dle čl. 15 odst. 5 této smlouvy volen kvalifikovanou většinou členů Evropské rady na 2,5leté funkční období s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stal Belgičan Herman Van Rompuy. Dne 1. prosince 2014 byl jeho nástupcem zvolen Polák Donald Tusk, který byl v této funkci opět potvrzen v březnu 2017 přes odpor polské vlády Beaty Szydłové.[1]

Evropská rada se schází zpravidla čtyřikrát ročně na řádném zasedání. Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority“ (čl. 15 SEU). V minulosti byla Evropskou radou přijata tak zásadní politická rozhodnutí, jakými bylo např. přijetí jednotné měny eura či tzv. východní rozšíření Evropské unie. Evropská rada však nevykonává legislativní funkce. Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o tomto jednání a každoročně písemnou zprávu o pokroku dosaženém Evropskou unií. Pro veřejnost jsou zprávy o zasedání Evropské rady dostupné na internetu pod adresou www.consilium.europa.eu.

Obsah

HistorieEditovat

První zasedání představitelů států integrující se Západní Evropy se uskutečnilo v roce 1961, druhé pak až v roce 1967. Po několika nepravidelných dalších setkáních bylo v prosinci 1974 dohodnuto, že nadále se budou summity konat minimálně třikrát ročně a byl přijat název „Evropská rada“.

Do tzv. evropského práva byla instituce Evropské rady začleněna roku 1986 v Jednotném evropském aktu a její činnost byla dále vymezena Maastrichtskou smlouvou, v níž je stanoven i minimální počet čtyř zasedání ročně.[2] V Lisabonské smlouvě byl ustanoven její stálý předseda, který je Evropskou radou volen na 2,5 roku s jednou možností znovuzvolení. Od 1. prosince 2014 jím je Donald Tusk.

Členové Evropské radyEditovat

 

Evropská rada

Členský stát Představitel Členský stát Představitel Členský stát Představitel

 

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

člen od 201412011. prosince 2014
premiér Polska 2007–14


zvolen 2014, 2017
plánovaná volba 2019


 
předseda Evropské rady
Donald Tusk
(EPPPO)

 

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

člen od 201411011. listopadu 2014
premiér Lucemburska 1995–2013


volby 2014, 2019
plánované 2024


 
předseda Evropské komise
Jean-Claude Juncker
(EPPCSV)

 

Belgické království
(2,21 % populace EU)[p. 1]

člen od 2014101111. října 2014

volby 2014
plánované 2019


 
premiér
Charles Michel
(ALDEMR)

 

Bulharská republika
(1,39 % populace EU)

člen od 201705044. května 2017
premiér 2009–13; 2014–17


volby 2009, 2014, 2017
plánované 2021


 
předseda vlády
Bojko Borisov
(EPPGERB)

 

Česká republika
(2,04 % populace EU)

člen od 2017121313. prosince 2017

volby 2017
plánované 2021


 
předseda vlády
Andrej Babiš
(ALDEANO)

 

Dánské království
(1,12 % populace EU)

členka od 2019062626. června 2019

volby 2019
plánované 2023


 
předsedkyně vlády
Mette Frederiksenová
(PESS)

 

Estonská republika
(0,26 % populace EU)

člen od 2016112323. listopadu 2016

volby 2019
plánované volby 2023


 
předseda vlády
Jüri Ratas
(ALDEEK)

 

Finská republika
(1,07 % populace EU)

člen od 201906066. června 2019

volby 2019
plánované 2023


 
předseda vlády
Antti Rinne
(PESSDP)

 

Francouzská republika
(13,09 % populace EU)

člen od 2017051414. května 2017

volby 2017
plánované 2022


 
prezident
Emmanuel Macron
(Nez.REM)

 

Chorvatská republika
(0,81 % populace EU)

člen od 2016101919. října 2016

volby 2016
plánované 2020


 
předseda vlády
Andrej Plenković
(EPPHDZ)

 

Irsko
(0,93 % populace EU)

člen od 2017061414. června 2017

plánované volby 2022


 
taoiseach
Leo Varadkar
(EPPFG)

 

Italská republika
(11,95 % populace EU)

člen od 201806011. června 2018

volby 2018
plánované 2022


 
předseda vlády
Giuseppe Conte
(Nez.Nes.)

 

Kyperská republika
(0,17 % populace EU)

člen od 2013022828. února 2013

volby 2013, 2018
plánované 2023


 
prezident
Nikos Anastasiadis
(EPPDISY)

 

Litevská republika
(0,56 % populace EU)

člen od 2019071212. července 2019

volby 2019
plánované 2024


 
prezident
Gitanas Nausėda
(Nez.Nes.)

 

Lotyšská republika
(0,38 % populace EU)

člen od 2019012323. ledna 2019

volby 2018
plánované 2022


 
předseda vlády
Arturs Krišjānis Kariņš
(EPPV)

 

Lucemburské velkovévodství
(0,12 % populace EU)

člen od 201312044. prosince 2013

volby 2013, 2018
plánované 2023


 
předseda vlády
Xavier Bettel
(ALDEDP)

 

Maďarsko
(1,91 % populace EU)

člen od 2010052929. května 2010
předseda vlády 1998–2002


volby 1998, 2010, 2014, 2018
plánované 2022


 
předseda vlády
Viktor Orbán
(EPPFidesz)

 

Maltská republika
(0,09 % populace EU)

člen od 2013031111. března 2013

volby 2013, 2017
plánované 2022


 
premiér
Joseph Muscat
(PESPL)

 

Spolková republika Německo
(16,10 % populace EU)

členka od 2005112222. listopadu 2005

volby 2005, 2009, 2013, 2017
plánované 2021


 
spolková kancléřka
Angela Merkelová
(EPPCDU)

 

Nizozemsko
(3,36 % populace EU)

člen od 2010101414. října 2010

volby 2010, 2012, 2017
plánované 2021


 
předseda vlády
Mark Rutte
(ALDEVVD)

 

Polská republika
(7,41 % populace EU)

člen od 2017121111. prosince 2017

plánované volby 2019


 
předseda vlády
Mateusz Morawiecki
(ACREPiS)

 

Portugalská republika
(2,01 % populace EU)

člen od 2015112626. listopadu 2015

plánované volby 2019


 
předseda vlády
António Costa
(PESPS)

 

Rakouská republika
(1,71 % populace EU)

člen od 201906033. června 2019

plánované volby 2019


 
spolková kancléřka
Brigitte Bierleinová
(Nez.Nes.)

 

Republika Slovinsko
(0,40 % populace EU)

člen od 2018091313. září 2018

volby 2018
plánované 2022


 
předseda vlády
Marjan Šarec
(ALDELMŠ)

 

Rumunsko
(3,83 % populace EU)

člen od 2014122121. prosince 2014

volby 2014
plánované 2019


 
prezident
Klaus Iohannis
(EPPNes.[p. 2])

 

Řecká republika
(2,10 % populace EU)

člen od 201907088. července 2019

volby 2019
plánované 2023


 
předseda vlády
Kyriakos Mitsotakis
(EPPND)

 

Slovenská republika
(1,06 % populace EU)

člen od 2018032222. března 2018

plánované volby 2020


 
předseda vlády
Peter Pellegrini
(PESSmer–SD)

 

Spojené království Velké Británie a Severního Irska
(12,85 % populace EU)

člen od 2019072424. července 2019

plánované volby 2022[p. 3]


 

premiér
Boris Johnson
(ACREC)


 

Španělské království
(9,08 % populace EU)

člen od 201806022. června 2018

plánované volby 2020


 
předseda vlády
Pedro Sánchez
(PESPSOE)

 

Švédské království
(1,97 % populace EU)

člen od 201410033. října 2014

volby 2014, 2018
plánované 2022


 
předseda vlády
Stefan Löfven
(PESSAP)




Evropská politická strana členové % populace členové podle států státy dle stran
Evropská lidová strana (EPP) 9 (+2 bez hlasu} 27,62 %   BUL, CRO, CYP, GER, GRE, HUN, IRE, LAT, ROM
Strana evropských socialistů (PES) 7 16,40 % DEN, FIN, MAL, POR, SPA, SVK, SWE
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) 6 8,40 % BEL, CZE, EST, LUX, NED, SLO
Nezávislí 4 27,31 % AUT, FRA, ITA, LIT
Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE) 2 20,26 % POL, UK
   Celkem 28 100 %

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podíly populace členských států EU jsou využívány k nejčastějšímu mechanizmu hlasování Rady v podobě kvalifikované většiny. Pro přijetí návrhu kvalifikovanou většinou je třeba souhlasu 55 % členských států a států zastupujících nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU. Hodnoty podílů populací jednotlivých států vycházejí z dokumentu Rady COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2017/2461 of 12 December 2017 amending the Council's Rules of Procedure.[3]
  2. Klaus Iohannis je bývalý předseda Národní liberální strany, která jej podporovala v prezidentských volbách. Dle ústavy nemůže být prezident členem politické strany. Před prezidentskou přísahou tak odstoupil z pozice předsedy a vzdal se členství.
  3. Nejbližší britské všeobecné volby jsou naplánovány na rok 2022. Očekává se, že Spojené království do té doby Evropskou unii opustí v procesu označovaném jako brexit.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Council na anglické Wikipedii.

  1. KANTER, James, Donald Tusk Gets 2nd Term as President of European Council, Dostupné online, The New York Times, 9. března 2017 (anglicky).
  2. VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 14. Instituce Evropské unie, s. 481–482. 
  3. COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2017/2461 of 12 December 2017 amending the Council's Rules of Procedure [online]. Official Journal of the European Union (eur-lex.europa.eu), 2017-12-29 [cit. 2018-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 12–13.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 76–79.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat