Evropská rada

instituce Evropské unie
Možná hledáte: legislativní Radu Evropské unie (Radu ministrů), nebo neunijní Radu Evropy sdružující i státy mimo EU.

Evropská rada (ER) je institucí Evropské unie (EU), která určuje hlavní politické směřování a priority unie. Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

Evropská rada
Logo Evropské rady
Logo Evropské rady
Vznik1961
2009 (oficiálně)
TypInstituce Evropské unie
SídloBudova Europa, Brusel
PředsedaCharles Michel
Oficiální webwww.consilium.europa.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předsednictví se do přijetí Lisabonské smlouvy odvozovalo od předsednictví v Radě Evropské unie. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy byla zavedena funkce stálého předsedy Evropské rady, který je dle čl. 15 odst. 5 této smlouvy volen kvalifikovanou většinou členů Evropské rady na 2,5leté funkční období s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. Prvním stálým předsedou Evropské rady se 1. prosince 2009 stal Belgičan Herman Van Rompuy. Od 1. prosince 2019 funkci zastává jeho krajan Charles Michel, bývalý eurokomisař, belgický ministr zahraničí a v letech 2014 až 2019 předseda vlády.

Evropská rada se schází zpravidla čtyřikrát ročně na řádném zasedání. Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority“ (čl. 15 SEU). V minulosti byla Evropskou radou přijata tak zásadní politická rozhodnutí, jakými bylo např. přijetí jednotné měny eura či tzv. východní rozšíření Evropské unie. Evropská rada však nevykonává legislativní funkce. Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o tomto jednání a každoročně písemnou zprávu o pokroku dosaženém Evropskou unií.

HistorieEditovat

První zasedání představitelů států integrující se Západní Evropy se uskutečnilo v roce 1961, druhé pak až v roce 1967. Po několika nepravidelných dalších setkáních bylo v prosinci 1974 dohodnuto, že nadále se budou summity konat minimálně třikrát ročně a byl přijat název „Evropská rada“.

Do tzv. evropského práva byla instituce Evropské rady začleněna roku 1986 v Jednotném evropském aktu a její činnost byla dále vymezena Maastrichtskou smlouvou, v níž je stanoven i minimální počet čtyř zasedání ročně.[1] V Lisabonské smlouvě byl ustanoven její stálý předseda, který je Evropskou radou volen na 2,5 roku s jednou možností znovuzvolení. Od 1. prosince 2019 jím je Charles Michel.

Členové Evropské radyEditovat

 

Evropská rada

Členský stát Představitel Členský stát Představitel Členský stát Představitel

 

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

člen od 20191201a1. prosince 2019
premiér Belgie 2014–2019

volba 2019
plánované 2022


 
předseda Evropské rady
Charles Michel
(RE/ALDE)

 

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

členka od 20191201a1. prosince 2019

volby 2019
plánované 2024


 
předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyenová
(EPP)

 

Belgické království
(2,58 % populace EU)[p. 1]

člen od 20201001a1. října 2020

volby 2019
plánované 2024


 
premiér
Alexander De Croo
(RE/ALDEOpen VLD)

 

Bulharská republika
(1,55 % populace EU)

člen od 20211213a13. prosince 2021

volby 2021
plánované 2025


 
předseda vlády
Kiril Petkov
(PPNez.)

 

Česká republika
(2,35 % populace EU)

člen od 20211217a17. prosince 2021

volby 2021
plánované 2025


 
předseda vlády
Petr Fiala
(ECRPODS)

 

Dánské království
(1,30 % populace EU)

členka od 20190626a26. června 2019

volby 2019
plánované 2023


 
předsedkyně vlády
Mette Frederiksenová
(PESS)

 

Estonská republika
(0,30 % populace EU)

členka od 20210126a26. ledna 2021

volby 2019
plánované volby 2023


 
předsedkyně vlády
Kaja Kallasová
(RE/ALDEER)

 

Finská republika
(1,23 % populace EU)

členka od 20191210a10. prosince 2019

plánované volby 2023


 
předsedkyně vlády
Sanna Marinová
(PESSDP)

 

Francouzská republika
(14,97 % populace EU)

člen od 20170514a14. května 2017

volby 2017, 2022
plánované 2027


 
prezident
Emmanuel Macron
(RE/ALDELREM)

 

Chorvatská republika
(0,91 % populace EU)

člen od 20161019a19. října 2016

volby 2016, 2020
plánované 2024


 
předseda vlády
Andrej Plenković
(EPPHDZ)

 

Irsko
(1,11 % populace EU)

člen od 20200627a27. června 2020

volby 2020
plánované 2025


 
taoiseach
Micheál Martin
(RE/ALDEFF)

 

Italská republika
(13,58 % populace EU)

člen od 20210213a13. února 2021

volby 2018
plánované nejpozději 2023


 
předseda vlády
Mario Draghi
(Nez.Nez.)

 

Kyperská republika
(0,20 % populace EU)

člen od 20130228a28. února 2013

volby 2013, 2018
plánované 2023


 
prezident
Nikos Anastasiadis
(EPPDISY)

 

Litevská republika
(0,62 % populace EU)

člen od 20190712a12. července 2019

volby 2019
plánované 2024


 
prezident
Gitanas Nausėda
(Nez.Nez.)

 

Lotyšská republika
(0,43 % populace EU)

člen od 20190123a23. ledna 2019

volby 2018
plánované 2022


 
předseda vlády
Arturs Krišjānis Kariņš
(EPPV)

 

Lucemburské velkovévodství
(0,14 % populace EU)

člen od 20131204a4. prosince 2013

volby 2013, 2018
plánované 2023


 
předseda vlády
Xavier Bettel
(RE/ALDEDP)

 

Maďarsko
(2,18 % populace EU)

člen od 20100529a29. května 2010
předseda vlády 1998–2002


volby 1998, 2010, 2014, 2018
plánované 2022


 
předseda vlády
Viktor Orbán
(Nez.Fidesz)

 

Maltská republika
(0,11 % populace EU)

člen od 20200113a13. ledna 2020

plánované volby 2022



premiér
Robert Abela
(PESPL)

 

Spolková republika Německo
(18,54 % populace EU)

člen od 20211208a8. prosince 2021

volby 2021
plánované 2025


 
spolkový kancléř
Olaf Scholz
(PESSPD)

 

Nizozemsko
(3,89 % populace EU)

člen od 20101014a14. října 2010

volby 2010, 2012, 2017, 2021
plánované 2025


 
předseda vlády
Mark Rutte
(RE/ALDEVVD)

 

Polská republika
(8,47 % populace EU)

člen od 20171211a11. prosince 2017

volby 2019
plánované volby 2023


 
předseda vlády
Mateusz Morawiecki
(ECRPPiS)

 

Portugalská republika
(2,30 % populace EU)

člen od 20151126a26. listopadu 2015

volby 2019
plánované volby 2023


 
předseda vlády
António Costa
(PESPS)

 

Rakouská republika
(1,98 % populace EU)

člen od 20211206a6. prosince 2021

plánované volby 2023


 
spolkový kancléř
Karl Nehammer
(EPPÖVP)

 

Republika Slovinsko
(0,47 % populace EU)

člen od 20200313a13. března 2020
premiér Slovinska 2004–2008, 2012–2013



volby 2022


 
předseda vlády
Janez Janša
(EPPSDS)

 

Rumunsko
(4,31 % populace EU)

člen od 20141221a21. prosince 2014

volby 2014, 2019
plánované 2024


 
prezident
Klaus Iohannis
(EPPNez.[p. 2])

 

Řecká republika
(2,39 % populace EU)

člen od 20190708a8. července 2019

volby 2019
plánované 2023


 
předseda vlády
Kyriakos Mitsotakis
(EPPND)

 

Slovenská republika
(1,22 % populace EU)

člen od 20210401a1. dubna 2021

volby 2020
plánované 2024


 
předseda vlády
Eduard Heger
(EPPOĽaNO)

 

Španělské království
(10,56 % populace EU)

člen od 20180602a2. června 2018

volby IV/2019, XI/2019
plánované 2023


 
předseda vlády
Pedro Sánchez
(PESPSOE)

 

Švédské království
(2,30 % populace EU)

členka od 20211130a30. listopadu 2021

plánované volby 2022


 
předsedkyně vlády
Magdalena Anderssonová
(PESSAP)




Evropská politická strana členové % populace členové podle států státy dle stran
Evropská lidová strana/skupina EPP 8 11,90 %   AUT, CRO, CYP, GRE, LAT, ROM, SLO, SVK
Strana evropských socialistů (PES) 7 36,34 % DEN, ESP, FIN, GER, MAL, POR, SWE
Obnova Evropy (ALDE, EDP, LREM) 6 37,98 % BEL, EST, FRA, IRE, LUX, NED
Nezávislí 4 2,97 % BUL, HUN, ITA, LIT
Strana evropských konzervativců a reformistů (ECRP) 2 10,82 % CZE, POL
   Celkem 27 100 %
Účastníci zasedání bez členství v Evropské radě
Předsedkyně Evropského parlamentu Vysoký představitel Unie

 

Evropská unie

zvolena 20220118a18. ledna 2022

volby 2019
plánované 2024


 
předsedkyně Evropského parlamentu
Roberta Metsolaová
(EPP)
 

Evropská unie

zvolen 20191201a1. prosince 2019

volby 2019
plánované 2024


 
vysoký představitel Unie
Josep Borrell
(PES)

Časová osa účastníků zasedáníEditovat

Gitanas NausėdaDalia GrybauskaitėValdas AdamkusMario DraghiGiuseppe ConteMario MontiLamberto DiniCarlo Azeglio CiampiGiovanni SpadoliniGordon BajnaiPéter MedgyessyVassiliki Thanou-ChristophilouPanagiotis PikrammenosLucas PapademosXenophon ZolotasIoannis GrivasJan FischerJiří RusnokTihomir OreškovićGeorgi BliznaškiPlamen OrešarskiMarin RajkovBrigitte BierleinováJürgen TrumpfIndulis EmsisAlexis TsiprasAlexis TsiprasDemetris ChristofiasBoris JohnsonTheresa MayDavid CameronMateusz MorawieckiBeata SzydłováJarosław KaczyńskiKazimierz MarcinkiewiczPetr NečasMirek TopolánekHenry PlumbFrançois-Xavier OrtoliMarjan ŠarecMiro CerarAlenka BratušekováAnton RopMark RutteXavier BettelGaston Egmond ThornArtūras PaulauskasIvars GodmanisMicheál MartinBrian CowenBertie AhernAlbert ReynoldsCharles HaugheyCharles HaugheyCharles HaugheyJack LynchEmmanuel MacronJuha SipiläMari KiviniemiováMatti VanhaneniAnneli JäätteenmäkiováEsko AhoKaja KallasováJüri RatasTaavi RõivasAndrus AnsipLars Løkke RasmussenLars Løkke RasmussenAnders Fogh RasmussenAndrej BabišOgnjan GerdžikovAlexander De CrooSophie WilmèsováCharles MichelGuy VerhofstadtPat CoxSimone VeilRomano ProdiGaston ThornCharles MichelGordon BrownTony BlairJames CallaghanHarold WilsonStefan LöfvenGöran PerssonIngvar CarlssonPedro SánchezJosé Luis Rodríguez ZapateroFelipe GonzálezBorut PahorPeter PellegriniRobert FicoRobert FicoAntónio CostaJosé SócratesAntónio GuterresMarek BelkaLeszek MillerWim KokJoop den UylRobert AbelaJoseph MuscatPaolo GentiloniMatteo RenziEnrico LettaRomano ProdiGiuliano AmatoMassimo D'AlemaRomano ProdiGiuliano AmatoBettino CraxiFerenc GyurcsányGeorge PapandreouKonstantinos SimitisAndreas PapandreouAndreas PapandreouGerhard SchröderHelmut SchmidtFrançois HollandeFrançois MitterrandSanna MarinováAntti RinnePaavo LipponenMette FrederiksenováHelle Thorningová-SchmidtováPoul Nyrup RasmussenAnker JørgensenBohuslav SobotkaJiří ParoubekStanislav GrossVladimír ŠpidlaTassos PapadopoulosZoran MilanovićSergej StaniševElio Di RupoChristian KernWerner FaymannAlfred GusenbauerViktor KlimaFranz VranitzkyDavid SassoliMartin SchulzJosep BorrellKlaus HänschEnrique Barón CrespoPiet DankertGeorges SpénaleJosep BorrellFederica MogheriniováCatherine AshtonováJavier SolanaManuel MarínJacques DelorsRoy JenkinsJohn MajorMargaret ThatcherováFredrik ReinfeldtMariano RajoyJosé María AznarJanez JanšaJanez JanšaJanez JanšaIgor MatovičIveta RadičováMikuláš DzurindaKlaus IohannisTraian BăsescuPedro Passos CoelhoPedro Santana LopesJosé Manuel BarrosoAníbal Cavaco SilvaEwa KopaczováDonald TuskJan Peter BalkenendeRuud LubbersDries van AgtLawrence GonziJean-Claude JunckerJacques Louis SanterPierre WernerKrišjānis KariņšMāris KučinskisLaimdota StraujumaValdis DombrovskisAigars KalvītisSilvio BerlusconiSilvio BerlusconiSilvio BerlusconiGiulio AndreottiCiriaco De MitaGiovanni GoriaAmintore FanfaniAmintore FanfaniArnaldo ForlaniFrancesco CossigaGiulio AndreottiAldo MoroLeo VaradkarEnda KennyJohn BrutonGarret FitzGeraldGarret FitzGeraldLiam CosgraveViktor OrbánKyriakos MitsotakisAntonis SamarasKostas KaramanlisKonstantinos MitsotakisTzannis TzannetakisGeorgios RallisAngela MerkelováHelmut KohlNicolas SarkozyJacques ChiracValéry Giscard d'EstaingAlexander StubbJyrki KatainenJuhan PartsPoul SchlüterNicos AnastasiadesAndrej PlenkovićBojko BorisovBojko BorisovBojko BorisovYves LetermeHerman Van RompuyYves LetermeJean-Luc DehaeneWilfried MartensMark EyskensWilfried MartensPaul Vanden BoeynantsLeo TindemansSebastian KurzHartwig LögerSebastian KurzReinhold MitterlehnerWolfgang SchüsselAntonio TajaniJerzy BuzekHans-Gert PötteringNicole FontaineováJosé María Gil-RoblesEgon KlepschPierre PflimlinEmilio ColomboUrsula von der LeyenováJean-Claude JunckerJosé Manuel BarrosoJacques SanterDonald TuskHerman Van RompuySpojené královstvíŠvédskoŠpanělskoSlovinskoSlovenskoRumunskoPortugalskoPolskoNizozemskoMaltaLucemburskoLitvaLotyšskoItálieIrskoMaďarskoŘeckoNěmeckoFrancieFinskoEstonskoDánskoČeskoKyprChorvatskoBulharskoBelgieRakouskoPředseda Evropského parlamentuVysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politikuPředseda Evropské komisePředseda Evropské rady

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podíly populace členských států EU jsou využívány k nejčastějšímu mechanizmu hlasování Rady v podobě kvalifikované většiny. Pro přijetí návrhu kvalifikovanou většinou je třeba souhlasu 55 % členských států a států zastupujících nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU. Hodnoty podílů populací jednotlivých států vycházejí z dokumentu Rady COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure.[2]
  2. Klaus Iohannis je bývalý předseda Národně liberální strany, která jej podporovala v prezidentských volbách. Dle ústavy nemůže být prezident členem politické strany. Před prezidentskou přísahou tak odstoupil z pozice předsedy a vzdal se členství.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Council na anglické Wikipedii.

  1. VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 14. Instituce Evropské unie, s. 481–482. 
  2. CCOUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure [online]. Official Journal of the European Union (eur-lex.europa.eu), 2017-12-29 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 12–13.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 76–79.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat