Předseda vlády Nizozemska
Předseda vlády Nizozemska (nizozemsky: Minister-president van Nederland) je hlavou výkonné moci nizozemské vlády.[2] Předseda vlády je předsedou Rady ministrů a svou politiku koordinuje se svým kabinetem. Současným úřadujícím předsedou vlády je Mark Rutte, který po podání demise dne 15. ledna 2021 slouží v demisi.[3]
| Předseda vlády Nizozemska | |
|---|---|
| Minister-president van Nederland | |
 | |
.jpg) | |
| Úřadující Mark Rutte od 14. října 2010 | |
| Oslovení | Excelence |
| Sídlo | Catshuis |
| První ve funkci | Gerrit Schimmelpenninck |
| Vytvoření | 25. března 1848 |
| Plat | 186 414 € ročně[1] |
| Webová stránka | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Postupně se předseda vlády stal oficiální funkcí vládního vůdce, kterou převzal politický vůdce největší strany. Od roku 1848 je role prvního ministra relevantní. V uvedeném roce byla ústava Nizozemska pozměněna tak, aby ministři odpovídali parlamentu a již nebyli odpovědni králi, který působil jako hlava kabinetu. Do roku 1901 se pozice předsedy Rady ministrů oficiálně střídala mezi ministry. V letech 1901 až 1945 se pozice formálně stále střídala, ale prominentní politici si mohli nárokovat rotační období čtyř let.
V roce 1937 bylo zavedeno samostatné ministerstvo pro všeobecné záležitosti, které bylo neformálně spojeno s předsedou vlády. Barend Biesheuvel (1971–1973) byl posledním předsedou vlády, který nebyl politickým vůdcem největší strany v kabinetu; jeho byla ve skutečnosti třetí největší. V roce 1983 byla funkce předsedy vlády stanovena ústavou.
Postavení předsedy vlády bylo vynuceno vytvořením Evropské rady. V listopadu 2006 byl změněn jednací řád Rady ministrů, aby umožnil předsedovi vlády zařadit jakýkoli bod na pořad jednání rady a nečekat na převzetí iniciativy ministra.
Role editovat
Přestože je předseda vlády přední nizozemskou politickou osobností a hlavou de facto nejvyššího úřadu, nejsou tak silní jako britský předseda vlády a německý kancléř. Je to hlavně proto, že historicky byli všichni nizozemští ministři odpovědní panovníkovi; ministři se střídali, aby obsadili místo předsedy vlády, a v roli měli jen malou, pokud vůbec nějakou kontrolu nad ostatními ministry. Role předsedy vlády nabyla na důležitosti, když se ministři stali odpovědnými parlamentu, a pozice se stala většinou vyhrazena vůdci největší politické strany ve Sněmovně reprezentantů. Přesto, že pozice má omezené pravomoci ve srovnání s ekvivalentem v ostatních sousedních parlamentních demokraciích, je role předsedy vlády popsána jako primus inter pares („první mezi rovnými“).
Po ústavní revizi z roku 1983 byla v nizozemské ústavě poprvé formalizována pozice předsedy vlády. Podle nizozemské ústavy vládu tvoří král a ministři. Ústava stanovuje, že předseda vlády předsedá Radě ministrů (článek 45) a je jmenován královským dekretem (článek 43). Královský dekret o jmenování ostatních ministrů musí být podepsán předsedou vlády (článek 48). Král se již neúčastní zasedání Rady ministrů.
Předseda vlády předsedá týdenním zasedáním Rady ministrů a má pravomoc stanovit agendu těchto setkání. Předseda vlády je také ministr pro všeobecné záležitosti (Ministr van Algemene Zaken) a hraje důležitou roli při koordinaci politiky a odpovídá za vládní informační službu (nizozemsky: Rijksvoorlichtingsdienst). Předseda vlády je také odpovědný za královský dům a má týdenní setkání s králem ohledně vládní politiky. Premiér neformálně funguje jako „tvář“ kabinetu pro veřejnost. Po pátečních jednáních kabinetu pořádá předseda vlády tiskovou konferenci o rozhodnutích kabinetu a aktuálních záležitostech. Předseda vlády má také některé funkce v mezinárodních záležitostech, každých šest měsíců se účastní zasedání Evropské rady a udržuje dvoustranné kontakty. Kanceláří předsedy vlády je věž ve tvaru šestiúhelníku s názvem „Malá věž“ (Torentje) v Binnenhofu v Haagu. Oficiální rezidence (která se používá pouze pro úřední funkce) je Catshuis; posledním předsedou vlády, který žil v Catshuis, byl Dries van Agt. Úřadující Mark Rutte žije v bytě v centru Haagu. Premiér nemá žádnou ochranku.[4]
Přestože je předseda vlády téměř vždy politickým vůdcem své strany a členem Sněmovny reprezentantů, je povinen vzdát se svého mandátu po celou dobu svého funkčního období, protože nizozemští ministři nesmí být členy parlamentu.
Jmenování editovat
Nizozemský volební systém téměř znemožňuje, aby jedna strana získala naprostou většinu ve Sněmovně reprezentantů; žádná strana tak od roku 1900 neučinila. Nizozemské vlády jsou tedy vždy koalice mezi dvěma nebo více stranami. Po každých volbách sněmovna jmenuje „zvěda“, který hledá, jak interpretovat výsledky voleb. Na základě této rady jmenuje sněmovna informátora, který kontroluje budoucí koalice a vede jednání mezi potenciálními partnery. Pokud bude sněmovna úspěšná, jmenuje formátora, který uzavře rozhovory mezi členy budoucí koalice. Formátor je téměř vždy vůdcem největší strany v budoucí koalici, a tedy de facto nominovaný předseda vlády. Před rokem 2012 měl monarcha na těchto jednáních značnou roli, ale reformy v roce 2012 do značné míry eliminovaly královský vliv na tento proces.
Obvykle trvá několik měsíců vyjednávání, než je formátor připraven přijmout formální královské pozvání k sestavení vlády. Panovník poté jmenuje ministry a státní tajemníky (mladší ministry), kteří poté rezignují na svá místa ve sněmovně.
Ministr z menší koaliční strany se obvykle stává místopředsedou vlády Nizozemska. Pokud je v koalici třetí nebo čtvrtá strana, má každá právo jmenovat jednoho ze svých ministrů druhým a třetím místopředsedou vlády.[5]
Místopředsedové vlády editovat
Král jmenuje místopředsedy vlády. Všichni menší partneři v koalici obvykle dostávají jednoho místopředsedu vlády; jsou řazeni podle velikosti příslušných stran. Pokud není přítomen předseda vlády, předsedá schůzi vlády. V současném čtvrtém Rutteho kabinetu těmto schůzím předsedá Sigrid Kaagová jako první místopředsedkyně vlády Nizozemska, přičemž dalšími místopředsedkyněmi jsou Karien van Gennipová a Carola Schoutenová. Nejstarší člen kabinetu předsedá schůzi, když chybí předseda vlády a všichni místopředsedové.
Nizozemské království editovat
Předseda vlády je také předsedou Rady ministrů Nizozemského království, a proto se také zabývá záležitostmi, které se dotýkají ostatních zemí v království; Aruby, Curaçaa a Sint Maartenu. Nezávislé kabinety Aruby, Curaçaa a Sint Maartenu mají také své vlastní ministerské předsedy: Evelyn Wever-Croes (předsedkyně vlády Aruby), Gilmar Pisas (předseda vlády Curaçaa) a Silveria Jacobs (předsedkyně vlády Sint Maartenu). Rada ministrů Nizozemského království zahrnuje zplnomocněného ministra z ostatních zemí království. Ti nejsou zahrnuti ve vládě Království.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prime Minister of the Netherlands na anglické Wikipedii.
- ↑ Salaris minister, staatssecretaris en bestuurders provincies en gemeenten [online]. Rijksoverheid, 7 July 2014. Dostupné online.
- ↑ Minister-president. www.parlement.com [online]. [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Dutch PM Mark Rutte and his entire cabinet quits over welfare scandal. Hindustan Times [online]. 2021-01-17 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DPG Media Privacy Gate. myprivacy.dpgmedia.nl [online]. [cit. 2021-05-09]. Dostupné online.
- ↑ (In)formateur en kabinetsformatie - Parlement & Politiek. web.archive.org [online]. 2016-04-02 [cit. 2021-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-02.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu premiér Nizozemska na Wikimedia Commons
