Excelence

Excelence (z lat. excellentia – převaha, priorita, lahodnost[1]) je čestný titul užívaný pro některé vyšší státní úředníky, členy královských rodin a církevní představitele.

Jeho Excelence J. Adams, II. prezident Spojených států amerických (tištěná kresba)

Užití tituluEditovat

Titul Excelence se používá při oficiálním společenském styk pro hlavy státu, premiéry, velvyslance, ministry zahraničních věcí, případně též pro arcibiskupy a biskupy.[2][3] U církevních představitelů se však častěji setkáváme s užitím titulu Eminence určeného kardinálům a velmistru řádu Maltézských rytířů.

Titul by měl být napsán velkými písmeny s přidáním "Vaše" nebo "Jeho" před titulem. Vzor: Vaše Excelence XY nebo Jeho Excelence XY. Vynechání zájmena je obecně považováno za důvěrnější formu oslovení a se zřetelem na to, by mělo být i používáno.[4]

Vývoj církevního užíváníEditovat

 
Jeho Excelence A. Schneider, pomocný biskup astanský v biskupském chórovém oděvu

V důsledku dekretu Sanctissimus z 31. prosince 1930[5] Kongregace pro ritus (lat. Congregatio pro sacri ritibus et caeremoniis) Svatého stolce byl katolickým biskupům udělen titul „Nejdůstojnější Excelence“ (lat. Excellentia Reverendissima). V následujících letech po skončení první světové války titul Excelence, který náležel vyslancům, byl již udílen apoštolským nunciům, kteří byli biskupy. Adjektivum „Reverendissima“ byl používán k odlišení církevního titulu „Excellence“, od titulu udělovaného civilními orgány.

Instrukce Ut sive sollicite Státního sekretariátu Svatého stolce z 31. března 1969, označila adjektivum „Reverendissima“ za volitelné (fakultativní), a potvrdila užívání „Excelence“ pro biskupy, pro děkana Tribunálu Římské roty, pro sekretáře Nejvyššího soudu apoštolské signatury a vicecamerlenga.[6]

Podle dopisu dekretu Sanctissimus z 31. prosince 1930 byl titul „Nejdůstojnější Excelence“ určen také patriarchům, ale v praxi Svatý stolec se na ně nadále obracel s oslovením „Blaženosti“ (lat. Beatitudine), které bylo formálně schváleno motem proprio Cleri sanctitati z 2. června 1957.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ekscelencja na polské Wikipedii a Eccellenza (titolo) na italské Wikipedii.

  1. ↑ Tytułowanie, przedstawianie i korespondencja w Kościele (polsky)
  2. ↑ Maciej Malinowski: Ekscelencja, eminencja, magnificencja (polsky)
  3. ↑ Ekscelencja (polsky)
  4. ↑ ekscelencja (polsky)
  5. ↑ Dekret Sanctissimus, AAS 23 (1931), S. 22. (latinsky)
  6. ↑ Instrukce Ut sive sollicite, AAS 61 (1969), S. 334. (latinsky)
  7. ↑ Motu proprio Cleri sanctitati can. 283, § 1, n. 10, AAS 49 (1957), S. 443. (latinsky)

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Excelence&oldid=19158804“