Předseda vlády Spojeného království

předseda britské vlády

Předseda vlády Spojeného království (anglicky Prime Minister of the United Kingdom) je hlavou vlády Spojeného království. Předseda vlády radí panovníkovi při výkonu většiny královských výsad, předsedá vládě a jmenuje její ministry. Vzhledem k tomu, že moderní předsedové vlád zastávají svůj úřad na základě schopnosti získat důvěru Dolní sněmovny, zasedají jako členové parlamentu.

Předseda vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska
Prime Minister of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Úřadující
Keir Starmer

od 5. července 2024

OsloveníThe Right Honourable
Jeho Excelence (diplomatické)
SídloDowning Street 10
Chequers (venkovské)
JmenujePanovník
PředchůdceRishi Sunak
První ve funkciRobert Walpole
Vytvoření4. dubna 1721
Plat157 372 liber ročně[1]
(včetně platu poslance 81 932 liber)[2]
Webová stránkaOficiální stránky

Seznam předsedů vlády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Funkce předsedy vlády není stanovena žádným zákonem ani ústavním dokumentem, ale existuje pouze na základě dlouhodobě zavedené konvence, podle níž vládnoucí panovník jmenuje předsedou vlády osobu, která má největší šanci získat důvěru Dolní sněmovny;[3] touto osobou je obvykle předseda politické strany nebo koalice stran, která má v této komoře největší počet křesel.

Předseda vlády je ex officio také prvním Lordem státní pokladny, ministrem pro veřejnou službu a ministrem odpovědným za národní bezpečnost.[4] Z titulu funkce prvního Lorda státní pokladny jsou předsedovi vlády přiznána některá privilegia, jako je například rezidence na Downing Street 10. V roce 2019 byl zřízen úřad ministra pro Unii; Boris Johnson se stal prvním předsedou vlády, který zastával tento úřad.[5]

V celé historii zastávaly tento úřad pouze tři ženy: Margaret Thatcherová v letech 1979–1990, Theresa Mayová v letech 2016–2019 a Liz Trussová v roce 2022.

Postavení

editovat

Pozice předsedy vlády není, vzhledem k faktu neexistence psaného ústavního textu, nikde zakotvena a do současné podoby byla upravena až Reformním zákonem z roku 1832. V roce 2014 byl projednáván návrh zákona, který měl postavení premiéra kodifikovat, nicméně nebyl přijat. Moc předsedy není odvozena od moci královské, ale od lidu, neboť od něj získal ve volbách důvěru jakožto vůdce nejsilnější strany. Předseda vlády svolává a řídí jednání kabinetu a je právě na něm, jaký styl jednání si zvolí, tedy zda rozhodne sám jako Margaret Thatcherová, nebo vyslechne všechny a snaží se najít kompromis, jako její následovník John Major. Tím udává základní směr ekonomické, zahraniční i obranné politiky země a právě jeho jednání je předmětem pravidelných středečních interpelací, kde se na půdě Dolní sněmovny odpovídá na dotazy poslanců britského parlamentu. Svou politiku premiér vždy konzultuje s panovníkem, kterého má povinnost o vývoji politiky informovat. Předseda vlády také zastupuje celý orgán v médiích, kde prezentuje a obhajuje vládní politiku. Vedle vystupování ve sdělovacích prostředcích jménem vlády a kabinetu je stejně tak důležité zastupování Velké Británie na mezinárodním poli a v zahraničně-politických otázkách, jež náleží právě jemu. Do oblasti těchto povinností premiéra patří například i pravidelná setkání ministerských předsedů zemí Commonwealthu. Důležitou pravomocí prvního ministra je ve vztahu k domácí politické scéně fakt, že rozhodování o konání voleb vychází zcela z jeho iniciativy a omezen je pouze maximálně pětiletým obdobím mezi dvěma po sobě následujícími volbami. To mu dává do rukou možnost hrát jakousi strategickou hru a možnost rozpustit Dolní sněmovnu a vypsat nové volby v době, kdy má například výborné preference, nebo naopak, když má v posledním roce volebního období problémy s prosazováním vládních zákonů, jež jsou v parlamentu úmyslně pozdržovány, aby nedošlo k jejich přijetí. Vedle těchto pravomocí a povinností ještě jmenuje velvyslance a vyšší státní úředníky, doporučuje jmenování do vyšších funkcí v anglikánské církvi, justici a podobně.[6]

Mezinárodní role

editovat

Jedním z úkolů předsedy vlády je reprezentovat Spojené království ve vnitřních vztazích i navenek,[7] například na každoročním summitu G7. Předseda vlády podniká mnoho zahraničních cest. Podle Guse O'Donnella se počet zahraničních návštěv předsedy vlády zvýšil.[8]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prime Minister of the United Kingdom na anglické Wikipedii.

  1. Salaries of Members of His Majesty's Government – Financial Year 2021–22. assets.publishing.service.gov.uk [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  2. Pay and expenses for MPs. www.parliament.uk [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  3. The Cabinet Manual. S. 14. www.gov.uk [online]. 2010-12-14 [cit. 2023-03-23]. S. 14. Dostupné online. 
  4. The Cabinet Manual. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2011. Dostupné online. S. 22. 
  5. Minister for the Union. www.gov.uk [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  6. VAŠÍČKOVÁ, Lenka. Postavení premiéra ve Velké Británii, v Německu a České republice. Praha, 2009 [cit. 2024-11-07]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova - Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D.. Dostupné online.
  7. Power and decision-making in the UK. BBC [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  8. BLICK, Andrew; JONES, George. The power of the Prime Minister. health-equity.pitt.edu [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Literatura

editovat
  • DENVER, David; GARNETT, Mark. The Popularity of British Prime Ministers. S. 57–73. British Journal of Politics and International Relations [online]. S. 57–73. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1467-856X.2011.00466.x. 
  • KAARBO, Juliet; HERMANN, Margaret G. Leadership styles of prime ministers: How individual differences affect the foreign policymaking process. S. 243–263. Leadership Quarterly [online]. S. 243–263. Dostupné online. DOI 10.1016/S1048-9843(98)90029-7. 
  • SELDON, Anthony; MEAKIN, Jonathan; THOMS, Illias. The Impossible Office? The History of the British Prime Minister. [s.l.]: Cambridge University Press, 2021. ISBN 9781316515327. 
  • STRANGIO, Paul; HART, Paul 't; WALTER, James. Understanding Prime-Ministerial Performance: Comparative Perspectives. [s.l.]: Oxford University Press, 2013. ISBN 9780199666423. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat