Wikipedie

Commonwealth

sdružení království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých kolonií

Commonwealth ([ˈkɒmənˌwelθ]; celým označením Commonwealth of Nations, v českém překladu Společenství národů) je volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých dominií a kolonií. Do roku 1931 nesl Commonwealth označení Britské impérium, v letech 1931–1947 pak Britské společenství národů. Dnes bývají tyto termíny zaměňovány a zejména označení Commonwealth se používá zpětně na celou dobu existence tohoto společenství. Jeho formální hlavou je britský panovník, v současnosti Karel III. (to, že se funkce ujme po smrti Alžběty II., bylo oznámeno už v dubnu 2018[1]).

Společenství národů
Commonwealth of Nations
Členské státy Commonwealthu
Členské státy Commonwealthu
PředchůdceBritské impériumBritské impérium Britské impérium
Vznik11. prosince 1931
Typspolek 56 států
SídloMarlborough House, Spojené království
Souřadnice51°30′18″ s. š., 0°8′9″ z. d.
Úřední jazykangličtina
HlavaKarel III.
Oficiální webthecommonwealth.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Britské impérium editovat

Koncem 19. století za vlády britské královny Viktorie se dostalo Britské impérium do fáze svého největšího územního i mocenského rozmachu. Kromě mateřské země (tehdy Spojeného království Velké Británie a Irska) zaujímala tato říše obrovská zámořská území, jako především:

Po skončení první světové války se dostala do správy Britského impéria také mandátní území, jež byla před válkou německými koloniemi. Již před touto válkou však započaly změny v soustavě společenství vzhledem k vzniku statutu dominií u některých dřívějších kolonií.

Commonwealth of Nations editovat

Po druhé světové válce začal celosvětový proces dekolonizace a s tím související rozpad Commonwealthu. Do 60. let 20. století získala samostatnost většina bývalých britských kolonií, tyto samostatné země ale povětšinou zůstaly členy společenství i nadále.

Dnes je členem Commonwealthu 56 samostatných zemí a dále závislá území a teritoria pod správou Spojeného království, Austrálie a Nového Zélandu. V celém Commonwealthu žije přibližně 2,2 miliardy obyvatel. Hlavním úřadem společenství je Sekretariát Commonwealthu (Commonwealth Secretariat) se sídlem v Londýně.

Commonwealth realms editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Commonwealth realm.

Kromě Spojeného království je britský panovník v dalších 14 státech respektován jako hlava státu (za hlavu Commonwealthu je uznáván všemi jeho členy). V některých těchto zemích je britský panovník uznáván jako takový, tedy britský král resp. královna, v několika málo případech však nese navíc i titul krále té země, jako např. v Austrálii nebo v Kanadě (např. His Majesty King Charles III, King of Australia). Tyto země bývají označovány také jako Commonwealth realms ([relmz]; pl.).

Členské země Commonwealthu editovat

Současné členské země Commonwealthu jsou uvedeny v následující tabulce (seřazeno podle světadílů a podle roku, kdy země po získání své samostatnosti přistoupily ke společenství). V tabulce jsou uvedena dnešní jména 56 států (případná historická jména viz výše nebo v článcích k jednotlivým zemím).

Členské země Commonwealthu podle světadílů
Evropa Austrálie a Oceánie Afrika
Spojené království  Spojené království (1931) Austrálie  Austrálie (1931) Jižní Afrika  Jižní Afrika (1931)
Kypr  Kypr (1961) Nový Zéland  Nový Zéland (1931) Ghana  Ghana (1957)
Malta  Malta (1964) Samoa  Samoa (1970) Nigérie  Nigérie (1960)
Severní a Střední Amerika Tonga  Tonga (1970) Sierra Leone  Sierra Leone (1961)
Kanada  Kanada (1931) Papua Nová Guinea  Papua Nová Guinea (1975) Tanzanie  Tanzanie (1961)
Jamajka  Jamajka (1962) Šalomounovy ostrovy  Šalomounovy ostrovy (1978) Uganda  Uganda (1962)
Trinidad a Tobago  Trinidad a Tobago (1962) Tuvalu  Tuvalu (1978) Keňa  Keňa (1963)
Barbados  Barbados (1966) Kiribati  Kiribati (1979) Malawi  Malawi (1964)
Bahamy  Bahamy (1973) Vanuatu  Vanuatu (1980) Zambie  Zambie (1964)
Grenada  Grenada (1974) Nauru  Nauru (1999) Botswana  Botswana (1966)
Dominika  Dominika (1978) Fidži  Fidži (1970) Lesotho  Lesotho (1966)
Svatá Lucie  Svatá Lucie (1979) Asie Mauricius  Mauricius (1968)
Svatý Vincenc a Grenadiny  Svatý Vincenc a Grenadiny (1979) Indie  Indie (1947) Svazijsko  Svazijsko (1968)
Antigua a Barbuda  Antigua a Barbuda (1981) Pákistán  Pákistán (1947) Seychely  Seychely (1976)
Belize  Belize (1981) Srí Lanka  Srí Lanka (1948) Namibie  Namibie (1990)
Svatý Kryštof a Nevis  Svatý Kryštof a Nevis (1983) Malajsie  Malajsie (1957) Mosambik  Mosambik (1995)
Jižní Amerika Singapur  Singapur (1965) Kamerun  Kamerun (1995)
Guyana  Guyana (1966) Bangladéš  Bangladéš (1972) Rwanda  Rwanda (2009[2])
  Brunej  Brunej (1984) Gambie  Gambie (1965, opětovně 2018)
  Maledivy  Maledivy (1985, opětovně 2020) Gabon  Gabon (2022)
    Togo  Togo (2022)

Poznámky k členství ve společenství editovat

Složení Commonwealthu se mění, některé státy vystupují, některé přistupují, některé se vrací, některým bylo pozastaveno členství a některým vráceno. Kromě toho některá území jsou členy společenství nepřímo, svou závislostí na členech společenství. Výchozí stav, že členy se staly britské kolonie, také není jednoznačný – některé kolonie po získání samostatnosti do společenství nevstoupily, některé již členy nejsou. Některé členské státy britskými koloniemi ani nikdy nebyly.

  • Mimo zde uvedené země jsou nepřímo členy Commonwealthu i závislá území Velké Británie (britské korunní kolonie), závislá území Austrálie a Nového Zélandu (teritoria), zvláštní status (asociovaného resp. přidruženého členství) mají i Cookovy ostrovy a ostrov Niue (svaz s Novým Zélandem).
  • Některé země své členství přechodně přerušily vystoupením ze společenství: Pákistán (1972–1989), Fidži (1987–1997) a Jihoafrická republika (1961–1994).
  • Gambie ze Společenství vystoupila roku 2013 za vlády prezidenta Jammeha, znovu byla přijata v únoru 2018 na žádost nového prezidenta Barrowa.[3] Maledivy jej opustily v roce 2016, zpět byly přijaty o čtyři roky později.
  • Členství bylo přechodně suspendováno u Fidži (2000–2001 a po vojenském převratu v letech 2006–2014), u Pákistánu (1999–2004, 2007–2008), u Nigérie (1995–1999) a Zimbabwe (od roku 2002 do vystoupení v roce 2003).
  • Společenství opustily např. následující země: Irsko (1949), Zimbabwe (2003), Gambie (2013)[4] a také Nový Foundland (přidružením ke Kanadě roku 1949).
  • Některé britské kolonie se po vyhlášení samostatnosti nestaly členy Společenství (mezi ty patří skupina států tvořících dnes USA nebo např. Barma, dnešní Myanmar).
  • Některá území dříve závislá na Velké Británii, jako např. Egypt, Izrael (dříve mandátní území Palestina), Irák a Jordánsko, nebyla nikdy součástí Commonwealthu, ale pouze britským protektorátem nebo mandátním územím.
  • Mosambik, Rwanda a Gabon jsou členy, které nikdy formálně nebyly britskou kolonií (Mosambik byl portugalskou kolonií, Gabon francouzskou).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Prince Charles to succeed Queen as head of the Commonwealth | DW | 20.04.2018. DW.COM [online]. [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Reuters; mil; ČTK. Britský Commonwealth se rozšířil, 54. členskou zemí je Rwanda. Zahraniční. iHNed.cz [online]. Economia, a.s., 29. listopad 2009 [cit. 2018-07-21]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  3. ↑ Gambie se opět stala členem Commonwealthu. Hospodářské noviny. 9. únor 2018, čís. 29, s. 9. Článek na webu dostupný pro předplatitele. Dostupné online. ISSN 1211-2119. 
  4. ↑ FREEMAN, Colin. Gambia Leaves Commonwealth. World news. The Daily Telegraph. Telegraph Media Group Ltd., 3. říjen 2013. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Commonwealth&oldid=23605724“