Šalomounovy ostrovy

ostrovní stát v Oceánii
Tento článek pojednává o suverénním státě Šalomounovy ostrovy. Možná hledáte: souostroví Šalomounovy ostrovy (geografická jednotka).
Možná hledáte: Šalomounův atol v Indickém oceánu.

Šalomounovy ostrovy či Šalamounovy ostrovy (anglicky zvuk Solomon Islands [ˈsɑləmən ˈaɪləndz]) jsou suverénní ostrovní stát, skládající se z šesti hlavních velkých ostrovů a více než 900 menších. Leží v Oceánii východně od Papuy Nové Guiney a severozápadně od Vanuatu. Rozloha souše činí 28 446 kilometrů čtverečních.[2] Hlavní město, Honiara, se nachází na ostrově Guadalcanal. Název státu pochází ze stejnojmenného souostroví, zahrnujícího i ostrovy Bougainville a Buka (část Papuy Nové Guiney), do nějž se však neřadí ostrovy Rennell a Bellona a souostroví Santa Cruz. Celá tato oblast je součástí Melanésie, jedné z hlavních částí Oceánie.

Šalomounovy ostrovy
Solomon Islands
vlajka Šalomounových ostrovů
vlajka
znak Šalomounových ostrovů
znak
Hymna
God Save Our Solomon Islands
Geografie

Poloha Šalomounových ostrovů
Poloha Šalomounových ostrovů

Hlavní městoHoniara
Rozloha28 446 km² (139. na světě)
z toho 7,5 % vodní plochy
Nejvyšší bodMount Popomanaseu (2 335 m n. m.)
Časové pásmo+11
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel642 000 (167. na světě,  2015)
Hustota zalidnění21,5 ob. / km² (194. na světě)
HDI 0,530 (nízký) (143. na světě, 2013)
Jazykangličtina (úřední), pidginská angličtina, melanéština, polynéština
NáboženstvíKřesťanství 95 % – anglikáni 34 %, katolíci 19 %, Ev. církev jižních moří 17 %
Státní útvar
Státní zřízeníkonstituční monarchie
Vznik7. července 1978 (nezávislost na Velké Británii)
Královnakrálovna Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Davidem Vunagim
Předseda vládyManasseh Sogavare
Měnadolar Šalomounových ostrovů (SBD)
HDP/obyv. (PPP)2 201[1] USD (160. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1090 SLB SB
MPZSOL
Telefonní předvolba+677
Národní TLD.sb
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Ostrovy byly obývané lidmi po tisíce let, první evropský kontakt učinil španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira v roce 1568. Ten dal ostrovům jejich dnešní název. Spojené království Velké Británie a Irska projevilo zájem o souostroví Šalomounových ostrovů v červnu 1893, kdy kapitán Gibson R.N.HMS Curacoa vyhlásil jižní Šalomounovy ostrovy za britský protektorát. Během druhé světové války proběhly na Šalomounových ostrovech (1942–1945) těžké boje mezi Spojenými státyJaponským císařstvím, například v bitvě o Guadalcanal.

Oficiální jméno tehdejšího britského zámořského území bylo v roce 1975 změněno z Britského protektorátu Šalomounových ostrovů na Šalomounovy ostrovy. Samospráva byla dosažena v roce 1976, nezávislost byla vyhlášena o dva roky později. Dnes jsou Šalomounovy ostrovy konstituční monarchií v rámci Commonwealthu. Královna Alžběta II. je zastoupena zvoleným guvernérem. Premiérem je Manasseh Sogavare.

EtymologieEditovat

Původ názvuEditovat

V roce 1568 byl španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira prvním Evropanem, který navštívil souostroví Šalomounových ostrovů. Pojmenoval je Islas Salomón („Šalomounovy ostrovy“) po bohatém biblickém králi Šalomounovi.[3][4] Domníval se, že se jedná o onu bájnou zemi, odkud Šalomoun vozil poklady a zlato, které mělo být použito na stavbu chrámu v Jeruzalémě.[5][6]

Během většiny období britské nadvlády bylo území oficiálně pojmenováno „Britský protektorát Šalomounových ostrovů“. Dne 22. června 1975 bylo území přejmenováno na „Šalomounovy ostrovy“. Když se Šalomounovy ostrovy staly nezávislými v roce 1978, zachovaly si tento název.

Český názevEditovat

V českých textech se název ostrovů vyskytuje ve dvou variantách: Šalomounovy i Šalamounovy ostrovy. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí ve Slovníku spisovné češtiny jako spisovné obě tyto varianty.[7]Internetové jazykové příručce je obsažena poznámka s odkazem na Standardizační příručku Jména států a jejich územních částí z roku 2009. Název „Šalomounovy ostrovy“ je podle ní závazný pro některé státní instituce. V neoficiální komunikaci nepovažují za chybnou ani frekventovanější podobu „Šalamounovy ostrovy“.[8] Český úřad zeměměřický a katastrální uvádí v příručce Jména států a jejich územních částí a v Indexu českých exonym jen název „Šalomounovy ostrovy“.[9]

HistorieEditovat

Předkoloniální historieEditovat

Ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 př. n. l. Papuánci. Australánci kolonizovali souostroví okolo 4000 př. n. l. V rozmezí 1200–800 př. n. l. přijeli na ostrovy Polynésané. Pro Evropu ostrovy objevil španělský mořeplavec Álvaro Mendaña de Neyra roku 1568, který plul z Peru.

Koloniální historieEditovat

V 18. a 19. století ostrovy kolonizovaly Velká Británie a Německé císařství, s nimiž začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brutální represe vůči místnímu obyvatelstvu. Roku 1885 byl nad severními ostrovy vyhlášen německý protektorát Německá Nová Guinea, v roce 1893 vyhlásili Britové nad jižními ostrovy souostroví Britský protektorát Šalomounovy ostrovy. K protektorátu byly postupně přidány okolní vzdálenější ostrovy. V roce 1900 přešly pod britskou správu některé z německých severních Šalomounových ostrovů, ostrovy Buka a Bougainville však zůstaly pod kontrolu Německa. Britský protektorát tak dostal zhruba hranice dnešního státu.

Druhá světová válkaEditovat

 
Japonský postup v jihozápadním Pacifiku, včetně obsazení Šalomounových ostrovů
 
Významné bitvy šalomounské kampaně 1942 - 1943

Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do Austrálie. Zemi obsadili Japonci a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z USA do Austrálie a Nového Zélandu. Spojenci znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna 1942 se Spojenci vylodili na ostrově Guadalcanal a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších bitev mezi japonskými a spojeneckými silami v Tichomoří. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února 1943 z ostrova vytlačeni. Byla to první pozemní bitva, ve které Spojenci porazili Japonce. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalomounovo souostroví směrem k Rabaulu. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války.

NezávislostEditovat

Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku 1948 začíná na Šalomounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce 1960 byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce 1974 byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní demokracii. Autonomie byla udělena v roce 1976 a v roce 1978 Šalomounovy ostrovy vyhlásily nezávislost. V roce 1980 se konaly první svobodné volby. Země se stala členem Commonwealthu.

SoučasnostEditovat

Od roku 1998 začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou území a země se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené Austrálií ukončily nepokoje v roce 2003. Napětí však v zemi trvá dál. V roce 2006 se konaly nové volby.

2. dubna 2007 zasáhlo Šalomounovy ostrovy zemětřesení, které zapříčinilo následnou vlnu tsunami. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech činily přes 50 lidí.

PolitikaEditovat

Mezinárodní vztahyEditovat

Šalomounovy ostrovy jsou členy Organizace spojených národů, Commonwealthu, Fóra tichomořských ostrovů, Komise pro jižní Tichomoří, Mezinárodního měnového fondu a dalších významných organizací.

Administrativní členěníEditovat

Pro místní správu je země rozdělena do deseti administrativních oblastí, z nichž devět jsou provincie spravované zvolenými provinčními shromážděními a desátou je hlavní město Honiara, spravované městskou radou Honiara.

# Provincie Hlavní město Hejtman Rozloha
[km²]
Počet obyvatel
sčítání lidu 1999
Počet obyvatel
na km² (2009)
Počet obyvatel
sčítání lidu 2009
1   Centrální provincie Tulagi Patrick Vasuni &0000000000000742.000000742 &0000000000021577.00000021 577 &0000000000000042.40000042,4 &0000000000026051.00000026 051
2   Choiseul Taro Island Jackson Kiloe &0000000000003532.0000003 532 &0000000000020008.00000020 008 &0000000000000006.9000006,9 &0000000000026371.00000026 371
3   Guadalcanal Honiara Anthony Veke &0000000000005391.0000005 391 &0000000000060275.00000060 275 &0000000000000017.50000017,5 &0000000000093613.00000093 613
4   Isabel Buala James Habu &0000000000004521.0000004 521 &0000000000020421.00000020 421 &0000000000000006.3000006,3 &0000000000026158.00000026 158
5   Makira-Ulawa Kirakira Stanley Siapu &0000000000003225.0000003 225 &0000000000031006.00000031 006 &0000000000000012.70000012,7 &0000000000040419.00000040 419
6   Malaita Auki Peter Ramohia &0000000000004410.0000004 410 &0000000000122620.000000122 620 &0000000000000032.60000032,6 &0000000000137596.000000137 596
7   Rennell a Bellona Tigoa George Tuhaika &0000000000001004.0000001 004 &0000000000002377.0000002 377 &0000000000000004.5000004,5 &0000000000003041.0000003 041
8   Temotu Lata Fr. Charles Brown Beu &0000000000000928.000000928 &0000000000018912.00000018 912 &0000000000000023.90000023,9 &0000000000021362.00000021 362
9   Západní provincie Gizo Wyne Maepio &0000000000005952.0000005 952 &0000000000062739.00000062 739 &0000000000000014.00000014,0 &0000000000076649.00000076 649
-   Teritorium hlavního města Honiara Mua (primátor) &0000000000000080.00000080 &0000000000049107.00000049 107 &0000000000002936.8000002 936,8 &0000000000064609.00000064 609
  Šalomounovy ostrovy Honiara - &0000000000029785.00000029 785 &0000000000409042.000000409 042 &0000000000000014.70000014,7 &0000000000515870.000000515 870

Přírodní poměryEditovat

Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů. Horské hřebeny, dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou není Mt. Makarakomburu na ostrově Guadalcanal (dříve 2447 metrů), po nedávném přeměření je nižší a nejvyšší horou se stal Mt. Popomanaseu (2335 metrů). Pobřeží provázejí korálové útesy, ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají teplé tropické podnebí. Vlhké období trvá 8-10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 mm. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 24-28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné uragány. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými deštnými lesy.

HospodářstvíEditovat

Šalomounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se těží zlato. Sklízí se kokosové ořechy, kopra, palmová jádra, batáty, taro, jamy, kakao, tropické ovoce a koření. Pro živočišnou výrobu je důležitý rybolov, ryby tvoří 20 % vývozu, dále chov prasat, skotu a drůbeže. Nejvýznamnější je těžba dřeva, která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká doprava.

ReferenceEditovat

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0445-9. S. 781. 
  3. Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona (Podle ekumenického vydání z r. 1985). Biblická společnost v ČSR 1990. Kapitola Přísloví. S. 586.
  4. Bible, 2. kniha Paralipomenon. (Český ekumenický překlad.) Česká biblická společnost, [1].
  5. Encyklopedie Zeměpis světa (původním názvem: Encyclopedia of World Geography). Příprava vydání Graham Bateman et al.; překlad Marta Bušková, Václav Cílek, Otakar Hulec, Libuše Chocholová, Vladimír Klíma, Josef Lysoněk, Jan Marek, Petra Müllerová, Svetozár Pantůček, Ruben Pellar, Alžběta REjchrtová, Jakub Souček, Jan Sýkora, Jiří Tomeš, Petr Valenta. 1. vyd. Praha: Columbus, 1999. 512 s. s. ISBN 8090172768, ISBN 9788090172760. OCLC 47950830 Kapitola Šalamounovy ostrovy, s. 487. 
  6. FOSTER, Sophie; LARACY, Hugh Michael. Solomon Islands [online]. ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA, rev. 2018 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: S Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 3., opravené vyd. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1080-7. S. 638. 
  8. Šalomounovy ostrovy [online]. Jazyková poradna ÚJČ AV ČR [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 
  9. Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 3. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2020. 212 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-88197-20-1. 

Externí odkazyEditovat