Otevřít hlavní menu
Skupina Papuánců ve městě Mt.Hagen

Papuánci je souhrnný název pro obyvatele Nové Guineje a přilehlých ostrovů, mluvčí papuánských jazyků.

PůvodEditovat

Moderní výzkumy ukazují, že jsou původními obyvateli Nové Guineje a dorazili zde asi před 50 000 lety (tehdy ještě Nová Guinea tvořila s Austrálií jeden kontinent, protože hladina moře byla níže než dnes). Jsou to Melanésané a patří k Australoidní rase. Rasově i lingvisticky se odlišují od Austronésanů, kteří mluví austronéskými jazyky a pocházejí z Asie (jejich původní pravlast je na Tchaj-wanu a na Novou Guineu dorazili před 3000 lety). Toto rozlišení ale nemusí být vždy přesné, protože mezi Austronésany a Papuánci docházelo k různému stupni mísení, takže např. některé papuánské kmeny v pobřežních oblastech mluví austronéskými jazyky, například jazyk motu v okolí Port Moresby, hlavního města Papuy. Existují i smíšené jazyky obsahující jak papuánské, tak i austronéské prvky gramatiky a slovní zásoby. Papuánské jazyky, dělící se do několika samostatných rodin, nejsou blíže příbuzné austronéským ani australským jazykům, nejpočetnějšími papuánskými jazyky jsou enga a dani.

CharakteristikaEditovat

Papuánci jsou střední postavy, většinou pravidelně vyvinutí a svalnatí. Pleť je černohnědá, vlasy tmavé, na konci často narudlé, hrubé, v průřezu eliptické a často se upravují v účes obklopující kulovitě celou hlavu mohutnými kudrnami. Co do tvaru lebky jsou Papuánci dolichokefalní, obličej je mírně prognátní, se širokým, často silně zahnutým nosem, tlustými rty a silnými, kudrnatými vousy, nohy jsou dlouhé a tenké, avšak svalnaté a pružné. Povaha Papuánců je krajně nedůvěřivá, zvláště vůči cizincům, tvrdí se, že jsou velice vznětliví. Je to patrně důsledek historického vývoje a častých bojů mezi znepřátelenými kmeny, rozšířené krevní msty a kanibalismu. Většina papuánských kmenů ještě ve 20. století praktikovala kanibalismus, po roce 1990 však byl zaznamenán pouze u kmene Korowai.

HospodářstvíEditovat

Papuánci jsou většinou zemědělci, typické je zahradnické pěstování hlíznatých rostlin (jamy, batáty, taro), ságové palmy, zeleniny a ovoce, z domácích zvířat chovají prasata a psy, porážejí a jedí je však pouze při slavnostech. Zatímco o zahrady a vepře se starají převážně ženy, muži loví stromové vačnatce, ryby, hady, ale zejména ptáky, kteří kromě masa poskytují i ceněné peří (papoušci, rajky, holub korunáč). Ptačí peří, lastury, kožešiny, ale i části rostlin využívají Papuánci ke zdobení, zejména při tanečních slavnostech, pohřebních a svatebních obřadech. Papuánci před příchodem Evropanů neznali zpracování kovu, nástroje vyrábí tradičně ze dřeva, bambusu a kosti, méně často z kamene.

GenetikaEditovat

Podle jedné studie jsou Austrálci a Melanésané včetně Papuánců jedinými lidmi, kteří se křížili s dnes vyhynulým druhem člověka, Denisovany. Podíl genů Denisovanů na papuánském genomu se odhaduje na 4–6 %.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Carl Zimmer. Denisovans Were Neanderthals' Cousins, DNA Analysis Reveals. NYTimes.com. 22 December 2010. Dostupné online [cit. 22 December 2010]. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat