Ghana

Ghana, oficiální název Ghanská republika, je stát v západní Africe. Sousedí na severu s Burkina Faso, na východě s Togem, na západě s Pobřežím slonoviny, jeho jižní pobřeží omývají vody Guinejského zálivu. Hlavním městem je Accra.

Ghanská republika Republic of Ghana
vlajka znak
Hymna: God Bless Our Homeland Ghana
Geografie
Poloha Ghany
Hlavní město:	Accra
Rozloha:	238 540 km² (77. na světě)
Nejvyšší bod:	Mount Afadjato (880 m n. m.)
Časové pásmo:	+0
Poloha:	8° s. š., 0°30′ z. d.
Geodata (OSM):	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	27 499 924 (49. na světě, 2017)
Hustota zalidnění:	85 ob. / km² (107. na světě)
HDI:	▲ 0,533 (střední) (142. na světě, 2007)
Jazyk:	angličtina (úřední)
Náboženství:	křesťané 63%, muslimové 16%, domorodé náboženství 21%
Státní útvar
Státní zřízení:	prezidentská republika
Vznik:	6. března 1957 (nezávislost na Velké Británii)
Prezident:	Nana Akufo-Addo
Viceprezident:	Mahamudu Bawumia
Měna:	ghanský cedi (GHS)
HDP/obyv. (PPP):	4 210 USD (137. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	288 GHA GH
MPZ:	GH
Telefonní předvolba:	+233
Národní TLD:	.gh
multimediální obsah na Commons

Historie

Terakota ze 16. – 17. století

Ghana byla postupně kolonizována již od roku 1470, kdy se na pobřeží usídlili Portugalci a postavili zde první z mnoha pevností. Na konci 17. století vznikla v severní části mocná a bohatá Ašantská říše, která až na konci třetí ašantsko-britské války v roce 1901 podlehla britskému imperialismu. Do roku 1957 byla Ghana državou Velké Británie pod názvem Zlaté pobřeží. Stala se první kolonií v subsaharské Africe, která získala nezávislost (6. března 1957) a jejím prvním prezidentem se stal Kwame Nkrumah. Byl vůdčí osobností panafrikanismu a byl jedním ze zakladatelů mezivládní Organizace africké jednoty, kterou v roce 2002 vystřídala Africká unie. Nkrumah byl svržen v ozbrojeném státním převratu v roce 1966 poté, co do značné míry opustil cestu demokratického vládnutí.

Vláda vzešlá z demokratických voleb v roce 1969 však nebyla schopná čelit narůstajícím hospodářským obtížím. Prezident Edward Akufo-Addo jakož i vláda Kofiho Busii byli svrhnuti nenásilným převratem v roce 1972. V následujících letech proběhlo několik pučů a v roce 1981 začala vláda diktátora Jerryho Rawlingse, který pozastavil platnost ústavy a zakázal politické strany. V důsledku hospodářského úpadku stovky tisíc obyvatel odešlo hledat obživu do sousedních států. Začátkem devadesátých let přistoupil Rawlings k liberalizaci poměrů a byla vyhlášena nová ústava. V roce 1992 byl pak Rawlings ve svobodných volbách zvolen prezidentem a byl zvolen i podruhé v roce 1996. Ústava nedovolovala třetí funkční období a proto Rawlingsova strana Národní demokratický kongres zvolila jako kandidáta dosavadního viceprezidenta Johna Atta Millse. Volby vyhrál jeho protikandidát John Kufuor z opoziční Nové vlastenecké strany. Ve volbách roku 2004 se opakovalo jeho volební vítězství. Z voleb v roce 2009 vyšel vítězně J.A. Mills. Od demokratizace v roce 1992 tak došlo dvakrát k předání moci mezi dvěma opozičními stranami, což svědčí o stabilitě demokracie v Ghaně.

Geografie

Jedná se o převážně nížinnou oblast, jejích hlavní osu tvoří řeka Volta. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou 883 m se nachází v Tožské vrchovině na hranicích s Togem. Sever země se vyznačuje tropickým vnitrozemským klimatem, jih vlhkým rovníkovým klimatem. Většině území státu vévodí savany, jižní části pak deštné lesy.

Na jihu se v průběhu roku vyskytují dvě období dešťů (květen-červen a srpen-září); na severu je pouze jedno období dešťů vrcholící v polovině kalendářního roku. V lednu a únoru přichází horké vzdušné proudění ze Sahary zvané harmatán. Průměrný roční úhrn srážek v pobřežních oblastech je 83 cm.

Na území Ghany se nachází jedna z největších přehradních nádrží světa - Jezero Volta. Od přehradní zdi u obce Akosombo se táhne 520 km severně k Yapei.

Pohled na Přehradní nádrž Volta

Správní rozdělení

Mapa Ghany

Ghanská republika má 10 oblastí (v závorkách jsou uvedena hlavní města):

• Ashanti (Kumasi)
• Brong-Ahafo (Sunyani)
• Central Region (Cape Coast)
• Eastern Region (Koforidua)
• Greater Accra (Akra)
• Northern Region (Tamale)
• Upper East (Bolgatanga)
• Upper West (Wa)
• Volta (Ho)
• Western Region (Sekondi)

Největší města

• Accra
• Kumasi
• Takoradi
• Tamale
• Cape Coast
• Tema

Demografie

Ghana má 21 029 853 obyvatel. Hovoří se zde, kromě úřední angličtiny, více než 50 jazyky a nářečími. Nejrozšířenějším jazykem je Či (Twi), jímž hovoří Ašantové soustředění v centrální a severní části země. Jedná se o jazyk z Akanské skupiny stejně jako Fanti užívané na pobřeží. Střediskem ašantské kultury je město Kumasi. Vedle akanských kmenů (44% obyvatel) tvoří významnou část kmeny Moshi-Dagomba na severu země (16% obyvatel), Ewe (13% obyvatel) a Ga (8% obyvatel) oba soustředěné na jihovýchodě země. Běloši tvoří asi 0,2% obyvatel. Domorodá náboženství vyznává 38% obyvatel, dále následují křesťané (34%) a muslimové (30%). Muslimské obyvatelstvo má své kořeny na severu, ale díky značné vnitřní migraci se řada muslimských obyvatel přesunula na jih - například za prací do zlatých dolů v okolí Obuasi.

Ekonomika

Přehrada Akosombo

Na západoafrické poměry má Ghana bohaté a různorodé zdroje. Přesto je Ghana převážně zemědělská země s většinou pracujících obyvatel zaměstnaných v zemědělství. Mezi tržní plodiny patří kakao, které společně s kakaovými polotovary a tovary vytváří 2/3 vývozních příjmů. Dalšími produkty jsou dřevo, kokosové ořechy a další palmové produkty, ořechy máslovníku, z nichž se vyrábí jedlý tuk, a káva. Ghana také úspěšně vyváží méně tradiční zemědělské výrobky - ananas, ledvinovníky a pepř. Maniok jedlý, sladké brambory, banány, kukuřice, rýže, arašídy, proso, a čirok patří mezi základní potraviny.

V Ghaně se také těží (a vyváží se) hlavně zlato, diamanty, manganová ruda, a bauxit.

Země má nedostatečně rozvinutou dopravní síť. Železnice vybudovaná britskou koloniální správou je značně zastaralá, v provozu je jediná linka spojující město Kumasi a významný přístav Takoradi. Největší přístav v zemi se nachází v Temě. Silniční síť je rozvinutá zejména na jihu. Jediná dálnice spojuje Akru a Temu, pracuje se na dalším úseku ve směru z Akry do Kumasi. Kotokovo mezinárodní letiště v Akře slouží jako významná spojnice s jinými městy v Africe, Evropě, Americe a na Blízkém východě. Jsou provozovány i vnitrostátní letecké spoje do Kumasi a Tamale.

Dětská práce na kakaových plantážích

Z oblasti západní Afriky pochází 70 % světové produkce kakaa. Více než 1,5 miliónu rodinných hospodářství ve státech Ghana, Pobřeží slonoviny, Kamerun a Nigérie je životně závislých na pěstování kakaovníků. Pěstování kakaa ale není lukrativní, rolníci žijí v bídě a najímají si nejlevnější pracovní sílu, často děti. Některé jsou k nim unášeni z okolních států, dle vyšetřování Interpolu z roku 2009 především z Mali a Burkiny Faso. Děti jsou nuceny pracovat dlouhé hodiny, přichází do kontaktu s pesticidy, denně zachází s mačetami, nosí těžké náklady.

Dle výzkumu Payson Centra při Tulane University z roku 2009 bylo za poslední rok nuceno pracovat 15 procent dětí, polovina pracovníků na plantážích byly děti a za poslední rok se jich polovina při práci zranila. Dle Amerického ministerstva práce v Ghaně pracuje téměř 44 % dětí ve věku 5 - 14 let.

V Evropě a USA se šíří kampaně mířící na velké zpracovatele kakaa (Nestlé, Kraft Foods, Hershey), aby pro své výrobky nevyužívaly kakao, na kterém se podílela dětská práce a vyžadovaly výrobky fair trade.

Politika

Ghana je parlamentní demokracií. V čele státu stojí prezident vzešlý ze všeobecných voleb. Prezident zároveň řídí moc výkonnou spolu se Státní radou.

Zákonodárnou moc má v rukou jednokomorový parlament o 201 členech, z čehož jeden je předsedou sněmovny. Poslanci jsou voleni na čtyři roky. Hlavními politickými uskupeními jsou Nová vlastenecká strana (NPP) a Národní demokratický kongres (NDC).

Nynějším prezidentem je John Dramani MAHAMA (od 24. července 2012), stal se jím po smrti Johna Attu Millse. Kromě úlohy hlavy státu a vlády je prezident rovněž nejvyšším velitelem ozbrojených sil a jmenuje viceprezidenta. Viceprezidentem v letech 2001–2009 byl Alhaji Aliu Mahama, nyní je jím od 6. srpna 2012 Kwesi Bekoe AMISSAH-ARTHUR.

9. prosince 2016 byl John Dramani Mahama v prezidentských volbách poražen vůdcem opozice Nana Akufo-Addo. Dosavadní prezident Mahama porážku přijal.

Ghana je součástí Commonwealthu. V řadě ohledů je ghanský politický systém odrazem modelů z Velké Británie a Spojených států amerických.

Přehled hlav státu

6.3.1957-24.6.1957 – Sir Charles Noble Arden-Clarke – generální guvernér reprezentující britskou monarchii jako hlava státu
24.6.1957-1.7.1960 – William Francis Hare, hrabě Listowel – generální guvernér reprezentující britskou monarchii jako hlava státu
1.7.1960-24.2.1966 – Kofi Kwame Nkrumah – prezident; CPP
24.2.1966-3.9.1969 – Joseph Arthur Ankrah (do 2.4.1969; předseda; voj.), Akwasi Amankwaa Afrifa (od 2.4.1969; předseda; voj.), John Willie Kofi Harlley (bezp.), Emmanuel Kotoka (do 17.4.1967); Albert Kwesi Ocran (voj.) – Rada národního osvobození
3.9.1969-7.8.1970 – Akwasi Amankwaa Afrifa (předseda; voj.), John Willie Kofi Harlley (bezp.), Albert Kwesi Ocran (voj.) – prezidentská komise
7.8.1970-31.8.1970 – Nii Amaa Ollennu – úřadující prezident
31.8.1970-13.1.1972 – Edward A. Akufo-Addo – prezident; bezp.
13.1.1972-9.10.1975 – Ignatius Kutu Acheampong (předseda; voj.), J. H. Cobbina, C. D. Benni, Anthony Hugh Selormey (voj.), Kwame R. M. Baah (voj.), Kwame B. Agbo (voj.) – Rada národní spásy
9.10.1975-5.7.1978 – Ignatius Kutu Acheampong – předseda Nejvyšší vojenské rady; voj.
5.7.1978-4.6.1979 – Frederick „Fred“ William Kwasi Akuffo – předseda Nejvyšší vojenské rady; voj.
4.6.1979-24.9.1979 – Jerry John Rawlings – předseda Revoluční rady ozbrojených sil; voj.
24.9.1979-31.12.1981 – Hilla Limann – prezident; PNP
31.12.1981-7.1.1993 – Jerry John Rawlings – předseda Prozatímní rady národní obrany; voj.
7.1.1993-7.1.2001 – Jerry John Rawlings – prezident; NDC
7.1.2001-7.1.2009 – John Agyekum Kufuor – prezident; NPP
7.1.2009-24.7.2012 – John Evans Atta Mills – prezident; NDC
24.7.2012-současnost – John Dramani Mahama – prezident; NDC

Odkazy

Literatura

• FIALA, Vlastimil; PROUZA, Jan; ZÁHOŘÍK, Jan. Politické stranictví v subsaharské Africe : Botswana, Malawi, Ghana, Etiopie a Eritrea. Olomouc: Iuridicum Olomoucense ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-87382-05-9. 
• KLÍMA, Vladimír. Ghana. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-156-6. 

Reference

• Ghana - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
• Ghana (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Ghana Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of African Affairs. Background Note: Ghana [online]. U.S. Department of State, 2011-06-01 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Ghana [online]. Rev. 2011-07-07 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Akkře. Souhrnná teritoriální informace: Ghana [online]. Businessinfo.cz, 2008-10-03 [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-04. (česky) 
• BOATENG, Ernest Amano, a kol. Ghana [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ghana ve Wikimedia Commons
• Kategorie Ghana ve Wikizprávách
• Vládní web

Autoritní data: AUT: ge129188 | GND: 4020949-0 | ISNI: 0000 0001 2114 305X | LCCN: n80061117 | VIAF: 159421741 | WorldcatID: lccn-n80061117