Ghana

Stát v Africe

Ghana, oficiální název Ghanská republika, je stát v západní Africe. Sousedí na severu s Burkina Faso, na východě s Togem, na západě s Pobřežím slonoviny, jeho jižní pobřeží omývají vody Guinejského zálivu. Hlavním městem je Accra.

Ghanská republika
Republic of Ghana
vlajka Ghany
vlajka
znak Ghany
znak
Hymna
God Bless Our Homeland Ghana
Geografie

Poloha GhanyPoloha Ghany

Hlavní město Accra
Rozloha 238 540 km² (77. na světě)
Nejvyšší bod Mount Afadjato (880 m n. m.)
Časové pásmo +0
Poloha
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 27 499 924 (49. na světě, 2017)
Hustota zalidnění 85 ob. / km² (107. na světě)
HDI 0,533 (střední) (142. na světě, 2007)
Jazyk angličtina (úřední) a místní jazyky
Náboženství křesťané 63%, muslimové 16%, domorodé náboženství 21%
Státní útvar
Státní zřízení prezidentská republika
Vznik 6. března 1957 (nezávislost na Velké Británii)
Prezident Nana Akufo-Addo
Viceprezident Mahamudu Bawumia
Měna ghanský cedi (GHS)
HDP/obyv. (PPP) 4 210[1] USD (137. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 288 GHA GH
MPZ GH
Telefonní předvolba +233
Národní TLD .gh
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

HistorieEditovat

 
Terakota ze 16. – 17. století

Ghana byla postupně kolonizována již od roku 1470, kdy se na pobřeží usídlili Portugalci a postavili zde první z mnoha pevností. Na konci 17. století vznikla v severní části mocná a bohatá Ašantská říše, která až na konci třetí ašantsko-britské války v roce 1901 podlehla britskému imperialismu. Do roku 1957 byla Ghana državou Velké Británie pod názvem Zlaté pobřeží. Stala se první kolonií v subsaharské Africe, která získala nezávislost (6. března 1957) a jejím prvním prezidentem se stal Kwame Nkrumah. Byl vůdčí osobností panafrikanismu a byl jedním ze zakladatelů mezivládní Organizace africké jednoty, kterou v roce 2002 vystřídala Africká unie. Nkrumah byl svržen v ozbrojeném státním převratu v roce 1966 poté, co do značné míry opustil cestu demokratického vládnutí.

Vláda vzešlá z demokratických voleb v roce 1969 však nebyla schopná čelit narůstajícím hospodářským obtížím. Prezident Edward Akufo-Addo jakož i vláda Kofiho Busii byli svrhnuti nenásilným převratem v roce 1972. V následujících letech proběhlo několik pučů a v roce 1981 začala vláda diktátora Jerryho Rawlingse, který pozastavil platnost ústavy a zakázal politické strany. V důsledku hospodářského úpadku stovky tisíc obyvatel odešlo hledat obživu do sousedních států. Začátkem devadesátých let přistoupil Rawlings k liberalizaci poměrů a byla vyhlášena nová ústava. V roce 1992 byl pak Rawlings ve svobodných volbách zvolen prezidentem a byl zvolen i podruhé v roce 1996. Ústava nedovolovala třetí funkční období a proto Rawlingsova strana Národní demokratický kongres zvolila jako kandidáta dosavadního viceprezidenta Johna Atta Millse. Volby vyhrál jeho protikandidát John Kufuor z opoziční Nové vlastenecké strany. Ve volbách roku 2004 se opakovalo jeho volební vítězství. Z voleb v roce 2009 vyšel vítězně J.A. Mills. Od demokratizace v roce 1992 tak došlo dvakrát k předání moci mezi dvěma opozičními stranami, což svědčí o stabilitě demokracie v Ghaně.

GeografieEditovat

Jedná se o převážně nížinnou oblast, jejích hlavní osu tvoří řeka Volta. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou 883 m se nachází v Tožské vrchovině na hranicích s Togem. Sever země se vyznačuje tropickým vnitrozemským klimatem, jih vlhkým rovníkovým klimatem. Většině území státu vévodí savany, jižní části pak deštné lesy.

Na jihu se v průběhu roku vyskytují dvě období dešťů (květen-červen a srpen-září); na severu je pouze jedno období dešťů vrcholící v polovině kalendářního roku. V lednu a únoru přichází horké vzdušné proudění ze Sahary zvané harmatán. Průměrný roční úhrn srážek v pobřežních oblastech je 83 cm.

Na území Ghany se nachází jedna z největších přehradních nádrží světa - Jezero Volta. Od přehradní zdi u obce Akosombo se táhne 520 km severně k Yapei.

Správní rozděleníEditovat

 
Mapa Ghany

Ghanská republika má 16 oblastí (v závorkách jsou uvedena hlavní města):

Největší městaEditovat

DemografieEditovat

Ghana má 21 029 853 obyvatel. Hovoří se zde, kromě úřední angličtiny, více než 50 jazyky a nářečími. Nejrozšířenějším jazykem je Či (Twi), jímž hovoří Ašantové soustředění v centrální a severní části země. Jedná se o jazyk z Akanské skupiny stejně jako Fanti užívané na pobřeží. Střediskem ašantské kultury je město Kumasi. Vedle akanských kmenů (44% obyvatel) tvoří významnou část kmeny Moshi-Dagomba na severu země (16% obyvatel), Ewe (13% obyvatel) a Ga (8% obyvatel) oba soustředěné na jihovýchodě země. Běloši tvoří asi 0,2% obyvatel. Domorodá náboženství vyznává 38% obyvatel, dále následují křesťané (34%) a muslimové (30%). Muslimské obyvatelstvo má své kořeny na severu, ale díky značné vnitřní migraci se řada muslimských obyvatel přesunula na jih - například za prací do zlatých dolů v okolí Obuasi.

EkonomikaEditovat

 
Přehrada Akosombo

Na západoafrické poměry má Ghana bohaté a různorodé zdroje. Přesto je Ghana převážně zemědělská země s většinou pracujících obyvatel zaměstnaných v zemědělství. Mezi tržní plodiny patří kakao, které společně s kakaovými polotovary a tovary vytváří 2/3 vývozních příjmů. Dalšími produkty jsou dřevo, kokosové ořechy a další palmové produkty, ořechy máslovníku, z nichž se vyrábí jedlý tuk, a káva. Ghana také úspěšně vyváží méně tradiční zemědělské výrobky - ananas, ledvinovníky a pepř. Maniok jedlý, sladké brambory, banány, kukuřice, rýže, arašídy, proso, a čirok patří mezi základní potraviny.

V Ghaně se také těží (a vyváží se) hlavně zlato, diamanty, manganová ruda, a bauxit.

Země má nedostatečně rozvinutou dopravní síť. Železnice vybudovaná britskou koloniální správou je značně zastaralá, v provozu je jediná linka spojující město Kumasi a významný přístav Takoradi. Největší přístav v zemi se nachází v Temě. Silniční síť je rozvinutá zejména na jihu. Jediná dálnice spojuje Akru a Temu, pracuje se na dalším úseku ve směru z Akry do Kumasi. Kotokovo mezinárodní letiště v Akře slouží jako významná spojnice s jinými městy v Africe, Evropě, Americe a na Blízkém východě. Jsou provozovány i vnitrostátní letecké spoje do Kumasi a Tamale.

Dětská práce na kakaových plantážíchEditovat

Z oblasti západní Afriky pochází 70 % světové produkce kakaa. Více než 1,5 miliónu rodinných hospodářství ve státech Ghana, Pobřeží slonoviny, Kamerun a Nigérie je životně závislých na pěstování kakaovníků. Pěstování kakaa ale není lukrativní, rolníci žijí v bídě a najímají si nejlevnější pracovní sílu, často děti. Některé jsou k nim unášeni z okolních států, dle vyšetřování Interpolu z roku 2009 především z Mali a Burkiny Faso. Děti jsou nuceny pracovat dlouhé hodiny, přichází do kontaktu s pesticidy, denně zachází s mačetami, nosí těžké náklady.

Dle výzkumu Payson Centra při Tulane University z roku 2009 bylo za poslední rok nuceno pracovat 15 procent dětí, polovina pracovníků na plantážích byly děti a za poslední rok se jich polovina při práci zranila. Dle Amerického ministerstva práce v Ghaně pracuje téměř 44 % dětí ve věku 5 - 14 let.

V Evropě a USA se šíří kampaně mířící na velké zpracovatele kakaa (Nestlé, Kraft Foods, Hershey), aby pro své výrobky nevyužívaly kakao, na kterém se podílela dětská práce a vyžadovaly výrobky fair trade.[2]

PolitikaEditovat

Ghana je parlamentní demokracií. V čele státu stojí prezident vzešlý ze všeobecných voleb. Prezident zároveň řídí moc výkonnou spolu se Státní radou.

Zákonodárnou moc má v rukou jednokomorový parlament o 201 členech, z čehož jeden je předsedou sněmovny. Poslanci jsou voleni na čtyři roky. Hlavními politickými uskupeními jsou Nová vlastenecká strana (NPP) a Národní demokratický kongres (NDC).

Nynějším prezidentem je John Dramani MAHAMA (od 24. července 2012), stal se jím po smrti Johna Attu Millse. Kromě úlohy hlavy státu a vlády je prezident rovněž nejvyšším velitelem ozbrojených sil a jmenuje viceprezidenta. Viceprezidentem v letech 2001–2009 byl Alhaji Aliu Mahama, nyní je jím od 6. srpna 2012 Kwesi Bekoe AMISSAH-ARTHUR.

9. prosince 2016 byl John Dramani Mahama v prezidentských volbách poražen vůdcem opozice Nana Akufo-Addo. Dosavadní prezident Mahama porážku přijal.[3]

Ghana je součástí Commonwealthu. V řadě ohledů je ghanský politický systém odrazem modelů z Velké Británie a Spojených států amerických.

Přehled hlav státuEditovat

6.3.1957-24.6.1957 – Sir Charles Noble Arden-Clarke – generální guvernér reprezentující britskou monarchii jako hlava státu
24.6.1957-1.7.1960 – William Francis Hare, hrabě Listowel – generální guvernér reprezentující britskou monarchii jako hlava státu
1.7.1960-24.2.1966 – Kofi Kwame Nkrumah – prezident; CPP
24.2.1966-3.9.1969 – Joseph Arthur Ankrah (do 2.4.1969; předseda; voj.), Akwasi Amankwaa Afrifa (od 2.4.1969; předseda; voj.), John Willie Kofi Harlley (bezp.), Emmanuel Kotoka (do 17.4.1967); Albert Kwesi Ocran (voj.) – Rada národního osvobození
3.9.1969-7.8.1970 – Akwasi Amankwaa Afrifa (předseda; voj.), John Willie Kofi Harlley (bezp.), Albert Kwesi Ocran (voj.) – prezidentská komise
7.8.1970-31.8.1970 – Nii Amaa Ollennu – úřadující prezident
31.8.1970-13.1.1972 – Edward A. Akufo-Addo – prezident; bezp.
13.1.1972-9.10.1975 – Ignatius Kutu Acheampong (předseda; voj.), J. H. Cobbina, C. D. Benni, Anthony Hugh Selormey (voj.), Kwame R. M. Baah (voj.), Kwame B. Agbo (voj.) – Rada národní spásy
9.10.1975-5.7.1978 – Ignatius Kutu Acheampong – předseda Nejvyšší vojenské rady; voj.
5.7.1978-4.6.1979 – Frederick „Fred“ William Kwasi Akuffo – předseda Nejvyšší vojenské rady; voj.
4.6.1979-24.9.1979 – Jerry John Rawlings – předseda Revoluční rady ozbrojených sil; voj.
24.9.1979-31.12.1981 – Hilla Limann – prezident; PNP
31.12.1981-7.1.1993 – Jerry John Rawlings – předseda Prozatímní rady národní obrany; voj.
7.1.1993-7.1.2001 – Jerry John Rawlings – prezident; NDC
7.1.2001-7.1.2009 – John Agyekum Kufuor – prezident; NPP
7.1.2009-24.7.2012 – John Evans Atta Mills – prezident; NDC
24.7.2012-7.1.2017 – John Dramani Mahama – prezident; NDC

7.1.2017-současnost – Nana Akufo-Addo – prezident; NPP


OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • FIALA, Vlastimil; PROUZA, Jan; ZÁHOŘÍK, Jan. Politické stranictví v subsaharské Africe : Botswana, Malawi, Ghana, Etiopie a Eritrea. Olomouc: Iuridicum Olomoucense ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-87382-05-9. 
  • KLÍMA, Vladimír. Ghana. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-156-6. 

ReferenceEditovat

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. Kampaň za eticky čisté čokoládové produkty
  3. Ghana: Akufo-Addo wins presidential election. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2016-12-27]. Dostupné online. 
  • Ghana - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Ghana (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Ghana Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Ghana [online]. U.S. Department of State, 2011-06-01 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Ghana [online]. Rev. 2011-07-07 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Akkře. Souhrnná teritoriální informace: Ghana [online]. Businessinfo.cz, 2008-10-03 [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-04. (česky) 
  • BOATENG, Ernest Amano, a kol. Ghana [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat