Africká unie

Africká unie (AU) je mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky. Je nejrozsáhlejším projektem africké integrace.[zdroj?]

Africká unie
Vlajka Africké unie
Poloha AU na světě a členové (světle zeleně pozastavené členství)
Poloha AU na světě a členové (světle zeleně pozastavené členství)
Zkratka AU
Motto A United and Strong Africa
Spojená a silná Afrika
Předchůdce Organizace africké jednoty (OAJ)
Vznik 9. července 2002
Sídlo Addis Abeba, 378, Etiopie
Souřadnice
Působnost Afrika
Úřední jazyk angličtina, arabština, hauština, francouzština, portugalština, svahilština, španělština (některé členské státy používají jiné úřední jazyky)
Členové 55 afrických států (všechny)
Předseda Abd al-Fattáh as-Sísí, Egypt
Oficiální web au.int
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Africké unie.

V šedesátých letech došlo mezi novými africkými státy k ustavení několika multilaterálních organizací s různým sektorovým zaměřením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě.

Na základě Akčního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátých letech začalo budovat Africké hospodářské společenství. Vrcholná schůzka představitelů OAJ v Abuje v roce 1991 určila cíl je vytvořit do roku 2000.

Potřeba obnovit a dynamizovat integrační mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech 20. století. Dne 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie. Ustavující smlouva byla přijata v Lomé v roce 2000, Lusacký summit v roce 2001 určil časový plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav států Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.

InstituceEditovat

Články 5 až 23 Ustavující smlouvy upravují institucionální rámec Africké unie, který zahrnuje devět orgánů:

Ačkoliv se svou institucionální strukturou Africká unie podobá modelu Evropské unie, má řadu specifik. V základní rovině jsou jednotlivé orgány v podstatě ekvivalentem institucí EU. Shromáždění hlav států odpovídá Evropské radě, Výkonný výbor Radě Evropské unie (Radě ministrů), Komise stálých zástupců evropskému COREPERu, Hospodářská, sociální a kulturní rada evropskému Hospodářskému a sociálnímu výboru. Paralela mezi Panafrickým parlamentem, Soudním dvorem a Komisí a ekvivalentními evropskými institucemi je zjevná. Ve srovnání s Evropskou unií je však „čtyřka“ hlavních institucí (Shromáždění, Výkonný výbor, Parlament, Soudní dvůr) podstatně hierarchizovanější. Komise Africké unie postrádá autonomii a pravomoci Komise EU. Shromáždění hlav států má postavení podstatně převyšující postavení Evropské rady v rámci EU, kromě jiného zcela ovlivňuje složení a roli Komise, která plní stále spíše funkci sekretariátu nežli výkonného orgánu s pravomocí legislativní iniciativy jako je tomu v EU.

V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpečnostní rada, která má dohlížet nad vojenskými intervenčními misemi AU. Africká unie již vyslala vojáky do Burundi a súdánského Dárfúru. Do roku 2010 by měly vzniknout sbory sil rychlé reakce AU.

RozpočetEditovat

AU hospodaří s ročním rozpočtem přibližně 40 milionů USD (v roce 2004 to bylo 43 milionů USD). Pouze 1/4 až 1/3 těchto prostředků ovšem pochází z členských států - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Alžírska; nejméně rozvinuté státy příspěvky zpravidla neplatí (tj. přesouvají splátky na další léta) či si je nechávají platit od jiných zemí (takové gesto nabízí často Libye).

Běžný chod institucí je ovšem finančně mnohem náročnější a náklady mírových operací se pohybují v řádech stovek milionů USD. AU je tedy finančně závislá na finančních darech z vyspělých zemí a mezinárodních organizací.

ČlenstvíEditovat

Současná Africká unie má 55 členů. Maroko dlouhodobě bojkotovalo Africkou Unii kvůli připuštění a uznání existence Západní Sahary (Saharské demokratické arabské republiky), jež si samo nárokuje jako součást svého území. Kvůli uznání Západní Sahary Maroko vystoupilo v roce 1984 z Organizace africké jednoty (předchůdkyně Africké unie). Členství Maroka bylo obnoveno 30. ledna 2017.[1][2]

Alžírsko  Alžírsko
Angola  Angola
Benin  Benin
Botswana  Botswana
Burkina Faso  Burkina Faso
Burundi  Burundi
Čad  Čad
Konžská demokratická republika  Konžská demokratická republika (dříve Zair)
Džibutsko  Džibutsko
Egypt  Egypt
Eritrea  Eritrea
Etiopie  Etiopie
Gambie  Gambie

Ghana  Ghana
Gabon  Gabon
Guinea  Guinea
Guinea-Bissau  Guinea-Bissau
Jihoafrická republika  Jihoafrická republika
Jižní Súdán  Jižní Súdán
Kamerun  Kamerun
Keňa  Keňa
Komory  Komory
Kapverdy  Kapverdy
  Kongo
Lesotho  Lesotho
Libérie  Libérie
Libye  Libye

Madagaskar  Madagaskar
Malawi  Malawi
Mali  Mali
Mauritánie  Mauritánie
Mauricius  Mauricius
Maroko  Maroko[3]
Mosambik  Mosambik
Namibie  Namibie
Niger  Niger
Nigérie  Nigérie
Pobřeží slonoviny  Pobřeží slonoviny
Rovníková Guinea  Rovníková Guinea
Rwanda  Rwanda
  Saharská arabská demokratická republika (mezinárodně neuznaný stát)

Senegal  Senegal
Seychely  Seychely
Sierra Leone  Sierra Leone
Somálsko  Somálsko
Středoafrická republika  Středoafrická republika
Súdán  Súdán
Svatý Tomáš a Princův ostrov  Svatý Tomáš a Princův ostrov
Svazijsko  Svazijsko
Tanzanie  Tanzanie
Togo  Togo
Tunisko  Tunisko
Uganda  Uganda
Zambie  Zambie
Zimbabwe  Zimbabwe

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. African Union decides to readmit Morocco. France24 [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online. 
  2. Morocco rejoins the African Union after 33 years. Al Jazeera English [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online. 
  3. Maroko je po vyše 30 rokoch opäť členom Africkej únie. Aktuality.sk [online]. 2017-01-03 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat