Otevřít hlavní menu

Africká unie (AU) je mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky. Je nejrozsáhlejším projektem africké integrace.[zdroj?]

Africká unie
Vlajka Africké unie
Poloha AU na světě a členové (světle zeleně pozastavené členství)
Poloha AU na světě a členové (světle zeleně pozastavené členství)
Zkratka AU
Motto A United and Strong Africa
Spojená a silná Afrika
Předchůdce Organizace africké jednoty (OAJ)
Vznik 9. července 2002
Sídlo Addis Abeba, 378, Etiopie
Souřadnice
Působnost Afrika
Členové 55 afrických států (všechny)
Úřední jazyk angličtina, arabština, hauština, francouzština, portugalština, svahilština, španělština (některé členské státy používají jiné úřední jazyky)
Předseda Abd al-Fattáh as-Sísí, Egypt
Oficiální web au.int
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

DějinyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Africké unie.

V šedesátých letech došlo mezi novými africkými státy k ustavení několika multilaterálních organizací s různým sektorovým zaměřením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě.

Na základě Akčního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátých letech začalo budovat Africké hospodářské společenství. Vrcholná schůzka představitelů OAJ v Abuje v roce 1991 určila cíl je vytvořit do roku 2000.

Potřeba obnovit a dynamizovat integrační mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech 20. století. Dne 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie. Ustavující smlouva byla přijata v Lomé v roce 2000, Lusacký summit v roce 2001 určil časový plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav států Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.

InstituceEditovat

Články 5 až 23 Ustavující smlouvy upravují institucionální rámec Africké unie, který zahrnuje devět orgánů:

 
Nové sídlo ve městě Addis Abeba

Ačkoliv se svou institucionální strukturou Africká unie podobá modelu Evropské unie, má řadu specifik. V základní rovině jsou jednotlivé orgány v podstatě ekvivalentem institucí EU. Shromáždění hlav států odpovídá Evropské radě, Výkonný výbor Radě Evropské unie (Radě ministrů), Komise stálých zástupců evropskému COREPERu, Hospodářská, sociální a kulturní rada evropskému Hospodářskému a sociálnímu výboru. Paralela mezi Panafrickým parlamentem, Soudním dvorem a Komisí a ekvivalentními evropskými institucemi je zjevná. Ve srovnání s Evropskou unií je však „čtyřka“ hlavních institucí (Shromáždění, Výkonný výbor, Parlament, Soudní dvůr) podstatně hierarchizovanější. Komise Africké unie postrádá autonomii a pravomoci Komise EU. Shromáždění hlav států má postavení podstatně převyšující postavení Evropské rady v rámci EU, kromě jiného zcela ovlivňuje složení a roli Komise, která plní stále spíše funkci sekretariátu nežli výkonného orgánu s pravomocí legislativní iniciativy jako je tomu v EU.

V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpečnostní rada, která má dohlížet nad vojenskými intervenčními misemi AU. Africká unie již vyslala vojáky do Burundi a súdánského Dárfúru. Do roku 2010 by měly vzniknout sbory sil rychlé reakce AU.

RozpočetEditovat

AU hospodaří s ročním rozpočtem přibližně 40 milionů USD (v roce 2004 to bylo 43 milionů USD). Pouze 1/4 až 1/3 těchto prostředků ovšem pochází z členských států - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Alžírska; nejméně rozvinuté státy příspěvky zpravidla neplatí (tj. přesouvají splátky na další léta) či si je nechávají platit od jiných zemí (takové gesto nabízí často Libye).

Běžný chod institucí je ovšem finančně mnohem náročnější a náklady mírových operací se pohybují v řádech stovek milionů USD. AU je tedy finančně závislá na finančních darech z vyspělých zemí a mezinárodních organizací.

ČlenstvíEditovat

Současná Africká unie má 55 členů. Maroko dlouhodobě bojkotovalo Africkou Unii kvůli připuštění a uznání existence Západní Sahary (Saharské demokratické arabské republiky), jež si samo nárokuje jako součást svého území. Kvůli uznání Západní Sahary Maroko vystoupilo v roce 1984 z Organizace africké jednoty (předchůdkyně Africké unie). Členství Maroka bylo obnoveno 30. ledna 2017.[1][2]

  Alžírsko
  Angola
  Benin
  Botswana
  Burkina Faso
  Burundi
  Čad
  Demokratická republika Kongo (dříve Zair)
  Džibutsko
  Egypt
  Eritrea
  Etiopie
  Gambie

  Ghana
  Gabon
  Guinea
  Guinea-Bissau
  Jihoafrická republika
  Jižní Súdán
  Kamerun
  Keňa
  Komory
  Kapverdy
  Kongo
  Lesotho
  Libérie
  Libye

  Madagaskar
  Malawi
  Mali
  Mauritánie
  Mauricius
  Maroko[3]
  Mosambik
  Namibie
  Niger
  Nigérie
  Pobřeží slonoviny
  Rovníková Guinea
  Rwanda
  Saharská arabská demokratická republika (mezinárodně neuznaný stát)

  Senegal
  Seychely
  Sierra Leone
  Somálsko
  Středoafrická republika
  Súdán
  Svatý Tomáš a Princův ostrov
  Svazijsko
  Tanzanie
  Togo
  Tunisko
  Uganda
  Zambie
  Zimbabwe

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. African Union decides to readmit Morocco. France24 [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online. 
  2. Morocco rejoins the African Union after 33 years. Al Jazeera English [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online. 
  3. Maroko je po vyše 30 rokoch opäť členom Africkej únie. Aktuality.sk [online]. 2017-01-03 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat