2. tisíciletí
  19. st.20. století • 21. st.
◄◄     19771978197919801981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985     ►►

1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

UdálostiEditovat

1981
  • Doprava
  • Kultura
  • Sport
  • Společnost
1980 | 1982

ČeskoEditovat

  • 1. února – V kinech měl premiéru úspěšný film Postřižiny režiséra Jiřího Menzela natočený dle stejnojmenného románu spisovatele Bohumila Hrabala.
  • 6. března – Na Sokolské chatě v Ostravici na Frýdecko-Místecku vypukl v časných ranních hodinách požár. V objektu byli v době neštěstí ubytováni žáci 7. tř. jedné olomoucké základní školy na lyžařském výcviku a několik turistů. Požár vznikl zřejmě od nedopalku cigarety a rychle se v dřevěné, čerstvě natřené budově rozšířil. Celkem 8 lidí na místě uhořelo, z toho 4 děti. 14 osob utrpělo různě těžká zranění. Oheň budovu zcela zdemoloval a k její obnově už nedošlo.[1]
  • 12.13. března – Povodí Ohře a Bíliny zasáhla povodňová vlna. Nejhorší situace byla na Karlovarsku, Lounsku, Litoměřicku a Ústecku. Řeka Teplá v Karlových Varech dosáhla 3. stupně povodňové aktivity a v lázeňském centru města vystoupila jen asi 30 cm pod úroveň okraje nábřežní zdi a ulice. Rekordní průtoky byly zaznamenány také na Rolavě ve Staré Roli a na řece Ohři za soutokem s Teplou v Karlových Varech – Drahovicích. V Jáchymově se protrhla hráz rybníka a metrová přívalová vlna zaplavila svažité náměstí. V okrese Louny zaplavily vody řeky Ohře stovky hektarů zemědělské půdy a několik zemědělských objektů na břehu. Přímo v Lounech byl na Ohři zaznamenán historicky nejvyšší vodní stav. Také na okrese Litoměřice zaplavily řeky Ohře a Labe četné hektary úrodné půdy. V Ústí nad Labem hladina dosáhla výše 660 cm, zaplavila přístavy a hlavní silniční tah z Prahy do Děčína. Kritický stav byl zaznamenán také na řece Bílině na Ústecku, konkrétně ve Stadicích a Koštově, kde zaplavila asi 20 rodinných domů.[2]
  • 2. dubna – Na předmostí Nuselského mostu na severním okraji Pankrácké pláně byl dokončen a slavnostně otevřen Palác kultury. Výstavba pětipodlažní rozsáhlé multifunkční budovy trvala 5 let. Hlavním účelem paláce bylo pořádání sjezdů velkých celostátních organizací (zejm. KSČ, ROH, SSM, atd.), pořádání mezinárodních konferencí, ale také různých kulturních akcí. V budově je 8 sálů s kapacitou celkem 4 500 míst, z čehož největší, Sjezdový sál, pobere na 2 500 osob. Z prosklené severovýchodní stěny paláce se otevírá pěkný výhled na centrum Prahy a Pražský hrad. V roce 1995 byl objekt přejmenován na Kongresové centrum Praha.
  • 6.10. dubna – V nově zprovozněném Paláci kultury v Praze se konal XVI. sjezd KSČ. Účastnilo se ho 1 447 delegátů ze všech krajů republiky. Výsledky sjezdu nepřinesly téměř žádné vnitropolitické změny, nadále pokračovala politika normalizace, ve vedení strany nedošlo téměř k žádným kádrovým obměnám. V důsledku ekonomických obtíží zemí východního bloku však bylo přiznáno nesplnění plánovaného růstu národního důchodu.
  • 16. května – U příležitosti 60. výročí založení KSČ měl v Československé televizi premiéru třináctidílný seriál Okres na severu. Jeho hrdinou je vedoucí tajemník Okresního výboru KSČ „soudruh Josef Pláteník“, jehož postava má ztělesňovat ctnosti dobrého a příkladného komunisty. Soudruh Pláteník působí v okrese, který prochází bouřlivou socialistickou výstavbou a rozvážně řeší četné problémy. Seriál, jehož exteriéry se natáčely převážně v Kralupech nad Vltavou[3] (Chemička i sídliště kde tajemník Pláteník bydlel), je dílem režiséra Evžena Sokolovského. Scénář napsal Jaroslav Dietl. Hlavní roli soudruha Pláteníka ztvárnil Jaroslav Moučka, jeho ženu hrála Jiřina Švorcová.[4]
  • 5.6. června – Konaly se všeobecné volby do Federálního shromáždění, národních rad a všech stupňů národních výborů. Výsledky nebyly nijak překvapivé – volební účast i podíl hlasů pro kandidátku Národní fronty přesahovaly 99,5 %.[5]
  • 24. června – V Praze podepsali československý prezident Gustáv Husák a prezident tehdejší Afghánské demokratické republiky Babrak Karmal Smlouvu o přátelství a spolupráci mezi oběma zeměmi.
  • 3. září – V prostoru hlubinného hnědouhelného dolu Pluto II koncernového podniku Doly Vítězného února v Louce u Litvínova na Mostecku došlo k sérii čtyř explozí, jež měly za následek rozsáhlý požár a zával. Tragédie si vyžádala 65 obětí na životech. Příčina neštěstí nebyla nikdy zcela objasněna, šlo však pravděpodobně o nahromadění metanu a zápar uhlí v kombinaci se zanedbáním bezpečnostních předpisů.
  • 12.13. září – Československá delegace vedená Gustávem Husákem zavítala na zahraniční návštěvy do Etiopie a tehdejší Jemenské lidové demokratické republiky. V hlavních městech obou států – v Addis Abebě a v Adenu podepsali představitelé oboustranné smlouvy o přátelství a spolupráci. V rámci smluv se státy třetího světa poté českoslovenští odborníci pomáhali budovat tamní infrastrukturu a průmysl.[6]
  • 11. října – V Praze byl dopaden[7] sériový vrah Ladislav Hojer, který se v letech 1978 – 1981 na celém území republiky (v Děčíně, v Praze, v Brně a u Košic) dopustil nejméně 5 brutálních sexuálně motivovaných vražd žen. Doznal se také k 18 znásilněním. Šlo o primitivní, asociální, výrazně agresivní psychopatickou osobnost s absolutní citovou tupostí a sklony k nekrofilii. Svých zločinů se dopouštěl v příčetném stavu, vše měl dobře promyšlené. Městský soud v Praze ho odsoudil k trestu smrti, v srpnu 1986 byl popraven v Praze na Pankráci.[8]
  • 6. prosince – V Mariánských Lázních se zřítila střecha zimního stadionu a zavalila ledovou plochu kluziště. Na místě zahynuli 3 lidé. Příčinou havárie byla pravděpodobně konstrukční vada.[9]

SvětEditovat

Demografický vývoj v Česku
1981
Střední stav obyvatel 10 303 208
Narození 145 186
Zemřelí 130 407
Přirozený přírůstek 14 031
Přírůstek stěhováním 1 717
Celkový přírůstek 15 784

Věda a uměníEditovat

Nobelova cenaEditovat

NarozeníEditovat

ČeskoEditovat

 
Barbora Špotáková (* 30. června)

SvětEditovat

 
Alicia Keys (* 25. ledna)
 
Paris Hilton (* 17. května)
 
Britney Spears (*2. prosince)

ÚmrtíEditovat

 
Jiří Schelinger

ČeskoEditovat

SvětEditovat

 
Bob Marley

Hlava státuEditovat

Evropa:

Ostatní:

Evropa:

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat

Digitální archivy k roku 1981Editovat