Otevřít hlavní menu

František Krejčí (architekt)

český architekt

František A. Krejčí (14. května 1908 Brno12. prosince 1981 Praha) byl český architekt.

František Krejčí
F. A. Krejčí (kolem roku 1960)
F. A. Krejčí (kolem roku 1960)
Narození 14. května 1908
Brno
Úmrtí 12. prosince 1981 (ve věku 73 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

František A. Krejčí patřil k brněnské meziválečné architektonické avantgardě, ovlivněné funkcionalismem a dalšími moderními uměleckými směry. Architekturou a urbanismem se vždy zabýval v širších souvislostech výtvarného umění, životního stylu a prostředí. Věnoval se také teorii architektury a estetice, výstavnictví, designu, malbě, scénografii.[1][2]

 
Detail průčelí řadového domu v Brně-Řečkovicích (Sibiřská 49-53b), 1938

Byl jedním z prvních absolventů architektury na České vysoké škole technické v Brně, až do 70. let se přátelil se svým profesorem Jiřím Krohou.[3] V roce 1937 navštívil Světovou výstavu v Paříži, která jeho tvorbu významně ovlivnila. V období 19351940 realizoval v Brně řadu svých projektů ve stylu "bílého funkcionalismu", především menší činžovní domy, které jsou s odstupem let oceňovány jako trvalá součást brněnské meziválečné architektonické moderny.[4] Pro jeho tvorbu bylo typické důsledné promýšlení estetického účinku exteriérů a detailní propracování funkčních vazeb interiérů. V kontextu novodobého chápání urbanismu prosazoval ideu, že architekt nejen vytváří životní prostředí člověka, ale je také "architektem lidských duší".

 
Rodinný dům a 2 nájemné domy v Brně-Žabovřeskách (Vrázova 11-15), 1939

V letech 19371949 zpracoval F.A. Krejčí směrné územní a regulační plány 78 měst a obcí (mj. Brtnice u Jihlavy, Kroměříž, Slavonice, Mutěnice, Střílky aj.). Po osvobození republiky v květnu 1945 působil v Národním výboru města Brna de facto jako "hlavní architekt", likvidoval válečné rány města a barákové kolonie, řešil sociální bydlení nejchudších vrstev. V roce 1948 spoluzakládal brněnský Stavoprojekt. V oboru výstavnictví realizoval v Brně řadu svých návrhů slavnostních úprav sálů pro výstavy, konference a oslavy na Výstavišti, Stadionu, v Domě umění i otevřených prostranstvích města. Je autorem radnice a kulturního domu v Břeclavi (1949). Postihly ho represe ve spojitosti se Šlingovým procesem (1950). V 50. letech pracoval pro Slovenský pamiatkový ústav v Bratislavě a pro Český fond výtvarného umění Praha, poté se vrátil do Brna k práci na rozsáhlejších projektech (hotely, nádraží ve Žďáru nad Sázavou aj.). Po roce 1968 přijal nabídku k práci v Útvaru hlavního architekta města Prahy (ÚHA), kde se věnoval družstevní výstavbě rodinných domů a urbanismu nových pražských čtvrtí[5]. Na přelomu 70. a 80. let pracoval pro ÚHA jako kustod výstavního pavilonu nové pražské výstavby v Praze na Pankráci. V roce 1980 obdržel Cenu Svazu architektů ČSSR za teoretickou práci "Zůstane architektura uměním?"[6].

 
4 nájemné řadové domy v Brně-Černých polích (Provazníkova 37-43), 1939

Frant. A. Krejčí publikoval desítky článků, přednášel v tuzemsku i zahraničí. Přátelil se s řadou brněnských výtvarníků, literátů, herců a hudebníků, např. s Františkem Foltýnem, Bohumírem Matalem, Františkem Šenkem, Zdeňkem Kriebelem, Milošem Nedbalem, Jarmilou Kurandovou, Ludvíkem Kunderou, Vlastou Fialovou aj. [7] Od roku 1981 je zastoupen ve sbírkách Muzea města Brna, jeho díla jsou vystavena v expozici brněnské moderní architektury na Špilberku[8][9] a publikována v Brněnském architektonickém manuálu[10].

ReferenceEditovat

  1. [Tomanův slovník čs. výtvarných umělců (pův. vydání 1936–1950)]
  2. [Nový slovník čs. výtvarných umělců (ed. Toman P.H.), I. díl A – K, vyd. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, ISBN 80-900648-4-1]
  3. [Generace 1901–1910 (první absolventi České školy architektury v Brně 1925–1940), vyd. Spolek Obecní dům Brno, prosinec 2001 (eds. P. Pelčák, I. Wahla), obr. ss. 80-85, 103–104]
  4. online
  5. [Seznam realizovaných děl a další informace jsou dostupné na] online
  6. KREJČÍ, František A. Zůstane architektura uměním?. Architektura ČSR. 1981, roč. XL, čís. 9, s. 421-423. 
  7. [Výtvarná kultura v Brně 1918–1938 (katalog výstavy v Brně v Pražákově paláci, listopad 1993 – únor 1994), vyd. Moravská galerie v Brně, 1993 (ed. J. Sedlářová), ISBN 80-7027-025-X]
  8. [O nové Brno I., II.: brněnská architektura 1919–1939 (katalog stálé expozice v Brně na Špilberku), vyd. Muzeum města Brna, 2000 (eds. L. Kudělková, Z. Kudělka, J. Chatrný), ISBN 80-901969-6-9, obr. s. 299 (II.)]
  9. František Krejčí na stránkách Encyklopedie dějin města Brna
  10. Brněnský architektonický manuál [1]

Externí odkazyEditovat