Harold Urey

Americký fyzyckální chemik

Harold Clayton Urey (29. dubna 1893 Walkerton5. ledna 1981 La Jolla) byl americký fyzikální chemik, jehož průkopnické objevy o izotopech mu získaly Nobelovu cenu za chemii za rok 1934. Hrál významnou roli při vývoji atomové bomby a také je známý svou prací o vývoji života z neživé hmoty.

Harold Clayton Urey
Harold Urey.jpg
Narození29. dubna 1893
Walkerton, Indiana, USA
Úmrtí5. ledna 1981 (ve věku 87 let)
La Jolla, Kalifornie, USA
NárodnostSpojené státy americké
Alma materUniverzita v Montaně,
Kalifornská univerzita v Berkeley
PracovištěKodaňská univerzita
Univerzita Johnse Hopkinse
Kolumbijská univerzita
Chicagská univerzita
Kalifornská univerzita v San Diegu
Oborfyzikální chemie
Známý díkyobjev deuteria,
Miller-Ureyův experiment
OceněníNobelova cena za chemii (1934)
Manžel(ka)Frieda Urey (1926–1981)
PodpisHarold Clayton Urey – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Narodil se ve Walkertonu v Indianě a získal titul v zoologii na Univerzitě v Montaně a Ph.D. v chemii na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde studoval termodynamiku u Gilberta Lewise. Po studiu spolu s Nielsem Bohrem pracoval na modelu atomu v Kodani. Po návratu do USA mezi lety 1924 a 1928 učil chemii na Univerzitě Johnse Hopkinse a poté na Kolumbijské univerzitě. Začal se zajímat o systematiku atomových jader, což vedlo k objevu deuteria. V roce 1931 objevil těžkou vodu, za což byl v roce 1934 oceněn Nobelovou cenou za chemii.[1]

Během druhé světové války pracoval na projektu Manhattan na Kolumbijské univerzitě. Po válce se stal profesorem chemie na Institutu Enrica Fermiho a poté na Chicagské univerzitě.

Později pomohl rozvinout obor kosmochemie. Publikoval teorie o rozložení chemických prvků na zemi a ve hvězdách. Předpokládal, že se atmosféra Země v raném stádiu skládala z amoniaku, methanu a vodíku; jeden z jeho studentů, Stanley Miller, provedl laboratorní experiment ukazující, že z takové směsi a vody mohou vzniknout aminokyseliny, kterým se jinak říká „stavební kameny života“ (viz Miller-Ureyův experiment).

Mimo Nobelovu cenu získal několik jiných ocenění, mimo jiné Národní vyznamenání za vědu v roce 1964 a Zlatou medaili Královské astronomické společnosti v roce 1966.

PublikaceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harold Urey na anglické Wikipedii.

  1. H. C. Urey, Ferdinand G. Brickwedde, G. M. Murphy. A Hydrogen Isotope of Mass 2. Physical Review. 1932, s. 164–5. DOI 10.1103/PhysRev.39.164. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat