Otevřít hlavní menu

Sir Claude John Eyre Auchinleck (21. června 188423. března 1981) byl britský maršál činný za druhé světové války. Nebyl považován za příliš úspěšného a schopného velitele. Kritizovány byly zejména jeho schopnosti, pokud jde o výběr nižších velitelů.

Claude Auchinleck
Cecil Beaton Photographs- Political and Military Personalities; Auchinleck, Claude John Eyre IB2095 (cropped).jpg
Narození 21. června 1884
Aldershot
Úmrtí 23. března 1981 (ve věku 96 let)
Marrákeš, MarokoMaroko Maroko
Vojenská kariéra
Hodnost UK Army OF10.png polní maršál
Doba služby 1904–1947
Sloužil Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Složka Britská Indická armáda
Bitvy

první světová válka

druhá světová válka

Vyznamenání velkodůstojník Řádu čestné legie
velkokříž Řádu lázně
důstojník Řádu britského impéria
vrchní komandér Záslužné legie
Řád za vynikající službu
Válečný kříž 1914–1918
legionář Záslužné legie
Order of the Star of Nepal

V roce 1904 se stal důstojníkem 62. pandžábského pluku indické armády, a v jejích řadách působil během první světové války, i meziválečného období, naposledy jako velitel 3. indické divize, a ve štábních funkcích. Po vypuknutí druhé světové války byl pověřen velením spojeneckých sil v Norsku, kdy zejména svými nároky na jejich materiální zabezpečení, poprvé vzbudil Churchillovu nelibost, nutno však říci, že spojenecké akce v Norsku jsou zpětně hodnoceny jako předem beznadějné (Spojenci příliš dlouho váhali a pak nebyli schopni nasadit adekvátní síly). V roce 1941 se stal vrchním velitelem britských sil na Blízkém východě, což znamená, že byl zodpovědný za oblast rozprostírající se od britsko-italských hranic v severní Africe po Persii.

Nahradil tak generála sira Archibalda Wavella. Připravoval ofenzívu proti silám osy pod velením Erwina Rommela, a operace Crusader zpočátku uspěla a uvolnil jí obklíčení Tobruku, posléze však byly jeho jednotky zastaveny a oslabeny ve prospěch nově vzniklých bojišť v Barmě a Malajsku, jakož i nedostatkem zásob, Rommel tak mohl v lednu 1942 přejít do ofensivy, zastavené až v únoru na Gazálské linii. Po zahájení další Rommelovy ofensivy v květnu 1942 a porážce 8. armády během série bitev u Gazály, uposlechl Churchillova rozkazu aby hájil Tobrúk, ačkoli tato pevnost na obranu nebyla připravena. Tobrúk padl 21. června. Poté 25. června odvolal dosavadního velitele 8. armády generála Neila Ritchieho a osobně přejal velení, a po porážce u Marsa Matrúh, Rommelův postup zastavil v první bitvě u El Alameinu. Po ní jej Churchill odvolal, protože odkládal útok na Rommelovu Panzerarmee Afrika, neboť neměl dost sil a času na přípravu. Jeho výkon při vedení bitvy u El Alameinu byl dalším z důvodů, neboť ačkoliv uspěl v zastavení Rommelova postupu, jeho jednotky utrpěly značné ztráty při nedbale koordinovaných protiútocích, čímž též znesnadnil svoji případnou ofensivu (např. druhý útok na hřeben Ruweisat během první bitvy u El Alameinu). V letech 19431947 pak držel post vrchního velitele britských jednotek v Indii.

Jako velitel byl velice nízko hodnocen zejména v Churchillových memoárech i v Montgomeryho pamětech, podle mnohých odborníků šlo však o cílené snižování jeho reputace ve vlastním zájmu obou autorů. Jeho chyby jako vojevůdce spočívaly zejména v neschopnosti vybrat vhodné podřízené (což bylo částečně způsobeno i tím, že strávil delší část života v Indii, neznal dobře schopnosti vyšších důstojníků britské armády) a v neochotě je odvolat, v případě, že se jejich neschopnost projevila. To vedlo například k setrvávání nezkušeného Ritchieho ve velení 8. armády, přičemž on sám se mu snažil přispět radami, a výsledkem byly průtahy a nejasnosti v systému velení.

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Československo  Československo   Československý válečný kříž 1939[1] 1944
Francie  Francie   Croix de Guerre 1914–1918 s palmou 1918
  Croix de Guerre 1939–1945 s palmou 1949
  velkodůstojník Řádu čestné legie
Nepál  Nepál   člen I. třídy Řádu nepálské hvězdy[2] 1945
Norsko  Norsko   velkokříž Řádu svatého Olafa[3] 1948, 19. března
Polsko  Polsko   stříbrný kříž Řádu Virtuti Militari[4] 1942, 15. května
Spojené království  Spojené království   rytíř velkokříže Řádu lázně[5] 1945, 1. ledna
  společník Řádu lázně[6] 1934, 3. července
  rytíř velkokomandér Řádu Indické říše[7] 1940, 20. prosince
  společník Řádu indické hvězdy[8] 1936, 8. května
  Řád za vynikající službu[9] 1917, 3. června
  důstojník Řádu britského impéria 1919, 3. června
  Britská válečná medaile
  Africká hvězda
  Válečná medaile 1939–1945
  Vítězná medaile
Spojené státy americké  Spojené státy americké   Chief Commander Legion of Merit[10] 1948, 23. července

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The London Gazette (Supplement). 20. července 1943, čís. 36103, s. 3319. Dostupné online. 
  2. PRASAD, Ishwari. The Life and Times of Maharaja Juddha Shumsher Jung Bahadur Rana of Nepal. [s.l.]: APH Publishing 380 s. Dostupné online. ISBN 9788170247562. (anglicky) 
  3. The London Gazette (Supplement). 16. března 1948, čís. 38240, s. 1919. 
  4. The London Gazette (Supplement). 12. května 1942, čís. 35559, s. 2113. Dostupné online. 
  5. The London Gazette (supplement). 29. prosince 1944, čís. 36866, s. 3. Dostupné online. 
  6. The London Gazette. 3. července 1934, čís. 34066, s. 4222. Dostupné online. 
  7. The London Gazette (Supplement). 20. prosince 1940, čís. 35019, s. 7109. 
  8. The London Gazette. 8. května 1936, čís. 34282, s. 2974. Dostupné online. 
  9. HEATHCOTE, Tony. The British field marshals, 1763-1997 : a biographical dictionary. Barnsley, South Yorkshire: Leo Cooper, 1999. 368 s. ISBN 0850526965, ISBN 9780850526967. OCLC 52402430 S. 30. 
  10. The London Gazette (Supplement). 20. července 1948, čís. 38359, s. 4189. 

Externí odkazyEditovat